Cecilie Bádenská

Cecilie se narodila jako osmé (nejmladší) dítě a třetí dcera bádenského velkovévody Leopolda I. a jeho ženy švédské princezny Žofie Vilemíny. Její otec a matka byli oba potomci prvního bádenského velkovévody Karla Fridricha. Cecíliin otec Leopold I. byl jeho mladším synem a její matka Žofie byla jeho pravnučkou (její matka Frederika byla bádenská princezna, vnučka Karla Fridricha).

Ve svých sedmnácti letech, 16.^jul./ 28. srpna 1857^greg., byla provdána za nejmladšího syna ruské cara Mikuláše I., velkoknížete Michaila Nikolajeviče (1832–1909). Cecílie po sňatku přijala pravoslaví a ruské jméno Olga Fjodorovna. Ač bylo manželství tradičně domluveno, bylo šťastné.

Pár spolu měl sedm dětí, z toho šest synů a jedinou dceru:

• Nikolaj Michajlovič (1859–1919)
• Anastázie Michajlovna (1860–1922)
• Michail Michajlovič (1861–1929)
• Georgij Michajlovič (1863–1919)
• Alexandr Michajlovič (1866–1933), švagr cara Mikuláše II.
• Sergej Michajlovič (1869–1918)
• Alexej Michajlovič (1875–1895)

Společně založili nejmladší, ale největší a nejdéle existující větev carské dynastie Romanov-Holstein-Gottorp. Před Michailovou smrtí měli patnáct vnoučat, z toho dvanáct bylo v mužské linii a tudíž šlo o členy carské dynastie.

Jelikož byl velkokníže Michail po dvacet let (1862–1882) generálním guvernérem ruského Kavkazu, strávila rodina dlouhou dobu v Tbilisi.