Anastázie Michajlovna Ruská

Anastázie byla jediná dcera velkoknížete Michaila Nikolajeviče (1832–1909) a jeho manželky princezny Cecílie Bádenské (1839–1891), dcery velkovévody Leopolda I. Bádenského a jeho choti princezny Sophie Wilhelmine von Holstein-Gottorp a Švédské. V roce 1862 byl její otec jmenován místokrálem Kavkazu a Gruzie. Anastázie vyrůstala se svými šesti bratry ve Tiflisu a Petrohradě. V rodinném kruhu ji nazývali „Stasie“ a byla miláčkem svého otce. Ke svému staršímu bratrovi Nikolajovi měla zvláště blízko, neboť s ním sdílela umělecké zájmy.

V roce 1878 její matka Cecílie Bádenská a velkokněžna Marie Pavlovna (1854–1920), manželka Vladimíra Alexandroviče (1847–1909), dohodly sňatek Anastázie s Mariiným starším bratrem, dědičným velkovévodou Bedřichem Františkem III. Meklenbursko-Zvěřínským. Jejich babičky, Alexandra a Šarlota Pruská, byly sestry a obaja byly přímými potomky ruského cara Pavla I. Na jaře 1878 přicestoval Bedřich František do Tiflisu, aby požádal Anastáziiny rodiče o její ruku. Zasnoubení bylo oznámeno 4. května a v říjnu s rodinou odcestovala do Petrohradu přichystat svatbu.

24. ledna 1879 se Anastázie v Zimním paláci podle ruského pravoslavného a protestantského ritu s Bedřichem vzali.

8. února 1879 přicestovali novomanželé do Zvěřína, kde se mladý pár usídlil v Marienpalais. Staromódní a chladná atmosféra zvěřínského dvora ještě zhoršila Anastáziinu nechuť vůči nové vlasti. Jelikož její muž začal trpět silnými zdravotními problémy, byla nucena podnikat s ním časté cesty na zotavenou. Na jedné z těchto cest je dostihla v Palermu zpráva o smrti meklenburského velkovévody. Ten zemřel 15. dubna 1883 a návrat do Zvěřína k převzetí panovnických povinností byl nezbytný. Nicméně zdravotní stav nového velkovévody je brzy donutil opět odcestovat do mírnějšího podnebí. Bylo dosaženo kompromisu, kdy se velkovévodský pár pět měsíců zdržel ve Zvěříně a ostatní měsíce v roce trávil na oblíbených místech. V letech 1887 až 1895 pobývali manželé od listopadu do května v Cannes. Dochovaná Anastáziina korespondence prozrazuje vřelou, láskyplnou osobu, která se těší ze života. I přes své výstřelky nikdy nepozbyla náklonnosti svého manžela.

Medailon s podobiznou Anastázie

• Velkovévodkyně Anastázie Meklenbursko-Zvěřínská byla v Německu pro svou náklonnost k Francii značně nepopulární. Císař Vilém II. jí umožnil pouze dvakrát pobýt u berlínského dvora: v roce 1905 u příležitosti svatby její mladší dcery s korunním princem a podruhé v roce 1906 při narození jejich prvního syna, Viléma. Poté zde byla nežádoucí.

24. ledna 1879 se v Zimním paláci provdala za meklenburského velkovévodu Fridricha Františka III. Narodily se jim tři děti:

• Alexandrine (1879–1952) ⚭ 1898 dánský král Kristián X. (1870–1947)
• Fridrich František (1882–1945) ⚭ 1904 princezna Alexandra Hannoverská (1882–1963)
• Cecilie (1886–1954) ⚭ 1905 korunní princ Vilém Pruský (1882–1951)

Ze vztahu s jejím osobním sekretářem Vladimírem Alexandrovičem Paltovem (1874–1944) se narodil syn:

• Alexis Louis von Wenden (1902–1976) ⚭ 1929 Paulette Seuxová (1908–1975)

• (rusky) Jevgenij Vladimirovič Pčelov: Monarchi Rossii, Olma-Press, Moskva 2003, str. 571

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Anastázie Michajlovna Romanovová na Wikimedia Commons