Koldicové z Koldic

Koldicové z Koldic (německy Colditz, Kolditz) jsou někdejší starý saský šlechtický rod, který se usídlil také v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Koldicové z Koldic (Colditz, Kolditz)
Erb rodu Koldiců
ZeměSvatá říše římská Svatá říše římská
České království České království
Rok založení12. století
Vymření po mečipo roce 1620

Dějiny

Jméno rodu pochází již od jistého ministeriála Thima (Těmy), jehož hrad Koldice v Plíseňsku byl roku 1158 císařem Fridrichem Barbarossou povýšen na říšské léno.[1] Saský junker Těma I. z Koldic si roku 1330 získal od krále Jana Lucemburského do zástavy hrad Rosenberg).[2] Jeho následníky byli jeho syn Těma II. a vnuk Těma III.[3]

Těma VII. se stal maršálkem markraběte Bedřicha Míšeňského a roku 1369 se stal zemským hejtmanem Vratislavi. Těma VIII., od roku 1348 dvorní maršálek a komorník císaře Karla IV., dosáhl značného významu. Roku 1378 získal panství Eilenburg, v roce 1379 zástavní panství Pirnu a roku 1382 Nový Žeberk. Věrné služby císaři přinesly Těmovi VIII. velké jmění v Čechách. Již roku 1318 je doložena panská Koldická mincovna, v níž byly raženy jednostranné feniky (brakteáty).

Těma V. roku 1486 své panství na Krupce prodal Arnoštovi ze Šumburka.[4]

Když v roce 1404 panství Koldice připadlo Wettinům, zřídili zde Amt Koldice se sídlem na koldickém zámku. Česká větev rodu vymřela zřejmě po roce 1620.

Příbuzenství

Podle vývodu z předků britského prince Charlese, patří rod Koldiců mezi jeho předky. V šestnácté generaci Dorothea z Koldic (1480–1520), v sedmnácté generaci Johanna z Koldic a Těma z Koldic († 1508), a rovněž pak v osmnácté generaci Hans z Koldic.[zdroj?!]

Osobnosti rodu

Erb

Dle erbovní galerie v Laufu a pečetí lze erb rekonstruovat bez absolutní jistoty barevného provedení. Štít má v horním zlatém poli polovinu černého lva (s červenou zbrojí), dolní pole zlaté nebo stříbrné s černými kosmými břevny (či vícekrát kosmo dělené). Jiný erb Koldiců je rozdělen, v dolní části ve stříbrném poli dvě šikmá černá břevna, nahoře v červeném poli vyrůstající zlatý lev s nataženými tlapami.[5]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Colditz (Adelsgeschlecht) na německé Wikipedii.

  1. RI IV Lothar III. und ältere Staufer (1125–1197) - RI IV, 2, 1 [online]. Regesta Imperii [cit. 2018-08-13]. Dostupné online. (německy)
  2. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Krupka, s. 296.
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Krupka – hrad, s. 241. Dále jen Anděl 1984.
  4. Anděl 1984, s. 242
  5. MACHATSCHEK, Eduard. Geschichte der Bischöfe des Hochstiftes Meissen in chronologischer Reihenfolge. Dresden: C. C. Meinhold & Söhne, 1884. 848 s. Dostupné online. S. 359. (německy)

Literatura
  • Johann Sinapius: Schlesische Curiositäten, 1720, svazek 1 str. 524 a svazek 2 str. 738
  • Johann Friedrich Ursinus: Die Geschichte der Domkirche zu Meissen: aus ihren Grabmälern historisch und diplomatisch erläutert, nebst einem Prospekte der Domkirche, Verlag Walther 1782, str. 73
  • Christian Bedřich August von Meding: Nachrichten von adelichen Wapen, 1788, svazek 2, str. 315–316
  • Ernst Heinrich Kneschke: Neues allgemeines deutsches Adels-Lexicon, 1864, sv. 2, str. 304–306
  • Kurt Truöl: Die Herren von Colditz und ihre Herrschaft, 1914

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.