Miguel Ángel Reyes-Varela
Miguel Ángel Reyes-Varela (* 21. června 1987 Guadalajara) je mexický profesionální tenista, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal čtyři tituly ve dvouhře a třicet pět ve čtyřhře.[3]
Miguel Ángel Reyes-Varela | |
---|---|
Reyes-Varela na French Open 2019 | |
Přezdívka | Micky[1] |
Stát | Mexiko |
Datum narození | 21. června 1987 (34 let)[2] |
Místo narození | Guadalajara, Mexiko[2] |
Bydliště | Querétaro, Mexiko[2] |
Výška | 175 cm[2] |
Hmotnost | 69 kg[2] |
Profesionál od | 2010 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend jednoruč |
Výdělek | 362 489 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 4–4 |
Tituly | 0 ATP, 4 Futures |
Nejvyšší umístění | 400. místo (17. června 2013) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 26–27 |
Tituly | 0 ATP, 17 challengerů, 18 Futures |
Nejvyšší umístění | 49. místo (20. srpna 2018) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2019) |
French Open | 2. kolo (2018) |
Wimbledon | 2. kolo (2018) |
US Open | 1. kolo (2018) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Olympijské hry | 2. kolo (2016) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 5. března 2021 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2013 na 400. místě a ve čtyřhře pak v srpnu téhož roku na 49. místě. Trénují ho otec Miguel Reyes-Varela a Eduardo Vicencio.[1][2]
V mexickém daviscupovém týmu debutoval v roce 2010 semifinálem 2. skupiny americké zóny proti Paraguayi, v němž vyhrál po boku Bruna Rodrígueze čtyřhru. Mexičané zvítězili 4:1 na zápasy. Do dubna 2021 v soutěži nastoupil k deseti mezistátním utkáním s bilancí 4–2 ve dvouhře a 9–4 ve čtyřhře.[4]
Mexiko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde zasáhl se Santiagem Gonzálezem do mužské čtyřhry. Ve druhém kole je vyřadil pátý nasazený pár Rumunů Florin Mergea a Horia Tecău, kteří poté získali stříbrné medaile.
V letech 2006–2009 hrál univerzitní tenis za austinskou Texaskou univerzitu, na které vystudoval obor pojistněmatematická věda.[1]
Tenisová kariéra
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v březnu 2004, když zasáhl do turnaje v Méxicu. V úvodním kole podlehl krajanu Brunovi Echagarayi z páté světové stovky.[3] Během září téhož roku si z turnaje ITF opět v Méxicu odvezl premiérový titul v této úrovni tenisu poté, co se Santiagem Gonzálezem ovládl čtyřhru. První trofej na challengerech pak získal o deset let později z deblové soutěže. Na Jalisco Open 2014 v rodné Guadalajaře triumfoval s krajanem Césarem Ramírezem díky finálové výhře nad německo-australským párem Andre Begemann a Matthew Ebden.[2][3]
Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil ve čtyřhře Hall of Fame Tennis Championships 2018 v rhodeislandském Newportu. Se salvadorským spoluhráčem Marcelem Arévalem uhráli jen tři gamy na izraelsko-novozélandský pár Jonatan Erlich a Artem Sitak.[5] První titul poté vybojovali na mexickém Los Cabos Open 2018, kde v rozhodujícím zápasu porazili americko-australskou dvojici Taylor Fritz a Thanasi Kokkinakis.[6] Na newportském Hall of Fame Open 2019 odešli opět z finále poraženi poté, co nenašli recept na Španěla Marcel Granollers s Ukrajincem Sergijem Stachovským.[7]
