Schwerin

Schwerin (starší český název Zvěřín) je město v severním Německu a hlavní, ne však největší město spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko. V roce 2018 v něm žilo přibližně 96 tisíc[1] obyvatel.

Zvěřín
Schwerin

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice53°38′ s. š., 11°25′ v. d.
Nadmořská výška38 m n. m.
StátNěmecko Německo
Spolková zeměMeklenbursko-Přední Pomořansko
Zvěřín
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha130,5 km²
Počet obyvatel95 818 (2019)[1]
Hustota zalidnění734,1 obyv./km²
Správa
StarostaRico Badenschier (od 2016)
Vznik1161
Oficiální webwww.schwerin.de
Telefonní předvolba0385
PSČ19053, 19055, 19057, 19059, 19061 a 19063
Označení vozidelSN
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Schwerin je obklopen jezery Meklenburské jezerní plošiny. Největší z okolních jezer, Zvěřínské jezero (Schweriner See), zabírá plochu 60 km².

Městskou pamětihodností je zámek, který se nachází na ostrově ve Zvěřínském jezeře.

Geografie

Sousední obce: Leezen, Raben Steinfeld, Plate, Lübesse, Holthusen, Pampow, Klein Rogahn, Wittenförden, Brüsewitz, Pingelshagen, Klein Trebbow, Seehof a Lübstorf.

Historie
Jindřich Lev na 1. městské pečeti (1255)

Lokalitu známou archeologickými nálezy z počátku letopočtu osídlili kolem roku 700 Slované a pojmenovali ji Zverin podle zdejší zvěře. Latinská forma tohoto názvu byla Suerin a z ní vzniklo německé Schwerin.

První písemná zmínka o sídle je v kronice Dětmara z Merseburku z roku 1018, kdy se na zdejším hradišti opevnil lutický kníže Mečislav před vlastním lidem, který jej obviňoval z porážky v bitvě s Poláky roku 1017. Město roku 1164 založil saský a meklenburský kníže Jindřich Lev z rodu Welfů. Roku 1228 byla ustavena první městská rada. Zdejší dóm byl od 13. století proslulým poutním cílem, kam věřící putovali uctít kapky Kristovy krve v jaspisu. Dómská kapitula byla povýšena na arcibiskupskou. Roku 1340 byly vystavěny městské hradby. Od roku 1358 je město součástí Meklenbursko-zvěřínského vévodství. Bylo také součástí Svaté říše římské, v letech 1351-1378 patřilo pod vládu císaře Karla IV., který ovlivňoval volbu zdejších arcibiskupů. Stal se jím například Albrecht Aleš ze Šternberka.

Knížecí zámek se stal v době renesance centrem vzdělanosti, naproti němu byla roku 1536 založena knížecí škola Fredericianum, jejíž budova později shořela, stejně jako dóm, který byl dostavěn v 19. století.

Mezi léty 1560-1700 město neblaze proslulo 103 čarodějnickými procesy, při kterých bylo upáleno 45 žen a další vězněny a mučeny. Za tyto tragédie se městská správa roku 2016 všem pronásledovaným omluvila a na budovu radnice instalovala pamětní desku. Roku 1819 byla vystavěna židovská synagoga, zbořená při Křišťálové noci roku 1938.

V letech 1918-1934 byl Schwerin hlavním městem svobodného státu Meklenbursko-Zvěřín, 1934-1952 hlavní město Meklenburska, po zrušení spolkových zemí v bývalé NDR roku 1952 krajské město. Od roku 1990 je hlavním městem spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko.

Pamětihodnosti
  • knížecí zámek a zámecký park s kašnou a pomníkem knížete Fridricha Franze II.
  • Dóm - cihlová stavba, obnovená v novogotickém slohu
  • Nová radnice
  • Arsenal - kasárna
  • židovský hřbitov
  • Divadlo
  • Muzeum
  • zoologická zahrada

Galerie
  • Centrum starého města s dómem
  • Zámek Schwerin
  • Zámek Schwerin
  • Zámecká zahrada
  • Krocení koně, na mostě
  • Bohyně vítězství v zámecké zahradě
  • Hérakles v boji s býkem
  • David s hlavou Goliášovou
  • Socha u zámku
  • Novogotická radnice
  • Arsenal u Pavího rybníka
  • Středověká hradební zeď
  • Pomník Fridricha Franze II. před zámkem

Významní rodáci

Partnerská města

Reference
  1. Dostupné online. [cit. 2020-03-02]

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.