Amsterdam

Amsterdam v roce 1544

Historické centrum

Historie města Amsterdam sahá až k roku 1000, od kdy byla tato bažinatá oblast zvána Aemestelle. Kolem bažin byly kopány odvodňovací kanály (grachten). Nízká hladina vody byla v kanálech udržována pomocí přehrad (dijken). Ve 13. století byla jedna z přehrad vztyčena v ústí řeky Amstel, a tak vzniklo jméno Amsterdam. Poprvé byl Amsterdam zmíněn v roce 1275 v dokumentu, ve kterém panovník Floris V. osvobozuje jeho obyvatele od poplatků (tzv. tolprivilege).[7] Asi v roce 1306 obdržel Amsterdam městská práva. Od 14. století město vzkvétalo zejména díky obchodu s hanzovními městy, např. s Hamburkem. Od 15. století bylo obchodně nejdůležitějším nizozemským městem. Město se dále rozšiřovalo, ale protože leží na bažinách, musely se při jeho rozšiřování kopat další kanály a stavba domů se zakládala na dřevěných kůlech.[8]

Nizozemská vzpoura proti Filipovi Španělskému v 16. století vyústila v osmdesátiletou válku, která vedla ke vzniku nezávislé Republiky spojených nizozemských provincií. Tato republika se stala známou svoji náboženskou tolerancí, a proto se Židé ze Španělska a Portugalska, bohatí obchodníci z Antwerp a Hugenoti z Francie uchýlili do bezpečí Amsterdamu.[9] Silná migrace vzdělaných lidí z Flander pak dala městu jazyk (jejich brabantský dialekt se stal základem psané nizozemštiny) a udělala z Amsterdamu velké obchodní centrum. Kolem roku 1570 mělo město asi 30 000 obyvatel, v roce 1622 už to bylo asi 100 000 a na konci 17. století 200 000 obyvatel. Takový růst obyvatel podněcoval další rozšiřování města. Jen Londýn, Paříž a Neapol měly v té době srovnatelný počet obyvatel.

Sedmnácté století je považováno za „zlaté období“ Amsterdamu a celého Nizozemí. Na počátku století byl Amsterdam nejbohatším městem Evropy. Z Amsterdamu vyplouvaly lodě do Severní Ameriky, Afriky, dnešní Indonésie a Brazílie. Město bylo základnou mezinárodní obchodní sítě. Amsterdamští obchodníci měli největší podíl v Nizozemské východoindické společnosti a v Nizozemské západoindické společnosti. Díky těmto společnostem byly navázány zámořské vztahy, které pak vedly k ustavení nizozemských kolonií. Amsterdam byl nejdůležitějším místem námořní přepravy zboží v Evropě a předním finančním centrem světa. Amsterdamská burza byla první na světě s nepřetržitým provozem.

18. a 19. století se nesou ve znamení určitého poklesu prosperity Amsterdamu. Války Nizozemí se Spojeným královstvím a posléze napoleonské války si svou daň vybraly i v Amsterdamu. Během napoleonských válek životní úroveň města klesla na nejnižší bod. Avšak po založení Nizozemského království v roce 1815 se situace začala obracet k lepšímu.

Během 19. století zasáhla město průmyslová revoluce. Byl postaven Amsterdamsko-rýnský kanál, který přímo spojil město se splavným veletokem Rýnem. Severomořský kanál spojil amsterdamský přístav se Severním mořem. Oba kanály výrazně zlepšily spojení se zbytkem Evropy a světem. Byl to také velký ekonomický podnět. Mezi lety 1850 a 1900 se počet obyvatel zdvojnásobil asi na půl milionu lidí.

Konec 19. století je občas nazýván druhou Zlatou dobou. Tehdy bylo postaveno několik muzeí, vlakové nádraží a koncertní hala (Concertgebouw) se skvělou akustikou.

Během první světové války bylo Nizozemsko neutrální, ale Amsterdam poznal její následky v nedostatku potravin.

