Chlum u Třeboně

V 15. století se v okolí Chlumu těžila železná ruda, která zde byla zpracovávána až do roku 1887, kdy byly vysoká pec, válcovna a staňkovský hamr postaveny mimo provoz. Dnem 1. listopadu 1900 byl zastaven i zbytek provozu ve sloučené drátovně, hřebíkárně a kovářské dílně. Objekt bývalé válcovny si již v roce 1891 pronajala firma „Carl Stölzle‘s Söhne, Aktiengesellschaft für Glasfabrikation“ z rakouského Nagelbergu a s provozem v Suchdole nad Lužnicí.[9] V září 1909 byla výroba skla v Chlumu úplně zastavena z důvodu neobnovení pachtovních smluv majitelem panství arcivévodou Františkem Ferdinandem d'Este, který nelibě nesl blízkost sousední sklárny za svým letním rodinným sídlem.[10]

Na sklonku 1. světové války si opuštěné objekty sklárny pronajal c.k. nadporučík Václav Hrdina (26. prosince 1915 obdržel za obranu proti nepříteli zlatý Záslužný kříž s korunou),[11] pocházející ze sklářské rodiny ze severních Čech. Jeho otec Štěpán Hrdina vlastnil od roku 1908 sklárnu na Práchni u Kamenického Šenova.[12][13] K úspěšnému uzavření nájemní smlouvy mu napomohlo zasnoubení s dcerou ředitele chlumské německé školy. Do nového československého státu vplul již jako nájemce sklárny. Své zasnoubení ale nakonec zrušil a ohlásil nové zásnuby s dcerou Františka Drapelly († 27. červen 1933, Chlum u Třeboně),[14][15] bývalého správce Colloredo - Mannsfeldských velkostatků v Dobříši.[16] Nevěsta vložila do firmy jeden milion Kč a po nutných opravách tak mohl V. Hrdina v roce 1919 rozběhnout provoz sklárny.[17] Svého švagra Ing. Zdenka Drapellu jmenoval vedoucím výroby.[14]

V roce 1923 si Václav Hrdina propachtoval sklárnu v Arnoštově a v roce 1926 se stal jejím novým majitelem.[18] V Chlumu u Třeboně dal vybudovat pro své zaměstnance dělnickou kolonii, kterou navrhl a v roce 1926 postavil zednický mistr Bohdan Novotný z Chlumu. Jednotlivé bytové jednotky se společnou předsíní a záchodem se skládaly z kuchyně a světnice.[19] V roce 1928 přikoupil za 800 000 Kč sklárny v Rosicích u Brna[20] a v roce 1929 sklárny v Rybništi u Varnsdorfu.[21] V témže roce kandidoval za kraj České Budějovice a stranu Československé národní demokracie do poslanecké sněmovny.[22] Působil také jako starosta městyse Chlumu a předseda okresního třeboňského odboru „Národohospodářského sboru jihočeského“.[23] V roce 1930 jmenoval svého švagra Ing. Zdenka Drapellu ředitelem skláren v Arnoštově.[24]

Hospodářská krize postihla sklárny již v roce 1931 a Hrdina se dostával do dluhů. V důsledku insolvence v roce 1932 vyhlásil soud v Třeboni na jeho sklárnách v Chlumu u Třeboně, Rosicích u Brna (zastaven provoz v roce 1931)[20] a Rybništi u Varnsdorfu (zastaven provoz na konci roku 1931)[25] soudní vyrovnání[26] a sklárny v Arnoštově nadále fungovaly pod firmou „Ing. Zdenko Drapella, sklárny Arnoštov-Křišťanov“ se sídlem v Chlumu u Třeboně. V důsledku hospodářské krize vyhlásil Václav Hrdina nakonec v roce 1934 úpadek. V březnu 1937 byla vydražena za 708 890 Kč i zadlužená sklárna V. Hrdiny v Rybništi[27][28] a novým majitelem se stala tamní firma Nordböhmische Glashüttenwerke.[29]

