Poľana (pohoří)
Poľana je krajinný celek Slovenského středohoří. Má charakter mohutného kruhového masivu. Jedná se o silně erodovaný stratovulkán, je nejvyšším sopečným pohořím na Slovensku. Na jejím území se nachází sopka s průměrem kaldery 6 km a obvodem téměř 20 km. Od roku 1981 je na významné části tohoto slovenského pohoří vyhlášena stejnojmenná chráněná krajinná oblast.
| Poľana | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší bod | 1458 m n. m. (Poľana) |
| Rozloha | 183 km² |
| Nadřazená jednotka | Slovenské stredohorie |
| Sousední jednotky | Zvolenská kotlina, Veporské vrchy, Stolické vrchy |
| Podřazené jednotky | Vysoká Poľana, Detvianské předhoří |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Slovensko |
 | |
| Horniny | andezit, pyroklastické sedimenty |
| Povodí | Slatina, Hron |
| Souřadnice | 48°38′ s. š., 19°28′ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poloha
Poľana se nachází v centrální části Slovenska a ohraničují ji ze severu a z východu Veporské vrchy, na jihovýchodě Stolické vrchy a z jihu a ze západu Zvolenská kotlina. Pohoří je jen řídce osídlené a větší sídla se nacházejí zejména v okrajových částech. V jižní části leží okresní město Detva a město Hriňová.
Geomorfologie a geologie
Poľana je masivní pohoří s kruhovým půdorysem s průměrem asi 18 kilometrů. Jde o nejvyšší pohoří sopečného původu v Západních Karpatech. Vzniklo v neogénu (třetihorách), kdy se na plochý a starý povrch Slovenského rudohoří vylila láva ze stratovulkánu Poľany. Původní sopečné formy se dochovaly jen ojediněle, z velké části podlehly erozi větru, vody a slunce. Zajímavá je samotná kaldera Poľany. Vznikla, když se propadl původní vrchol sopečného kužele. Potok Hučava kalderu na západě rozřízl a přispěl k rychlému odnosu většiny málo odolných materiálů. Skalní stěny, které zůstaly, jsou celkem strmé a vytváří zajímavý vzhled vrcholové části pohoří.[1]
Vrcholy
Nejvyšší vrch je Poľana (1458 m n. m.), který je nejvyšší a nejmohutnější z vrchů neogenního vulkanismu v Západních Karpatech. Poľana však představuje pouze nejvyšší současný pozůstatek středoslovenských neovulkanitů. Usuzuje se, že nejvyšším z nich byl Štiavnický stratovulkán, který mohl dosahovat výšky až 4 km.[2] Seznam všech vrcholů s výškou nad 900 metrů ukazuje Seznam vrcholů v Poľaně.
- Přední Poľana – 1367 m n. m.
- Kopce – 1334 m n. m.
- Bukovina – 1294 m n. m.
- Brusniansky grúň – 1271 m n. m.
- Hrb – 1255 m n. m.
- Drábovka – 1251 m n. m.
- Sedlo – 1043 m n. m.
Turistika
Turisticky nejatraktivnější je centrální část pohoří s masivem Poľany. Vyhledávaný je zejména hřeben od Horského hotelu Poľana po Chatu pod Hrbom.
Turistické trasy na hlavní hřeben[4]
Značka z Detvy kolem Horského hotelu Poľana na Chatu pod Hrbom
Značka:
- Z Očové přes Kyslinky
- Z Lomu nad Rimavicou na Kopce (1334 m)
- Z Ponické Huty na Hájny Grúň
- Z Predajné a Ľubietové na Chatu pod Hrbom
Značka:
- Z osady Kyslinky do sedla Jasenová nebo do sedla Príslopy
- Z obce Strelníky na Bukovinu
Značka:
- Z Hriňové nebo ze sedla Príslopy k Horskému hotelu Poľana
- Ze Zálomísk do sedla Priehybina
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Poľana (pohorie) na slovenské Wikipedii.
- BÖHMER, Jozef, a kol. Slovenské rudohorie : Veporské vrchy. 1. vyd. Bratislava: Šport, 1987. 258 s.
- Konečný, V., 2008, Etapy vývoja štiavnického stratovulkánu. Enviromagazín, 6, s. 18 - 19
- Zpracované podle: KOČICKÝ, Dušan; IVANIČ, Boris. Geomorfologické členenie Slovenska [online]. geology.sk, 2011 [cit. 2017-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. (slovensky)
- Turistické trasy na Poľaně
Literatura
- BÖHMER, Jozef, a kol. Slovenské rudohorie : Veporské vrchy. 1. vyd. Bratislava: Šport, 1987. 258 s.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Poľana na Wikimedia Commons
- (česky) Poľana - fotografie a turistické informace