Debut v nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu French Open 2015. Po boku Santiaga Gonzáleze však v úvodním kole nestačili na Argentince Máxima Gonzáleze s Brazilcem Andrém Sá ve třech setech.[8][3]
Finále na okruhu ATP Tour
|
Čtyřhra: 3 (1–2)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | červenec 2018 | Newport, Spojené státy | tráva | Marcelo Arévalo | Jonatan Erlich Artem Sitak |
1–6, 2–6 |
Vítěz | 1. | srpen 2018 | Los Cabos, Mexiko | tvrdý | Marcelo Arévalo | Taylor Fritz Thanasi Kokkinakis |
6–4, 6–4 |
Finalista | 2. | červenec 2019 | Newport, Spojené státy | tráva | Marcelo Arévalo | Marcel Granollers Sergij Stachovskij |
7–6(12–10), 4–6, [11–13] |
Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures
Legenda |
---|
Challengery (0 D; 17 Č) |
Futures (4 D; 18 Č) |
Dvouhra (4 tituly)
Č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | února 2013 | Tehuacán, Mexiko | tvrdý | Gianni Mina | 6–4, 1–6, 6–2 |
2. | května 2013 | Puebla, Mexiko | tvrdý | Miguel Gallardo Valles | 6–7(5–7), 6–4, 7–6(7–1) |
3. | května 2013 | Puebla, Mexiko | tvrdý | Adam El Mihdawy | 7–6(7–5), 1–6, 6–3 |
4. | května 2014 | Morelia, Mexiko | tvrdý | Eduardo Struvay | 6–3, 6–3 |
Čtyřhra (35 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | září 2004 | México, Mexiko | tvrdý | Santiago González | Juan Manuel Elizondo Óscar Zarzosa |
6–3, 6–2 |
2. | srpna 2006 | Tuxtla Gutiérrez, Mexiko | tvrdý | Bruno Rodríguez | Alejandro Correa Geoffrey Gehrke |
6–4, 6–2 |
3. | dubna 2010 | Fortaleza, Brazílie | antuka | Luis Díaz Barriga | Franco Ferreiro Fernando Romboli |
6–7(5–7), 7–6(7–2), [10–6] |
4. | května 2010 | Teresina, Brazílie | antuka | Luis Díaz Barriga | Alexandre Bonatto José Pereira |
6–4, 3–6, [10–7] |
5. | května 2010 | Juiz de Fora, Brazílie | antuka | Luis Díaz Barriga | Gustavo Junqueira de Andrade Thales Turini |
6–2, 6–0 |
6. | září 2010 | Terst, Itálie | antuka | Luis Díaz Barriga | Marco Bortolotti Alessandro Giannessi |
7–5, 6–3 |
7. | prosince 2010 | Acapulco, Mexiko | antuka | Luis Díaz Barriga | Christopher Díaz Figueroa Iván Endara |
6–2, 6–3 |
8. | ledna 2011 | México, Mexiko | tvrdý | Luis Díaz Barriga | Mauricio Astorga Miguel Gallardo Valles |
6–4, 7–6(7–5) |
9. | května 2012 | Morelia, Mexiko | tvrdý | Bruno Rodríguez | Marvin Barker Chris Letcher |
6–4, 6–2 |
10. | května 2012 | Puebla, Mexiko | tvrdý | Alejandro Moreno Figueroa | Marcelo Arévalo Felipe Mantilla |
6–2, 7–5 |
11. | června 2012 | Unterföhring, Německo | antuka | Bruno Rodríguez | Dominik Meffert Michael Spegel |
3–6, 6–2, [10–7] |
12. | července 2012 | Hannover, Německo | antuka | Alejandro Moreno Figueroa | Maximilian Dinslaken George von Massow |
1–6, 6–3, [10–7] |
13. | července 2012 | Dortmund, Německo | antuka | Alejandro Moreno Figueroa | Patrick Pradella Jan-Lennard Struff |
4–6, 6–4, [10–7] |
14. | září 2012 | Manzanillo, Mexiko | tvrdý | Marcelo Arévalo | Christopher Díaz Figueroa Darian King |
6–1, 7–5 |
15. | května 2013 | Puebla, Mexiko | tvrdý | Alejandro Moreno Figueroa | George Jecminek Kirill Kasyanov |
5–7, 6–2, [10–7] |
1. | března 2014 | Guadalajara, Mexiko | tvrdý | César Ramírez | Andre Begemann Matthew Ebden |
6–4, 6–2 |
16. | dubna 2014 | Querétaro, Mexiko | tvrdý | César Ramírez | Kevin King Dean O'Brien |
6–3, 7–5 |
17. | května 2014 | Córdoba, Mexiko | tvrdý | César Ramírez | Kevin King Dean O'Brien |
