Barbora Krnovská

Byla dcerou krnovského a rybnického knížete Mikuláše V. Provdala se za osvětimského knížete Jana IV. a stala se tak jeho druhou ženou. Po smrti uherského krále Matyáše Korvína v roce 1490 se domáhala navrácení Krnovského knížectví, o které přišel její bratr Jan IV. Krnovský v důsledku podpory Jiřího z Poděbrad. Český král Vladislav Jagellonský prohlásil Krnovské knížectví za odúmrť a předal jej nejvyššímu kancléři království Janu II. ze Šelmberka.[2] Barbora Krnovská se díky své odvaze nehodlala skutečností smířit a trvala na svých nárocích. Knížectví spravovala se synem Jana II. ze Šelmberka Jiřím ze Šelmberka, který si vzal za manželku její dceru Helenu Osvětimskou a byl jejím spoluvládcem do její smrti.[3] Datum smrti je mezi lety 1510 a 1513.[1]

• FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 313.