Zimní palác
Zimní palác (rusky Зимний дворец) je palác v Petrohradu, postavený v letech 1754 až 1762 na pokyn cara Petra I. Velikého jako zimní sídlo ruských carů. V roce 1917 dočasně sloužil palác jako sídlo ruské Prozatímní vlády. Útokem na Zimní palác 7. listopadu 1917 začala bolševická Říjnová revoluce.
| Zimní palác v Petrohradu | |
|---|---|
 Zimní palác v Petrohradu | |
| Účel stavby | |
Zimní rezidence ruského cara, po revoluci sídlo ruské vlády | |
| Základní informace | |
| Sloh | vrcholné baroko, rokoko |
| Architekti | Bartolomeo Francesco Rastrelli, Domenico Trezzini |
| Výstavba | 1711 |
| Přestavba | 1754, 1839 |
| Stavebník | Petr Veliký, Alžběta Ruská, Mikuláš II. |
| Současný majitel | Ruský stát |
| Poloha | |
| Adresa | Sankt-Petěrburg,  Rusko |
| Souřadnice | 59°56′26″ s. š., 30°18′49″ v. d. |
| Další informace | |
| Kód památky | 7810514003 |
| Web | www.hermitagemuseum.org |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dějiny
Zimní palác je dílem významného barokního architekta Rastrelliho a švýcarsko-italského architekta Domenica Trezziniho. První obyvatelkou paláce byla carevna Kateřina Veliká. Palác je v současnosti součástí budov Ermitáže, jednoho z největších světových muzeí.
Po Únorové revoluci roku 1917 a svržení carství se palác stal sídlem nové ruské prozatímní vlády Alexandra Kerenského. Dne 7. listopadu, dle juliánského kalendáře 25. října, přistoupili bolševici vedení Leninem s podporou Petrohradského sovietu ke státnímu převratu. Rudé gardy po znamení výstřely z křižníku Aurory zaútočily na Zimní palác a bez významného odporu se ho zmocnily. Útok na Zimní palác se stal symbolem Říjnové revoluce a vzniku bolševického státu, budoucího Sovětského svazu. Vizuální podoba této události je známa z propagandistického filmu Říjen: Deset dnů, které otřásly světem, který natočili režiséři Sergej Ejzenštejn a Grigorij Alexandrov k desátému výročí roku 1927.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zimní palác na Wikimedia Commons
