Borsod-Abaúj-Zemplén

Borsod-Abaúj-Zemplén, běžně zkracovaná jako BAZ, je župa v nejsevernější části Maďarska. Vznikla v roce 1950. Hlavním městem je Miskolc.

Župa Borsod-Abaúj-Zemplén
Borsod-Abaúj-Zemplén megye

znak

vlajka
Geografie
Hlavní městoMiskolc
Souřadnice48°15′ s. š., 21° v. d.
Rozloha7 247 km²
Časové pásmo+1
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel739 143
Hustota zalidnění102 obyv./km²
Jazykmaďarština
Národnostní složeníMaďaři, v malém počtu Slováci a Romové
Náboženstvíkřesťanství, převážně římskokatolické
Správa regionu
Nadřazený celekMaďarsko Maďarsko
Druh celkužupa
Podřízené celky16 okresů
Vznik1950
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2BAZ
Oficiální webwww.baz.hu
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Župa je druhou nejrozlehlejší (7247 km²) a druhou nejlidnatější (739 143 obyv. v roce 2004) v Maďarsku. Náleží jí prvenství v počtu obcí (358).

Současná župa zaujímá maďarské části někdejších uherských žup Abovsko-turnianské (Abaúj-Torna) a Zemplínské (Zemplén), většinu historické župy Boršod (Borsod), okrajové jižní části Gemeru (Gömör) a okrajové severozápadní části bývalé Szabolčské župy (Szabolcs). Borsod-Abaúj-Zemplén hraničí se župami Nógrád, Heves, Jász-Nagykun-Szolnok, Hajdú-Bihar a Szabolcs-Szatmár-Bereg a severu se Slovenskem.

Přírodní poměry

Krajina župy Borsod-Abaúj-Zemplén je velmi pestrá. Na západ zasahuje pohoří Bukové hory (maďarsky Bükk) , na severozápad krasová oblast Aggtelek, která pokračuje na Slovensku jako Slovenský kras. Východně od ní se prostírá nízká pahorkatina Cserehát a pak masiv Slanských vrchů. Jih, střed a východ župy je plochý. Jižní svahy otevřené do Velké uherské nížiny jsou příznivy vinařství, přičemž se zde nachází i proslulá vinařská oblast tokajská. Hlavní řekou je Tisa (Tisza), protékající podél celé jihovýchodní hranice župy a přijímající pod Miskolcem přítoky Slaná (Sajó) s Hornádem (Hernád) a nad Tokajem Bodrog. Na území župy jsou dva národní parky, Národní park Bükk a Národní park Aggtelek.

Doprava

Župou prochází dálnice M3 Budapešť – Debrecín / Nyíregyháza, z níž se odpojuje přivaděč M30 do Miskolce, odkud pokračuje dálková silnice č. 3 směr Košice a Rzeszów. Je tudy vedena evropská silnice E71 (SplitZáhřeb – Budapešť – Košice) a E79 (Miskolc – Debrecín – RumunskoSofieSoluň). Hlavním železničním uzlem župy je Miskolc, kudy prochází hlavní trať Budapešť – Hatvan – Miskolc – Nyíregyháza a odpojují se tratě směr Bánréve, Košice a Sátoraljaújhely.

Města

Města podle počtu obyvatel r. 2001:

Okresy

Župa se dělí na 16 okresů[1]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.