Po dvouleté stagnaci zahájila v Chlumu sklářskou výrobu „akciová společnost Jihočeské sklárny“, která již 1. října 1935 převzala všechna aktiva a pasiva v roce 1932 zřízené firmy Zdenko Drapella, vydražila sklárny v Chlumu a převzala též sklárny v Arnoštově. K jejímu založení došlo 22. května 1936. Ve správní radě zasedli: předseda Václav Hrdina z Chlumu, Gabriel Švejda z Českých Budějovic a JUDr. Karel Stiassny. Ředitelem akciové společnosti se stal většinový akcionář Ing. Zdenko Drapella, který obdržel též prokuru.[30][31]

Jihočeské sklárny, akc. společnost (Südböhmische Glashüttenwerke A. G.), v Chlumu u Třeboně se utvořila, aby převzala a dále provozovala podnik, dosud vedený pod firmou Ing. Zdenko Drapella, sklárny, Arnoštov-Křišťanov v Chlumu u Třeboně se všemi aktivy a pasivy podle stavu bilance k 1. říjnu 1935. Převzetí stalo se za sjednanou částku 800.000 Kč. Členy správní rady jsou: Václav Hrdina, majitel skláren v Chlumu u Třeboně, Gabriel Švejda, tajemník Svazu průmyslníků v Č. Budějovicích, JUDr. Karel Stiassny, advokát v Praze. Prokura udělena inž. Zdenku Drapellovi v Chlumu u Třeboně s titulem ředitele a se statutár. právem, aby firmu podpisoval sám.

—Jihočeské listy, 13.06.1936[32]

Dne 27. prosince 1945 vydal ministr průmyslu Bohumil Laušman vyhlášku č. 336 o znárodnění podniku Jihočeské sklárny, akc. spol. se sídlem v Chlumu u Třeboně.[33] Vyhláška byla vydána ze zpětnou platností v Úředním listě ze dne 6. února 1946.[34]

Zámek Chlum u Třeboně byl postaven 1710 rodem Fünfkirchenů, od roku 1834 patřil rodu Stadion-Tannhausen a od roku 1861 arcivévodům rodu d'Este. Zámek začátkem 20. století neobarokně upraven. Zdejší zámecký park pravidelně navštěvoval básník František Hrubín[35]. Nachází se zde i jeho busta a byla zde i pamětní síň (nyní zrušena). V parku se nachází vzácný strom - liliovník tulipánokvětý.[36]

Poutní a farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, zvaný „Malá Mariazell“, byl postaven roku 1745 baronem Janem Františkem z Fünfkirchenu jako votivní kostel na poděkování za záchranu života. Roku 1804 pak rozšířen jeho potomkem. Do tohoto kostela chodili také příslušníci rodu Habsburků[37], kterým panství náleželo od roku 1861. V oratoři kostela se dozvěděly děti o zavraždění svých rodičů Františka Ferdinanda d'Este[38] a jeho manželky Žofie z Hohenbergu v Sarajevu roku 1914. Prvním farářem v Chlumu byl P. Jan Kubiska, který tu působil v letech 1901–1948 a je vymalován na fresce v kostele, jak vede procesí ke kostelu.

Křížová cesta ze druhé poloviny 18. století, vedoucí od zámku ke kostelu. Barokní sochy svatého Jana Nepomuckého a svaté Anny na hrázi rybníka Hejtman.[39]

• Kamenné sochy světců kolem kostela: sv. Antonín Paduánský, sv. František z Pauly, sv. Alois, sv. František z Assisi, sv. Dominik, sv. Josef, sv. Ignác, sv. Florián, sv. František Xaverský, sv. Jan Nepomucký,[40] kolem pol. 18. století.
• Kašna na náměstí
• Pošta
• Základní škola
• Radnice