Střední část Západních Beskyd

Střední část Západních Beskyd (slovensky: Stredné Beskydy) jsou geomorfologická oblast Vnějších Západních Karpat na území severozápadního Slovenska a jižního Polska. Zahrnuje zejména regiony Kysuce a Orava. Takto vymezené jsou "Stredné Beskydy" v rámci geomorfologického členění používaného v Česku a na Slovensku. Z pohledu polského členění podle Jerzyho Kondrackiego celá tato oblast patří pod Beskidy Zachodnie (makroregion Západní Beskydy), zatímco Beskidy Środkowe (Střední Beskydy) leží dále na východ a zahrnují polské Nízké Beskydy a slovenskou Ondavskou vrchovinu.

Střední část Západních Beskyd
Babia hora

Nejvyšší bod1725 m n. m. (Babia hora)

Nadřazená jednotkaVnější Západní Karpaty
Sousední
jednotky
Slovensko-moravské Karpaty, Západní část Západních Beskyd, Severní část Západních Beskyd, Podhôľno-magurská oblasť, Fatransko-tatranská oblasť
Podřazené
jednotky
Kysucké Beskydy, Oravské Beskydy, Beskid Żywiecki, Kysucká vrchovina, Oravská Magura, Oravská vrchovina, Podbeskydská brázda, Podbeskydská vrchovina

SvětadílEvropa
StátSlovensko Slovensko
Polsko Polsko
PovodíVisla, Váh
Souřadnice49°20′24″ s. š., 19°12′36″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nejvyšší hora Středních Beskyd je Babia hora (Babia Góra) v Oravských (Żywieckich) Beskydech.

Dělení

Střední část Západních Beskyd, vyznačena červeně

Dělí se na následující geomorfologické celky:

V polském geomorfologickém členění tomuto území odpovídají tři mezoregiony:

Související články

Literatura

  • FÖLDVARY, Gábor Z., 1988. Geology of the Carpathian Region. Singapore: World Scientific Publishing Company. Dostupné online. (anglicky)
  • KONDRACKI, Jerzy, 1977. Regiony fizycznogeograficzne Polski. Warszawa: Wydawa Uniwersytetu Warszawskiego. Dostupné online. (anglicky)
  • KONDRACKI, Jerzy, 1989. Problemy standaryzacji nazw geograficznych. Warszawa: Instytut Geografii i Przestrzennego Zagospodarowania PWN. Dostupné online. (anglicky)
  • KONDRACKI, Jerzy, 2000. Geografia regionalna Polski. 2.. vyd. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, c1998. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.