Gracián Chaloupka

Gracián Chaloupka se narodil v roce 1904 v Krnčicích, v roce 1925[1] odmaturoval na gymnáziu v Moravských Budějovicích, tam jej ovlivnili pedagogové Josef Fišer a František Jech.[2] Mezi lety 1925 a 1929 vystudoval obory dějepis a zeměpis na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.[1] Po dokončení studia z důvodu hospodářské krize, kdy byl přebytek středoškolských profesorů, nastoupil tak na místo výpomocného učitele na devítiletky v okrese Třebíč. V roce 1935 již nastoupil na gymnázium, ale postupně vystřídal působiště v různých městech, pracoval na gymnáziích v Praze, Zábřehu na Moravě, Liberci nebo Ostravě. Po skončení druhé světové války odešel do Brna,[2] kde získal doktorát filozofie[1] a kde začal přednášet československé dějiny na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, posléze začal učit dějepis na gymnáziu a také na hudební konzervatoři. V roce 1956 pak nastoupil na pozici vědeckého pracovníka v Historickém ústavu Akademie věd.[2][3] Zemřel v roce 1976 v Brně a pohřben byl na tamním Ústředním hřbitově.[1]

Věnoval se primárně dějinám moravských měst či vesnic, sekundárně i hospodářským dějinám.[2][4] Věnoval se také pozůstalosti a dílu Josefa Fišera, byl nazýván i strážcem jeho pozůstalosti.[5]