Fünfkirchenové

Fünfkirchenové jsou šlechtický rod původem z Rakouska.

Fünfkirchenové
Rodový erb
ZeměRakouské císařství Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko / České království České království
Titulyhrabata
ZakladatelLeopold Fünfkirchen
Rok založení13. století
Současná hlavaWolfgang Franz Michael Fünfkirchen

Historie rodu

Původ rodiny

Rodina je prokazatelně doložena ve 13. století, když v roce 1241 předkové rodu uprchli z Pécse (německy: Fünfkirchen) před vpádem Mongolů do Vídně. V roce 1275 se Leopold Fünfkirchen stal ve Vídni městským mincmistrem a soudcem. Roku 1310 si Fünfkirchen našel „Udalricum“ ve Falkensteinu.

Kolem roku 1370 získal Erasmus Fünfkirchen (1334–1400) první statek ve Steinebrunnu (dnes část Drasenhofenu). Philipp (1355–1432) rozšířil majetek rodiny a byl povýšen na rytíře a jeho potomci majetky dále rozšiřovali.

Kolem roku 1500 byli již Fünfkirchenové mocnými pány ve Weinviertelu (Vinné čtvrti). Vedle sídla rodu ve Steinebrunnu patřily rodu statky v Neuruppersdorfu, Ottenthalu, Stützenhofenu, Fallbachu a Poysbrunnu. Císař Fridrich III. (1415-1493) dal lénem Fünfkirchenovi hrad Laa an der Thaya (Láva) s mlýnem a pověřil jej ochranou hradu Falkensteinu v Dolních Rakousích.

Fünfkirchenové a reformace

Fünfkirchenové brzy přestoupili k protenstantské víře a podporovali habány na jižní Moravě. Dostali se do opozice proti zemskému knížeti a roku 1571 ztratili ochranu nad hradem Falkenstein. Správní centrum regionu přešlo na Trautsony.

Johann Bernhard z Fünfkirchenu (1561-1621) bojoval v turecké válce na straně Rudolfa II. (1552-1612) a císař mu propůjčil za jeho zásluhy titul svobodný pán (baron). Johann Bernhard začal v roce 1602 se stavbou zámku Fünfkirchenu. Johann Bernhard jako horlivý protestant podporoval v roce 1618 české stavovské povstání (1618-1620) proti katolickým Habsburkům a zúčastnil se osobně Pražské defenestrace.

Prostřednictvím svého strýce Rudolf z Tiefenbachu (nebo také Teuffenbachu) (1582-1653) syn Johanna Bernharda, mezitím konvertovaný ke katolicismu, získal zpět některé rodinné statky a zámek Steinebrunn .

Hrabata z Fünfkirchenů

Po roce 1650 se Fünfkirchenové usadili u císařského dvora ve Vídni. V roce 1698 císař Leopold I. (1640-1705) povýšil Johanna Bernharda II. z Fünfkirchenu do dědičného stavu, hraběcího.

Do konce monarchie sloužili hrabata z Fünfkirchenů Habsburkům jako vyšší úředníci.

Jako poslední a přímí potomci z rodinné větve Otto Dionysia Franze Ferdinanda hraběte z Fünfkirchenu (1859–1946) resp. jeho syna Franze de Paula Otto hraběte z Fünfkirchenu (1892–1965), žije ještě Dipl. Ing. Wolfgang Franz Michael Fünfkirchen (*1967) a jeho sestra Dipl. Päd. Sonja Andrea Fünfkirchen (*1965) ve Vídni.

Osobnosti

  • Johann Bernhard z Fünfkirchenu (1561-1621)
  • Otto Franz hrabě z Fünfkirchenu (1800-1872)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fünfkirchen (Adelgeschlecht) na německé Wikipedii.

Literatura

  • Heinrich Graf Fünfkirchen: Die Fünfkirchen in Wien, Enns, Steinebrunn und Falkenstein im Mistelbacher Bezirk, NÖ Landesbibliothek, Bib-Sigel: NÖIL IDN: 28241

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.