Bukovské vrchy

Bukovské vrchy (polsky Bieszczady, ukrajinsky Верховинський Вододільний хребет, Verchovynskyj Vododilnyj hrebet) jsou pohoří a geomorfologický celek ve východokarpatské geomorfologické oblasti Poloniny v Beskydech. Rozkládá se na území tří států: Slovenska (Prešovský kraj), Polska (Podkarpatské vojvodství) a Ukrajiny (Zakarpatská a Lvovská oblast).

Bukovské vrchy
Bieszczady
Вододільний хребет
Polská část Bieszczad
Nejvyšší bod1408 m n. m. (Pikuj)
Délka100 km
Nadřazená jednotkaPoloniny
Sousední
jednotky		Beskydské předhůří, Laborecká vrchovina, Góry Sanocko-Turczańskie, Verchn'odnistrovs'ki Beskydy, Skolivs'ki Beskydy, Gorgany, Polonyna Rivna
Podřazené
jednotky		Nastaz, Uličská kotlina, Bukovce, Ruská kotlina, Runinská kotlina, Sedlická kotlina, Połonyna Caryńska, Połonyna Wetlińska, Połonyna Bukowska, Połonyna Dźwiniacz
SvětadílEvropa
StátSlovensko Slovensko
Polsko Polsko
Ukrajina Ukrajina

Bukovské vrchy v rámci Karpat, vyznačeny červeně
Horninyflyš, břidlice, sopečný materiál
PovodíCirocha, San, Osława, Wisłok, Už
Souřadnice49°5′ s. š., 22°20′ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha

Pohoří se nachází v severovýchodním cípu Slovenska, v jihovýchodním cípu Polska a v jihozápadním cípu Ukrajiny. Je to jediná část Polonin, která zasahuje na území Slovenska. Na západě a jihozápadě hraničí s Nízkými Beskydy, konkrétně Laboreckou vrchovinou a Beskydským podhůřím. Na hraničním polsko-slovenském hřebeni se rozhraní mezi Bukovskými vrchy a Laboreckou vrchovinou podle různých pramenů považuje buď už pramenná oblast řeky Udavy, nebo až Lupkovský průsmyk dále na západ (na polské straně se Bukovské vrchy vymezují právě až po Lupkovský průsmyk).

Obyvatelstvo slovenské části

Oblast Bukovských vrchů patří mezi nejpozději a nejméně osídlené oblasti Slovenska. Velkou část obyvatelstva Bukovských vrchů tvoří příslušníci rusínské menšiny – Rusíni. Převážnou část v tomto regionu představují Rusíni východnější řečové orientace – Pujďáci, zatímco v Laborecké vrchovině dominují spíše Pijďaki.

Dominantní vyznání v regionu jsou řeckokatolické a pravoslavné.

Charakteristika

Více než 60 % povrchu Bukovských vrchů pokrývají lesy, zejména jedlo-bukové a bukové. V roce 1991 byly Bukovské vrchy zahrnuty do celosvětové sítě biosférických rezervací. Velká část pohoří je součástí Bieszczadského národního parku (Polsko), Národního parku Poloniny (Slovensko) a Užanského národního přírodního parku (Ужанський національний природний парк) (Ukrajina).

Členění

Pohoří se člení na podcelky:

Bukovské vrchy

Na Slovensku na území okresů Medzilaborce a Snina:

Polské Bieszczady

Na území Polska, Podkarpatské vojvodství:

  • Połonyna Caryńska (1297 m)
  • Połonyna Wetlińska (Roh 1255 m)
  • Połonyna Bukowska (Halicz 1333 m)
  • Połonyna Dźwiniacz (Bukowe Berdo 1312 m)

Ukrajinské vrchy

Na území Ukrajiny (ukrajinsky Вододільний хребет, Vododilnyj hrebet) v Zakarpatské a Lvovské oblasti:

  • Chrebet Stynka
  • Bukivs'ka Polonyna (Pikuj 1408 m)
  • Velyka Hranka

Nejvyšší vrcholy
Pikuj - 1405 m
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam vrcholů v Bukovských vrších.

Bieszczadská lesní dráha

V Bieszczadech je od roku 1997 znovuobnovený provoz na bývalé lesní dráze, dnes zvané Bieszczadská lesní dráha (Bieszczadzkiej kolejce leśnej), která se začala budovat v roce 1890.[1]

Odkazy

Reference
  1. Bieszczadská lesní dráha na karpaty.net

Literatura
  • Geografický místopisný slovník. Academia, Praha, 1993. ISBN 80-200-0445-9.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.