Socha Anne Frankové

V průběhu druhé světové války okupovala město německá vojska (Wehrmacht). Více než 100 000 Židů bylo deportováno. Nejznámější z nich se stala dívka Anne Franková, jejíž deník byl po válce vydán ve všech světových jazycích. Tím byla vyhlazena téměř celá židovská komunita města.[10][11]

Znak města Amsterdamu se skládá ze tří ondřejských křížů uspořádaných svisle, ale na vlajce jsou otočeny o 90°. Historikové věří, že tyto kříže reprezentují tři hlavní nebezpečí, které sužovaly město: povodně, oheň a mor. Oficiálním mottem města je Heldhaftig, Vastberaden, Barmhartig („Stateční, odhodlaní, milosrdní“). Toto motto je zobrazeno i ve znaku města a bylo zavedeno královnou Vilemínou v roce 1947 jako reflexe na hrdinství občanů města během 2. světové války.

V Amsterdamu po staletí žijí obyvatelé různých národností. Od 15. století v něm hledali svobodu náboženského vyznání francouzští Hugenoti, protestantští Vlámové a Židé. Frísové, Němci a Skandinávci do Amsterdamu přicházeli za prací. Mezi 15. a 19. stoletím byla nejpočetnější skupina imigrantů z Německa.

Když se v roce 1911 Čína stala republikou, odešel větší počet Číňanů do zahraničí. Někteří zůstali v Nizozemsku. Z této doby pochází čínská čtvrť v Amsterdamu. Od padesátých let přicházeli obyvatelé Surinamu a Nizozemských Antil. Tato území patřila do Nizozemského království a jejich obyvatelé byli oprávněni vstupovat na území evropského Nizozemí.

Obnova po druhé světové válce vyžadovala mnoho pracovních sil. Hospodářská situace se v padesátých letech vyvíjela velmi příznivě a chyběli pracovníci na místech vyžadujících nízkou kvalifikaci. Do Nizozemska a dalších západoevropských zemí přicházeli hostující dělníci (tzv. gastarbeitři) na základě mezivládních dohod. První dohoda byla uzavřena s Itálií v roce 1960, následovaly dohody se Španělskem, Portugalskem, Řeckem a Jugoslávií. Obdobné dohody byly uzavřeny s Tureckem a Marokem. Za hostujícími dělníky přicházely jejich rodiny. V roce 1973 přišla ekonomická krize a evropské státy se pokusily imigraci zastavit.

Další vlna imigrantů byla ze zemí východního bloku, hlavně z Maďarska a Polska. V devadesátých letech západní Evropa (včetně Nizozemska) přijímala uprchlíky ze Somálska, zemí bývalé Jugoslávie, Íránu nebo Iráku. V roce 1998 bylo Nizozemsko po Švýcarsku zemí s nejvyšším počtem uprchlíků v poměru k populaci země.

Nizozemci, kteří žili v Amsterdamu, se ve větším počtu stahovali do měst v okolí (Almere, Amstelveen, Haarlem, Purmerend a Zaandstad). V roce 2008 mělo 30 % obyvatel tohoto města původ v zemích mimo Evropu, tento podíl je v rámci celého Nizozemska 9 % (podle údajů Nizozemského statistického úřadu).

V Amsterdamu žijí obyvatelé 177 různých národností. Následují ho Antverpy se 164 národnostmi, Wageningen se 152 národnostmi a New York se 150 národnostmi.^[zdroj?]

Amsterdam je spravován volenou městskou radou a městským magistrátem. V čele města stojí starosta (burgemeester).

Od roku 2010 až do své smrti dne 5. října 2017 byl starostou Amsterdamu Eberhard van der Laan. 27. ledna 2017 oznámil, že má rakovinu plic v konečném stadiu. 18. září 2017 převzala úřad starosty Amsterdamu, zprvu prozatímně, 50letá Kajsa Ollegrenová jako první žena ve více než tisícileté historii města.

