Frits Zernike
Frits (Frederik) Zernike (16. července 1888, Amsterdam, Nizozemsko – 23. března 1966, Noarden, Nizozemsko)[1] byl nizozemský fyzik, který získal spolu v roce 1953 Nobelovu cenu za fyziku. Nobelova cena byla udělena za vypracování metody fázového kontrastu a za konstrukci fázově kontrastního mikroskopu.[1].
Frits Zernike | |
---|---|
Frederik Zernike | |
Narození | 16. července 1888 Amsterdam, Nizozemsko |
Úmrtí | 23. března 1966 Noarden, Nizozemsko |
Alma mater | Amsterdamská univerzita Říšská univerzita v Groningenu |
Povolání | fyzik, matematik, vynálezce, vysokoškolský učitel a chemik |
Zaměstnavatelé | Říšská univerzita v Groningenu (1915–1920) Říšská univerzita v Groningenu (1920) |
Ocenění | Rumfordova medaile (1952) Nobelova cena za fyziku (1953) zahraniční člen Královské společnosti |
Choť | Dora van Bommel van Vloten (1930–1945) Lena Koperberg-Baanders (od 1954) |
Příbuzní | Anne Zernike a Elisabeth Zernike (sourozenci) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Frits Zernike na Wikimedia Commons
Portály: Fyzika | Lidé | Nizozemsko
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.