Administrativní dělení Maďarska

Současné administrativní dělení Maďarska bylo zavedeno od roku 2013. Země je (od roku 1950) rozdělena na 19 žup (megyék) a území hlavního města Budapešti, které má zvláštní statut. Župy se dále dělí na okresy (maďarsky járas, kterých bylo 175, později byl zrušen okres Polgárdi, takže současný počet je 174.

Administrativní dělení Maďarska

Historické dělení

První formou správního rozdělení Maďarska bylo rozdělení do oblastí, které spadaly pod svrchovanost jednotlivých kmenů maďarských náčelníků po dobytí Panonské pánve. Posílením centrální vlády se v 10. století z oblastí staly již formální celky – župy, jejichž správci se nazývali župané. V některých oblastech hranice žup kopírovaly administrativní dělení dřívější Velké Moravy. Počet žup však v průběhu let stoupal a až v 15. století se župy stabilizovaly.

Země je (od roku 1950) rozdělena na 19 žup (megyék) a území hlavní města Budapešti, které má zvláštní statut. Župy se dále dělí na okresy (maďarsky járások, dříve kistérségek).

Předchozí administrativní dělení, které bylo zavedeno dne 3. srpna 1990, a modifikováno ještě v letech 1996 a 1999 dělilo župy na 168 okresů (maďarsky kistérségek). Dále zde bylo 23 měst s župním právem. Jedná se o města s větším počtem obyvatel, která mají stejná nebo podobná práva jako župy, ve kterých se nachází.[1]. Sídla se poté dělí na města (város), obce (spíše chápány jako vesnice, község nebo falu), a velké obce (nagyközség). Jakékoliv sídlo pak lze označit pojmem település (sídlo).

Dřívější župní rozdělení
Podrobnější informace naleznete v článku Maďarské župy.
Znak Župa Župní sídlo
Bács-Kiskun Kecskemét
Baranya Pécs
Békés Békéscsaba
Borsod-Abaúj-Zemplén Miskolc
Hlavní město Budapešť1 Budapešť
Csongrád Szeged
Fejér Székesfehérvár
Győr-Moson-Sopron Győr
Hajdú-Bihar Debrecín
Heves Eger
Jász-Nagykun-Szolnok Szolnok
Komárom-Esztergom Tatabánya
Nógrád Salgótarján
Pest Budapešť
Somogy Kaposvár
Szabolcs-Szatmár-Bereg Nyíregyháza
Tolna Szekszárd
Vas Szombathely
Veszprém Veszprém
Zala Zalaegerszeg

1: Hlavní město Budapešť bylo samostatnou správní jednotkou o 23 obvodech, bezprostředně podřízenou centrálním orgánům státu. Od ledna 2013 je součástí župy Pest (Pest megye)

Dělení dle NUTS
NUTS 1 – Části státu (Országrészek)
NUTS 2 – Regiony (Régiók)
NUTS 3 – Župy a hlavní město (Megyék és a főváros)
Podrobnější informace naleznete v článku HU-NUTS.

Podle celoevropské dělení NUTS je Maďarsko stupňovitě rozděleno na několik menších celků:

  • 1. stupeň: rozdělení na tři tzv. Části státu (Országrész)
  • 2. stupeň: rozdělení na sedm Regionů (Régiók)
  • 3. Stupeň: rozdělení na devatenáct Žup a hlavní město (Megyék a főváros)

Jednotky NUTS:HU
NUTS 1 NUTS 2 NUTS 3
Části státu (Országrész) Kód Region (Régió) Kód Župa (Megye) Kód
Közép-Magyarország
(Střední Maďarsko) 		HU1 Közép-Magyarország
(Střední Maďarsko) 		HU10 Hlavní město Budapest HU101
Pest HU102
Nyugat-Magyarország
(Západní Maďarsko)
nebo také
Dunántúl (Zadunají) 		HU2 Közép-Dunántúl
(Střední Zadunají) 		HU21 Fejér HU211
Komárom-Esztergom HU212
Veszprém HU213
Nyugat-Dunántúl
(Západní Zadunají) 		HU22 Győr-Moson-Sopron HU221
Vas HU222
Zala HU223
Dél-Dunántúl
(Jižní Zadunají) 		HU23 Baranya HU231
Somogy HU232
Tolna HU233
Kelet-Magyarország
(Východní Maďarsko)
nebo také
Alföld és Észak (Alföld a Sever) 		HU3 Észak-Magyarország
(Severní Maďarsko) 		HU31 Borsod-Abaúj-Zemplén HU311
Heves HU312
Nógrád HU313
Észak-Alföld
(Severní Alföld) 		HU32 Hajdú-Bihar HU321
Jász-Nagykun-Szolnok HU322
Szabolcs-Szatmár-Bereg HU323
Dél-Alföld
(Jižní Alföld) 		HU33 Bács-Kiskun HU331
Békés HU332
Csongrád HU333

Odkazy

Reference
  1. PRAŽÁK, Richard. Stručná historie států - MAĎARSKO. Praha: Nakladatelství Libri, 2005. ISBN 80-7277-269-4. Kapitola Encyklopedické heslo, s. 123. (Čeština)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.