K nejstarším architektonickým památkám patří dva původem gotické farní kostely, a to Starý kostel Oude Kerk ze 14. století a Nový kostel Nieuwe Kerk, oba v 21. století slouží jako výstavní síně. Daleko mladší – až z 19. století – jsou jezuitský kostel sv. Františka Xaverského a dodnes katolický farní kostel sv. Mikuláše s novobarokní kupolí.

Z veřejných staveb nejstarší je gotická obchodní Váha s věží, ze 14. století, která postupně přestavována sloužila různým účelům.

Historické centrum Amsterdamu je zastavěno převážně domy ze 16. až 17. století, které v Nizozemí nazývají Zlatým věkem. V této době byl vystavěn systém soustředných kanálů okolo středu starého města. Tři nejznámější kanály se nazývají Herengracht (kanál pánů), Kaizersgracht (kanál císařů) a Prinsengracht (kanál princů).

Moderní pomník před univerzitou byl roku 1978 vztyčen nizozemskému filozofovi Baruchu Spinozovi, který zde žil a pracoval. Panel s textem o jeho životě, malovaný portrét a knihy jsou vystaveny v Židovském historickém muzeu.

Pohled z Amsterdamské veřejné knihovny

Cyklisté a zaparkovaná jízdní kola v centru Amsterdamu

Hromadná doprava v Amsterdamu zahrnuje vnitrostátní a mezinárodní železniční spojení, 5 linek metra (nejnovější na trase Zuid-Noord), 1 trasu městské železnice, 18 tramvajových tras, mnoho lokálních, vnitrostátních i mezinárodních autobusových linek, několik trajektů přes IJ pro pěší a cyklisty (zdarma) či lodní linky Fast Flying Ferrie do Velsen-Zuid na pobřeží Severního moře

Amsterdam je jedním z nejpřátelštějších měst k cyklistům na světě.[13] Je centrem cyklistické kultury, má kvalitní síť cyklostezek i stojanů a garáží na kola na celém svém území. Na jednu domácnost zde v roce 2015 připadly přibližně dvě jízdní kola. Jízdní kola jsou pro svou rychlost a praktičnost používána jako dopravní prostředek všemi sociálně-ekonomickými skupinami.

Letiště Schiphol, vzdálené přibližně 20 minut vlakem od centra Amsterdamu, je největším letištěm v Nizozemsku a patří mezi největší v Evropě. Za rok 2019 odbavilo přes 70 milionů cestujících. Je domovským letištěm společnosti KLM, KLM Cityhopper, KLM Cargo, Martinair a Transavia.

SAIL Amsterdam

Město leží na řece Amstel a IJ (ačkoli ta ve skutečnosti řekou v pravém slova smyslu není, pravděpodobně se jedná o pozůstatek zálivu), které v něm ústí do moře. Amsterdamský přístav je mořským kanálem spojen se Severním mořem.

Jednou za pět let se v amsterdamském přístavu koná světová přehlídka lodí SAIL Amsterdam.

• 
  Amsterdamská centrální stanice
• 
  Autobusová doprava
• 
  Amsterdamský kanál
• 
  Přepravní člun
• 
  Městská tramvaj
• 
  Mapa metra

Amsterdam je domovským městem fotbalového týmu AFC Ajax, jehož sídlem je moderní Amsterdam ArenA, umístěná na jihovýchodě města. Ajax sdílí stadion s týmem amerického fotbalu Amsterdam Admirals, který v roce 2005 vyhrál poprvé v historii World Bowl.

V roce 1928 se v Amsterdamu konaly IX. letní olympijské hry. Olympijský stadion, postavený pro tyto hry, byl zrekonstruován a nyní slouží k sportovním a kulturním akcím. Mezi 6. a 10. červencem 2016 se na tomto stadionu uskutečnilo mistrovství Evropy v atletice, kvalifikace některých vrhačských disciplín (hod diskem a hod oštěpěm mužů i žen) však netradičně proběhly v centru města, na náměstí Museumplein. Mezi 9. a 11. březnem 2018 se na olympijském stadionu konalo mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji: pořadatelé netradičně instalovali na ploše stadionu dočasný rychlobruslařský ovál, aby na tomto exponovaném místě připomenuli 125. výročí rychlobruslařských světových šampionátů.

