Moravskoslezské Beskydy

Moravskoslezské Beskydy
	Pohled na Beskydy z Kunčic pod Ondřejníkem, vpravo Lysá Hora.
Nejvyšší bod	1324 m n. m. (Lysá hora)
Rozloha	623 km²
Střední výška	703,3 m n. m.
Nadřazená jednotka	Západní Beskydy
Sousední; jednotky	Hostýnsko-vsetínská hornatina, Jablunkovská brázda, Jablunkovské mezihoří, Rožnovská brázda, Slezské Beskydy, Podbeskydská pahorkatina
Podřazené; jednotky	Radhošťská hornatina, Lysohorská hornatina, Klokočovská hornatina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko; Slovensko
	; Vnější Západní Karpaty, Moravskoslezské Beskydy vyznačeny červeným polem
Povodí	Odra, Morava
Souřadnice	49°32′46″ s. š., 18°26′55″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IXE-3
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moravskoslezské Beskydy (slovensky Moravsko-sliezske Beskydy; polsky Beskid Morawsko-Śląski), v českém úzu běžně jen Beskydy, jsou geomorfologický celek a pohoří rozkládající se v téměř nejvýchodnější části České republiky u hranic se Slovenskem (malý přesah do okresu Čadca). Téměř celé jejich území pokrývá CHKO Beskydy o rozloze 1160 km², která nicméně zasahuje i do Hostýnsko-vsetínské hornatiny a Javorníků.

Geografie

Geomorfologický celek se rozkládá mezi Valašským Meziříčím a Jablunkovem, převážně v okrese Frýdek-Místek. V laickém pojetí se do Beskyd často počítá i hornatina kolem Vsetína, což zhruba odpovídá rozsahu nadřazené jednotky Západní Beskydy.

Západní Beskydy jsou součástí tzv. Vnějších Západních Karpat, které jsou součástí složitého systému pohoří, zasahujících např. přes slovenské Tatry až do Rumunska. Od Slezských Beskyd je pohoří odděleno Jablunkovským průsmykem a Jablunkovskou brázdou. Kompletní geomorfologické členění české části hor uvádí následující tabulka:[1]

Vrcholy

Nejvyšším vrcholem je Lysá hora, jejíž výška činí 1324 m n. m. Dalšími vysokými nebo známými horami jsou Smrk, Kněhyně, Travný, Radhošť a Javorový. Celkem je v Beskydech 32 tisícovek.[2]

Hlavní hřebeny Moravskoslezských Beskyd jsou odděleny velmi hlubokými údolími a díky tomu má řada hor velmi vysokou prominenci (převýšení od sedla). Hned 4 vrcholy mají prominenci kolem 500 m a víc (Lysá hora, Smrk, Travný a Kněhyně) a dalších 18 vrcholů má prominenci nad 100 m (tisícovky Ropice, Velký Polom, Slavíč, Ostrý, Malý Polom a Radhošť, z netisícovek např. Velký Javorník nebo Kozubová).

Podrobný seznam 32 nejvyšších a 18 nejprominentnějších beskydských hor obsahuje Seznam vrcholů v Moravskoslezských Beskydech.
Následující tabulka zobrazuje všechny beskydské tisícovky:

Podnebí

Beskydy leží na pomezí oceánského a kontinentálního klimatu. Díky oceánským vzdušným masám jsou zde mírné zimy a chladnější léta.

Srážky

Spadne zde velké množství srážek. Roční úhrn srážek se drží nad 750 mm. Lysá hora s ročním průměrem 1459,2 mm/rok (rekord 2254,7 mm) patří k nejdeštivějším místům v ČR.

Teplota

Průměrná teplota je na Lysé hoře v červenci 11,8 °C (v údolích 18 °C) a v lednu -6,1 °C (v údolích -3 °C). Často se zde objevují zimní teplotní inverze, způsobené těžším chladným vzduchem v údolích a lehčím teplejším vzduchem na hřebenech. V údolí tak bývá často zataženo, zatímco na vrcholcích svítí Slunce.

Vítr

Vítr je ve vyšších vrstvách atmosféry většinou západní, v dolnějších vrstvách je směr ovlivňován tvarem terénu.

Sněhové podmínky

Podle údajů meteorologické stanice na Lysé hoře je průměrná výška maximální sněhové pokrývky 196 cm. Nejvíce sněhu bylo na Lysé hoře v zimě 1910/11, a to 491 cm. V masivu Moravskoslezských Beskyd jsou občas zaznamenány i laviny, např. 25.1.2006 se na severozápadním svahu Smrku utrhla lavina, ve které dokonce zemřel lyžař.[3]

Odkazy

Reference

Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
Tisícovky Moravskoslezských Beskyd na Tisicovky.cz
PALA, Jan. Lavina na Smrku 25. 1. 2006 [online]. 5.2.2006, rev. 11. 2. 2006, 18. 2. 2007 [cit. 2011-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-16.Lavina na Smrku na HO-vsetin.com Archivováno 16. 9. 2009 na Wayback Machine

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Moravskoslezské Beskydy na Wikimedia Commons
CHKO Beskydy
CHKO Beskydy - podnebí
Meteorologická stanice Lysá hora
Panoramatická mapa Moravskoslezské Beskydy
Vše o Beskydech a Valašsku

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)

[2] Tisícovky Moravskoslezských Beskyd na Tisicovky.cz

[3] PALA, Jan. Lavina na Smrku 25. 1. 2006 [online]. 5.2.2006, rev. 11. 2. 2006, 18. 2. 2007 [cit. 2011-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-16.Lavina na Smrku na HO-vsetin.com Archivováno 16. 9. 2009 na Wayback Machine

Geomorfologické členění Moravskoslezských Beskyd
ZÁPADNÍ KARPATY • Vnější Západní Karpaty • Západní Beskydy
RADHOŠŤSKÁ HORNATINA	Veřovické vrchy	nečlení se (Velký Javorník, 918 m)
	Radhošťský hřbet	Pustevenský hřbet (Radhošť, 1129 m) Kněhyňský hřbet (Kněhyně, 1258 m) Smrčský hřbet (Smrk, 1277 m)
	Mezivodská vrchovina	nečlení se (Trojačka, 987 m)
LYSOHORSKÁ HORNATINA	Lysohorská rozsocha	Lysohorské hřbety (Lysá hora, 1324 m) Travenské hřbety (Travný, 1204 m)
	Ropická rozsocha	Smrčinsko-čepelský hřbet (Ropice, 1082 m) Slavíčsko-kozubovský hřbet (Slavíč, 1056 m)
	Zadní hory	Polomský hřbet (Velký Polom, 1067 m)
KLOKOČOVSKÁ HORNATINA	nečlení se	nečlení se (Bobek, 871 m)
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol)