Oponešice

První písemná zpráva pochází z roku 1351, kdy byl uveden jako majitel vesnice Vilém z Uponešic, v roce 1365 byl majitelem vsi Nevhlas z Upolnešic. Někdy v druhé polovině 14. století byla v Oponešicích postavena tvrz, ale jako sídlo je uvedena až kolem roku 1511, v době, kdy vlastnili vesnici pánové z Čechtína.[3]

Dalšími majiteli pak byli Jakoubek z Upolnešic, Jan z Upolnešic a Ctibor z Batelova, který v roce 1511 prodal Oponešice, Lomy, část Cidliny a zaniklé Arklebovice Bohušovi z Čechtína. Až v roce 1547 zdědil vesnici Adam Hrubčický z Čechtína a v roce 1610 patřily Oponešice Zuzaně Roupovské z Malejova, která spolu s majitelem vlastnila i Budkov, v tu dobu se Oponešice staly součástí budkovského panství.[3]

Až v roce 1666 se majiteli budkovského panství stali Bechtoldové. Těm vesnice patřila až do roku 1776, kdy pak dědictvím získal ves Leopold Krakovský hrabě Kolovrat, později pak část panství patřila také Karlovi z Lichtenštejna. Následně pak statek podědil Kristián Salm-Reifferscheidt, který byl majitelem až do roku 1945, kdy o statek přišel konfiskací.[4]

V roce 1930 byla vesnice elektrifikována a po skončení druhé světové války bylo roku 1950 v obci založeno JZD, to pak bylo roku 1973 sloučeno s JZD Budkov. Po druhé světové válce bylo v obci postaveno koupaliště.[3]

Do roku 1849 patřily Oponešice do budkovského panství, od roku 1850 patřil do okresu Dačice, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. V letech 1980–1991 byly patřily Oponešice pod Budkov.[5] Jejich součástí byl dlouhodobě dvůr Jindřichov.[3]

• Tvrz z 2. poloviny 14. století, poprvé byla písemně zmíněna v roce 1496. Po roce 1542 již nebyla používána k ubytování a později byla věž tvrze přestavěna na sýpku.[18]
• Kaple sv. Jana a Pavla z roku 1774[3]
• Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1716[3]
• Tři barokní kapličky v okolí
• Kamenný sloup (pravděpodobně z doby husitských válek)

• Radek Křivánek (pseudonym p.P., * 1973), hudebník