Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská
Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská (dánsky: Alexandrine af Mecklenburg-Schwerin, německy: Alexandrine Auguste Herzogin zu Mecklenburg; 24. prosince 1879, Schwerin – 28. prosince 1952, Hellerup u Kodaně) byla rodem meklenburská vévodkyně a jako manželka dánského krále Kristiána X. v letech 1912–1947 dánská královna.
| Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská | |
|---|---|
| královna dánská a islandská | |
 Královna Luisa na portrétu Amalie Lindegrenové | |
| Doba vlády | 14. května 1912 – 20. dubna 1947 |
| Manžel | Kristián X. |
| Úplné jméno | Alexandrina Augusta vévodkyně meklenburská |
| Tituly | JV královna dánská JKV korunní princezna dánská JV vévodkyně meklenbursko-zvěřínská |
| Narození | 24. prosince 1879 Zvěřín |
| Úmrtí | 28. prosince 1952 (ve věku 73 let) Hellerup u Kodaně,  Dánsko |
| Pohřbena | Katedrála v Roskilde |
| Předchůdce | Luisa Švédská |
| Následník | Ingrid Švédská |
| Potomci | Frederik Knut Kristián |
| Dynastie | Meklenburští |
| Otec | Bedřich František III. Meklenbursko-Zvěřínský |
| Matka | Anastázie Michailovna Ruská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
Původ, mládí
Alexandrina byla dcerou meklenburského vévody Fridricha Františka III. a jeho manželky, původem ruské velkokněžny Anastázie Michailovny Romanovové, vnučky ruského cara Mikuláše I. Byla nejstarším dítětem ze tří; dalším sourozencem byl korunní princ Fridrich František IV. a nejmladším Cecilie, později manželka pruského korunního prince Viléma.
Manželství, potomci
Kvůli špatnému zdravotnímu stavu svého otce vyrůstala Alexandrina společně se svými sourozenci ve Francii, Itálii, Rusku a Německu; často pobývala i v Cannes, kde také poznala dánského následníka trůnu, prince Kristiána, za kterého se 26. dubna roku 1898 ve věku 18 let ve vile Wenden v Cannes provdala. Z jejich harmonického manželství vzešli dva synové:
Královna
V roce 1906 se její manžel po smrti svého dědečka Kristiána IX. stal korunním princem a 14. května roku 1912 po smrti své tchána Frederika VIII. Alexandrina spolu s ním nastoupila na dánský trůn.
Královna Alexandrina neprojevovala zájem o politiku a preferovala spíše rodinné zátiší před veřejnými aktivitami; jejím zájmem byla i hudba (byla protektorkou hudebních společností Musikforeningen i Kbh a Den danske Richard Wagnerforening), proslula svými výšivkami, ráda hrála golf a fotografovala. Nezříkala se zcela účasti na veřejném životě, neusilovala však nikterak o popularitu. Po smrti své tchyně Luisy Švédské pokračovala jako oficiální protektor v podpoře řady charitativních organizací, jež Luisa založila, za 1. světové války založila sama Dronningens Centralkomité af 1914 (Královnin ústřední komitét 1914) k podpoře chudých rodin.
Královský pár získal velkou popularitu za 2. světové války jako národní symbol v době okupace. Veřejné mínění vyjádřil dánský dramatik Kaj Munk slovy: "Chraňme naši královnu, jediného Němce, jehož mějme rádi!"
Alexandrina ovdověla 20. dubna 1947. Sama zemřela po delší nemoci 28. prosince 1952. Byla pochována po boku svého manžela v katedrále v Roskilde, tradičním místě posledního odpočinku dánské královské rodiny.
Vývod z předků
| Fridrich Ludvík Meklenbursko-Zvěřínský | ||||||||||||
| Pavel Fridrich Meklenbursko-Zvěřínský | ||||||||||||
| Jelena Pavlovna Ruská | ||||||||||||
| Bedřich František II. Meklenbursko-Zvěřínský | ||||||||||||
| Fridrich Vilém III. | ||||||||||||
| Alexandrina Pruská | ||||||||||||
| Luisa Meklenbursko-Střelická | ||||||||||||
| Bedřich František III. Meklenbursko-Zvěřínský | ||||||||||||
| Jindřich XLIV Reuss z Kestřic | ||||||||||||
| Jindřich LXIII. Reuss z Kestřic | ||||||||||||
| Vilemína Geuder | ||||||||||||
| Augusta Reuss Köstritz | ||||||||||||
| Jindřich Stolberg-Wernigerode | ||||||||||||
| Eleonora ze Stolbergu-Wernigerode | ||||||||||||
| Johanna Schönbursko-Waldenburská | ||||||||||||
| 'Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská' | ||||||||||||
| Pavel I. Ruský | ||||||||||||
| Mikuláš I. Ruský | ||||||||||||
| Žofie Dorota Württemberská | ||||||||||||
| Michail Nikolajevič Ruský | ||||||||||||
| Fridrich Vilém III. | ||||||||||||
| Šarlota Pruská | ||||||||||||
| Luisa Meklenbursko-Střelická | ||||||||||||
| Anastázie Michailovna Ruská | ||||||||||||
| Karel Fridrich Bádenský | ||||||||||||
| Leopold I. Bádenský | ||||||||||||
| Luisa Karolína Geyer z Geyersbergu | ||||||||||||
| Cecilie Bádenská | ||||||||||||
| Gustav IV. Adolf | ||||||||||||
| Žofie Vilemína Švédská | ||||||||||||
| Frederika Dorotea Bádenská | ||||||||||||
Odkazy
Bibliografie
Externí odkazy
Galerie Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská na Wikimedia Commons
- http://thepeerage.com/p10126.htm#i101252
- Geneall.net – Alexandrine Herzogin von Mecklenburg-Schwerin
- Grand-Ducal House of Mecklenburg-Schwerin
- Royal House of Denmark and Royal House of Iceland
- Alexandrina na stránkiách genealogy.euweb
Dánská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Luisa Švédská |
1912–1947 Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská |
Nástupce: Ingrid Švédská |
Islandská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: – |
1918–1944 Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská |
Nástupce: republika |
| Titulární vévodkyně šlesvicko-holštýnská (spory o titul)  | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Luisa Švédská (Dorotea Sasko-Kobursko-Gothajská) |
1912–1947 Dorotea Gothajská, (1912–1921) Karolína Augustenburská, (1931–1932) Marie Melita z Hohenlohe, od r. 1934 Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská |
Nástupce: (Marie Melita Hohenlohe-Langenburská) Ingrid Švédská |
