Predeal
Predeal (německy Schanzpass, maďarsky Predeál) je město v Rumunsku, 25 km jižně od Brašova, žije v něm přibližně 4 800[1] obyvatel. Leží na řece Prahova v Predealském průsmyku, oddělujícím Jižní Karpaty od Východních Karpat, a s nadmořskou výškou 1107 m je nejvýše položeným sídlem v Rumunsku.[2]
Predeal | |
---|---|
Pohled na město s horou Postavaru v pozadí | |
znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 45°30′16″ s. š., 25°34′42″ v. d. |
Nadmořská výška | 1107 m n. m. |
Stát | Rumunsko |
župa | Brašov |
Predeal | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 57,1 km² |
Počet obyvatel | 4 755 (2011)[1] |
Hustota zalidnění | 83,3 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Liviu Cocoș (PNL) |
Vznik | 1705 |
Oficiální web | primaria-predeal |
Telefonní předvolba | 0268 |
PSČ | 505 300 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Predeal byl založen v roce 1705 na významné obchodní cestě přes Karpaty, název etymologicky souvisí se slovanským výrazem „předěl“.[3] V roce 1774 byl založen klášter Predeal. Do roku 1918 se zde nacházel hraniční přechod mezi Rakouskem-Uherskem a Rumunskem, vzhledem ke strategickému významu místa se o ně za první světové války dlouho bojovalo. Město je významné jako luxusní klimatické lázně a středisko zimních sportů, prochází jím železniční i silniční spojení mezi Bukureští a Brašovem.
Město je tvořeno třemi částmi: Pârâul Rece, Timișu de Jos, Timișu de Sus.
V Predealu pobýval od svého svržení až do smrti albánský panovník Wilhelm Wied.[4]
Reference
- Populaţia stabilă pe judeţe, municipii, oraşe şi localităti componenete la RPL_2011. Dostupné online. [cit. 2014-02-04]
- http://www.brasovtravelguide.ro/predeal/
- Archivovaná kopie. www.contur.ro [online]. [cit. 2017-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-04.
- https://encyclopedia.1914-1918-online.net/article/wied_wilhelm_prinz_zu
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Predeal na Wikimedia Commons
- http://en.predeal.ro/en/
- http://primaria-predeal.ro/