• Alžír, Alžírsko
• Beira, Mosambik
• Káhira, Egypt
• Managua, Nikaragua
• Peking, Čína
• Sarajevo, Bosna a Hercegovina
• Montreal, Kanada

Amstel

• Jan Pieterszoon Sweelinck (1562–1621), skladatel a varhaník
• John Smyth (1570–1612), anglický baptistický kazatel a zastánce principu náboženské svobody
• Willem Blaeu (1571–1638), kartograf, tvůrce atlasů a spisovatel
• Dirck Hartog (1580–1621), námořník a průzkumník, druhý Evropan, který spatřil australský kontinent
• Esaias van de Velde (1587–1630), malíř-krajinář
• Jan Amos Komenský (1592–1670), český teolog, filosof, pedagog a spisovatel, poslední biskup Jednoty bratrské
• Nicolaes Tulp (1593–1674), chirurg a lékař J. A. Komenského
• Aernout van der Neer (1603/1604–1677), malíř-krajinář
• Rembrandt (1606–1669), malíř
• Paulus Potter (1625–1654), malíř
• Willem van Aelst (1627 – cca 1683), malíř zátiší
• Baruch Spinoza (1632–1677), filosof
• Meindert Hobbema (1638–1709), malíř-krajinář
• Frederik Ruysch (1638–1731), anatom a botanik
• Maarten Houttuyn (1720–1798), lékař a přírodovědec
• Coenraad Jacob Temminck (1778–1858), aristokrat a zoolog
• Martinus Willem Beijerinck (1851–1931), botanik a mikrobiolog
• Karl Kautsky (1854–1938), německý socialistický politik a teoretik marxismu
• Pieter Zeeman (1865–1943), fyzik, držitel Nobelovy ceny
• Paul Ehrenfest (1880–1933), rakouský fyzik a matematik
• Frits Zernike (1888–1966), fyzik, držitel Nobelovy ceny
• Max Euwe (1901–1981), matematik a mistr světa v šachu
• Annie M. G. Schmidtová (1911–1995), básnířka, spisovatelka, textařka a dramatička
• Anne Frank (1929–1945), spisovatelka, oběť holocaustu
• Paul Verhoeven (* 1938), režisér, scenárista a filmový producent
• Ton Koopman (* 1944), dirigent, varhaník a cembalista
• Johan Cruijff (1947–2016), fotbalista
• André Hazes (1951–2004), zpěvák
• Theo van Gogh (1957–2004), režisér, publicista, televizní producent a herec
• André Kuipers (* 1958), lékař a astronaut ESA
• Ruud Gullit (* 1962), fotbalista
• Frank Rijkaard (* 1962), fotbalový trenér a bývalý záložník
• Dennis Bergkamp (* 1969), fotbalista
• Patrick Kluivert (* 1976), bývalý nizozemský fotbalový reprezentant
• Denny Landzaat (* 1976), fotbalový záložník
• Martin Garrix (* 1996), DJ, producent a hudebník

• 
  Rijksmuseum
• 
  Oude Kerk
• 
  Obchodní čtvrť Zuidas
• 
  Kanál v létě
• 
  Větrný mlýn De Gooyer
• 
  Křižovatka dvou kanálů
• 
  Westerkerk
• 
  Koninginnedag
• 
  Munttoren
• 
  Damstraat
• 
  Vondelk
• 
  Borneohof voorzijde

• Galerie Amsterdam na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Amsterdam na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Amsterdam ve Wikislovníku
• Průvodce po Amsterdamu – Wikivoyage
• Oficiální stránky
• Amsterodam ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích