Administrativní dělení Maďarska
Současné administrativní dělení Maďarska bylo zavedeno od roku 2013. Země je (od roku 1950) rozdělena na 19 žup (megyék) a území hlavního města Budapešti, které má zvláštní statut. Župy se dále dělí na okresy (maďarsky járas, kterých bylo 175, později byl zrušen okres Polgárdi, takže současný počet je 174.
_of_Hungary.png.webp)
Historické dělení
První formou správního rozdělení Maďarska bylo rozdělení do oblastí, které spadaly pod svrchovanost jednotlivých kmenů maďarských náčelníků po dobytí Panonské pánve. Posílením centrální vlády se v 10. století z oblastí staly již formální celky – župy, jejichž správci se nazývali župané. V některých oblastech hranice žup kopírovaly administrativní dělení dřívější Velké Moravy. Počet žup však v průběhu let stoupal a až v 15. století se župy stabilizovaly.
Země je (od roku 1950) rozdělena na 19 žup (megyék) a území hlavní města Budapešti, které má zvláštní statut. Župy se dále dělí na okresy (maďarsky járások, dříve kistérségek).
Předchozí administrativní dělení, které bylo zavedeno dne 3. srpna 1990, a modifikováno ještě v letech 1996 a 1999 dělilo župy na 168 okresů (maďarsky kistérségek). Dále zde bylo 23 měst s župním právem. Jedná se o města s větším počtem obyvatel, která mají stejná nebo podobná práva jako župy, ve kterých se nachází.[1]. Sídla se poté dělí na města (város), obce (spíše chápány jako vesnice, község nebo falu), a velké obce (nagyközség). Jakékoliv sídlo pak lze označit pojmem település (sídlo).
Dřívější župní rozdělení

1: Hlavní město Budapešť bylo samostatnou správní jednotkou o 23 obvodech, bezprostředně podřízenou centrálním orgánům státu. Od ledna 2013 je součástí župy Pest (Pest megye)
Dělení dle NUTS



Podle celoevropské dělení NUTS je Maďarsko stupňovitě rozděleno na několik menších celků:
- 1. stupeň: rozdělení na tři tzv. Části státu (Országrész)
- 2. stupeň: rozdělení na sedm Regionů (Régiók)
- 3. Stupeň: rozdělení na devatenáct Žup a hlavní město (Megyék a főváros)
Jednotky NUTS:HU
NUTS 1 | NUTS 2 | NUTS 3 | |||
---|---|---|---|---|---|
Části státu (Országrész) | Kód | Region (Régió) | Kód | Župa (Megye) | Kód |
Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) | HU1 | Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) | HU10 | Hlavní město Budapest | HU101 |
Pest | HU102 | ||||
Nyugat-Magyarország (Západní Maďarsko) nebo také Dunántúl (Zadunají) | HU2 | Közép-Dunántúl (Střední Zadunají) | HU21 | Fejér | HU211 |
Komárom-Esztergom | HU212 | ||||
Veszprém | HU213 | ||||
Nyugat-Dunántúl (Západní Zadunají) | HU22 | Győr-Moson-Sopron | HU221 | ||
Vas | HU222 | ||||
Zala | HU223 | ||||
Dél-Dunántúl (Jižní Zadunají) | HU23 | Baranya | HU231 | ||
Somogy | HU232 | ||||
Tolna | HU233 | ||||
Kelet-Magyarország (Východní Maďarsko) nebo také Alföld és Észak (Alföld a Sever) | HU3 | Észak-Magyarország (Severní Maďarsko) | HU31 | Borsod-Abaúj-Zemplén | HU311 |
Heves | HU312 | ||||
Nógrád | HU313 | ||||
Észak-Alföld (Severní Alföld) | HU32 | Hajdú-Bihar | HU321 | ||
Jász-Nagykun-Szolnok | HU322 | ||||
Szabolcs-Szatmár-Bereg | HU323 | ||||
Dél-Alföld (Jižní Alföld) | HU33 | Bács-Kiskun | HU331 | ||
Békés | HU332 | ||||
Csongrád | HU333 |
Odkazy
Reference
- PRAŽÁK, Richard. Stručná historie států - MAĎARSKO. Praha: Nakladatelství Libri, 2005. ISBN 80-7277-269-4. Kapitola Encyklopedické heslo, s. 123. (Čeština)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu administrativní dělení Maďarska na Wikimedia Commons
- Mapy uherských žup (přibližně 1910)