7–6(7–1), 6–1 |
18. | května 2014 | Morelia, Mexiko | tvrdý | César Ramírez | Mauricio Echazú Jorge Brian Panta |
7–6(7–3), 6–3 |
2. | května 2015 | Cali, Kolumbie | antuka | Marcelo Demoliner | Emilio Gómez Roberto Maytín |
6–1, 6–2 |
3. | června 2016 | Milán, Itálie | antuka | Max Schnur | Alessandro Motti Peng Hsien-yin |
1–6, 7–6(7–4), [10–5] |
4. | července 2017 | Medellín, Kolumbie | antuka | Darian King | Nicolás Jarry Roberto Quiroz |
6–4, 6–4 |
5. | září 2017 | Quito, Ekvádor | antuka | Marcelo Arévalo | Nicolás Jarry Roberto Quiroz |
4–6, 6–4, [10–7] |
6. | září 2017 | Bogotá, Kolumbie | antuka | Marcelo Arévalo | Nikola Mektić Franko Škugor |
6–3, 3–6, [10–6] |
7. | září 2017 | Cary, Spojené státy | tvrdý | Marcelo Arévalo | Miķelis Lībietis Dennis Novikov |
6–7(6–8), 7–6(7–1), [10–6] |
8. | října 2017 | Cali, Kolumbie | antuka | Marcelo Arévalo | Sergio Galdós Fabrício Neis |
6–3, 6–4 |
9. | října 2017 | Lima, Peru | antuka | Blaž Rola | Gonçalo Oliveira Grzegorz Panfil |
7–5, 6–3 |
10. | listopadu 2017 | Guayaquil, Ekvádor | antuka | Marcelo Arévalo | Hugo Dellien Federico Zeballos |
6–1, 6–7(7–9), [10–6] |
11. | dubna 2018 | San Luis Potosí, Mexiko | antuka | Marcelo Arévalo | Jay Clarke Kevin Krawietz |
6–1, 6–4 |
12. | dubna 2018 | Guadalajara, Mexiko | tvrdý | Marcelo Arévalo | Brydan Klein Ruan Roelofse |
7–6(7–3), 7–5 |
13. | května 2018 | Lisabon, Portugalsko | antuka | Marcelo Arévalo | Tomasz Bednarek Hunter Reese |
6–3, 3–6, [10–1] |
14. | října 2018 | Santo Domingo, Dominikánská republika | tvrdý | Leander Paes | Ariel Behar Roberto Quiroz |
4–6, 6–3, [10–5] |
15. | dubna 2019 | San Luis Potosí, Mexiko | antuka | Marcelo Arévalo | Ariel Behar Roberto Quiroz |
1–6, 6–4, [12–10] |
16. | srpna 2019 | Aptos, Spojené státy | tvrdý | Marcelo Arévalo | Nathan Pasha Max Schnur |
5–7, 6–3, [10–8] |
17. | ledna 2020 | Bangkok, Thajsko | tvrdý | Gonzalo Escobar | Čang Ze Kung Mao-sin |
6–3, 6–3 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Miguel Ángel Reyes-Varela na anglické Wikipedii.
- Miguel Angel Reyes-Varela | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (anglicky)
- Miguel Ángel Reyes-Varela na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 5. března 2021
- Miguel Ángel Reyes-Varela na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 5. března 2021
- Miguel Ángel Reyes-Varela na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 5. března 2021
- Erlich Notches 20th Title, Teams With Sitak For Newport Crown [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-07-22 [cit. 2018-07-25]. Dostupné online. (anglicky)
- Los Cabos Crowns A Homegrown Champ [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-08-05 [cit. 2018-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- Granollers/Stakhovsky Clinch Newport Doubles Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2019-07-21 [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. (anglicky)
- Miguel Angel Reyes-Varela | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Miguel Ángel Reyes-Varela na Wikimedia Commons
- Miguel Ángel Reyes-Varela na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Miguel Ángel Reyes-Varela na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Miguel Ángel Reyes-Varela na stránkách Davis Cupu (anglicky)