Maramurešské pohoří

Maramurešské pohoří, rumunsky Munții Maramureșului (ukrajinsky Мармароський масив, Marmaros'kyj masyv nebo Рахівські гори, Rachivs'ki hory), je pohoří na rumunsko-ukrajinských hranicích. Patří k jádrovým pohořím Vnitřních Východních Karpat. Z hlediska rumunského členění rumunských Východních Karpat patří do nejsevernější skupiny zvané Maramurešské a Bukovinské Karpaty (Carpații Maramureșului și Bucovinei). V širším smyslu jsou někdy z rumunského pohledu za Maramureš považovány celé Poloninské Karpaty.[2]

Maramurešské pohoří
Munții Maramureșului
Мармароський масив
Nejvyšší bod1962[1] m n. m. (Farcău)

Nadřazená jednotkaVnitřní Východní Karpaty
Sousední
jednotky
Rodna, Depresiunea Maramureșului, Čornohora, Hrynjavy, Obcina Mestecăniș

SvětadílEvropa
StátRumunsko Rumunsko
Ukrajina Ukrajina
Horninykrystalické horniny
PovodíTisa
Souřadnice47°58′4″ s. š., 24°33′51″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jižní svahy spadají do Maramurešské kotliny (Depresiunea Maramureșului) s řekami Vișeu a Iza; za ní se zvedají pohoří Țibleș a Rodna. V závěru kotliny na jihovýchodě je Maramureš oddělen od Rodny sedlem Prislop (1416 m). Kotlina ohraničuje pohoří Maramureš i ze západu, kde se na rumunsko-ukrajinské hranici Vișeu vlévá do Tisy. Na ukrajinské straně ohraničuje pohoří ze západu tok Tisy, ze severu údolí její zdrojnice Bílé Tisy (Біла Тиса), která odděluje Maramureš (zde též Rachivské hory) od Čornohory. Dále na východ k Maramureši přiléhají ukrajinské Čivčiny a Hrynjavy. Nejvyšší vrchol Maramureše, Farcău, neleží na hlavním hraničním hřebeni, ale na bočním hřebeni vybíhajícím k jihu do rumunského vnitrozemí. Jeho nadmořská výška je v různých zdrojích udávána různě: 1956,[3] resp. 1962 m.[1]

Pohoří je velmi řídce obydlené pastevci. V karpatských lesích žijí medvědi, rysi a vlci.

Reference

  1. Jiří Čížek a kolektiv: Rumunské a bulharské hory. 223 pp. Olympia, Praha, 1986.
  2. Jiří Čížek a kolektiv: Rumunské a bulharské hory. 223 pp. Olympia, Praha, 1986. Str. 16.
  3. Rumunsko, automapa 1:750000. Kartografie, Praha, 1991. ISBN 80-7011-111-9

Literatura

  • Jiří Čížek a kolektiv: Rumunské a bulharské hory. Olympia, Praha, 1986
  • FÖLDVARY, Gábor Z., 1988. Geology of the Carpathian Region. Singapore: World Scientific Publishing Company. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.