Východní Karpaty

Východní Karpaty tvoří geomorfologickou provincii Karpatského subsystému na území Slovenska, Polska, Ukrajiny a Rumunska. Za jejich západní konec (a přechod do Západních Karpat) se považuje Lupkovský průsmyk (slovensky Lupkovský priesmyk, polsky Przełęcz Łupkowska) v Laborecké vrchovině na slovensko-polské hranici. Jižní konec se stáčí k západu a v sedle Predeal přechází v Jižní Karpaty (rumunsky Carpații Meridionali). Ve Východních Karpatech leží nejvyšší hora Ukrajiny Hoverla (2 061 m), nejvyšší horou celé provincie je však rumunský Pietrosul (2 303).

Východné Karpaty Karpaty Wschodnie Східні Карпати Carpații Orientali
Pohoří Rodna v Rumunsku
Nejvyšší bod	2 303 m n. m. (Pietrosul Rodnei)
Délka	700 km
Nadřazená jednotka	Karpaty
Sousední jednotky	Západní Karpaty, Východoevropská nížina, Jižní Karpaty, Transylvánská vysočina, Východopanonská pánev
Podřazené jednotky	Vnitřní Východní Karpaty, Vnější Východní Karpaty
Světadíl	Evropa
Stát	Slovensko Slovensko Polsko Polsko Ukrajina Ukrajina Rumunsko Rumunsko
Horniny	flyš, krystalická břidlice, sopečný materiál
Povodí	Visla, Dněstr, Dunaj
Souřadnice	47°35′40″ s. š., 24°38′11″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Východní Karpaty se člení na:

• Vnější Východní Karpaty (flyšové, nejvyšší bod Hoverla, 2 061 m)
• Vnitřní Východní Karpaty (krystalicko-vulkanické, nejvyšší bod Pietrosul, 2 303 m)

Rumunské členění nepočítá s hierarchií podobnou té české, slovenské a polské. Rumunskou část Východních Karpat nedělí na vnitřní a vnější pásmo, ale na tři skupiny pohoří od severu k jihu:

• Maramurešské a Bukovinské Karpaty (Carpații Maramureșului și Bucovinei)
• Moldavsko-transylvánské Karpaty (Carpații Moldo-Transilvani)
• Obloukové Karpaty (Carpații de Curbură)