Písečný vrch (Bečov)

Lom na Písečném vrchu

Při geologickém průzkumu bylo zjištěno, že kopec je pozůstatkem hrdla třetihorní maarové sopky.[3] Sopečná láva tehdy prorazila až několik metrů silnou povrchovou vrstvu křemence. Tlakem byl křemenec rozdrcen na jednotlivé bloky, které se zřítily zpět do jícnu sopky. Tvoří ho čedičová komínová brekcie[3] a na okrajích došlo díky erozi měkčích materiálů k odkrytí až dvoumetrových křemencových bloků, které od pravěku až do odtěžení v šedesátých letech pokrývaly travnatý kopec jako „zkamenělé stádo ovcí“.

Bílý křemenec cukrového vzhledu v lomu na Písečném vrchu

Písečný vrch

Při těžbě křemence zde na přelomu 60. a 70. let 20. století probíhal záchranný archeologický výzkum. Ten zde odhalil nejstarší známý křemencový lom v Evropě.[4] Člověkem doby kamenné byl jemnozrnný sedimentární křemenec cukrovitého vzhledu používán k výrobě nástrojů, neboť se dobře štípal a měl ostré hrany. Nástroje vyráběl sbíjením kamene o kámen.[5]

Hrubší druhy na západní straně kopce se těžily ještě v době bronzové jako surovina k výrobě ručních rotačních drtidel na obilí – žernovů. Z doby staršího paleolitu zde byly odkryty pozůstatky lidského příbytku zahloubeného pod zem a uprostřed opatřeného ohništěm staré přibližně 250 tisíc let. Patrně zde přebýval neandertálec a příbytek je považován za nejstarší lidské obydlí v České republice. Nejprozkoumanější je osídlení Písečného vrchu z doby středního paleolitu. Z té doby bylo odkryto velké množství nálezů – kamenných nástrojů nebo jejich úštěpů.

V mladším paleolitu se ze zdejšího křemence vyráběly čepele nožů dlouhé 20–30 cm, které byly nalezeny až v oblasti Durynska. Na Písečném vrchu byly odkryty polotovary a dílny. Kamenné nástroje z Písečného vrchu byly nalezeny například v sídlišti pravěkých lidí v Mlazicích na Mělnicku, což je vzdušnou čarou cca 55 km daleko. Zatímco kamenné výrobky nalezené pod dvaceti metrovou vrstvou usazených sprašových hlín v cihelně v Sedlci u Prahy si ponechaly původní svěží podobu, kamenné nástroje nalezené na opukové pláni v Mlazicích, vystavené 250 tisíc let povětrnosti ztratily písečnou abrazí ostré hrany a získaly matný povrch a barevnou patinu. Zbraně a nástroje z Bečovského křemence mívají hnědožlutou až hnědočervenou patinu zasahující do hloubky až 3 mm. Tloušťka patinované vrstvy může sloužit pro odhad stáří nalezených artefaktů.

Archeologický výzkum byl v roce 1972 z finančních důvodů přerušen. V roce 2005 zde proběhl další archeologický výzkum. Písečný vrch je od roku 1974 archeologickou kulturní památkou.[6]

Na Písečný vrch vede odbočka z modře značené turistické trasy z Bělušic do Lenešic a od severu odbočuje na Písečný vrch polní cesta ze silnice mezi Bečovem a Hrádkem.[7] Při této cestě se pod vrcholem nachází malý lom, v němž jsou k vidění křemencové balvany.