Szekszárd

Szekszárd je poprvé zmíněn již v roce 1015. V roce 1061 zde byl založen benediktinský klášter králem Bélou I. Dnes jeho budova stojí na Bélově náměstí v samotném středu města. V roce 1485 byl už velmi významným a velkým městem s trhy, jeho další rozvoj však přerušily turecké výpady a okupace. Pod osmanskou nadvládu se město dostalo v roce 1543. Turci z něj učinili regionální centrum v rámci Budínského pašalíku. Po ní byl opuštěn, klášter potom zbořen.

Během Rákócziho vzpoury zde byl zajat Ádám Béri Balogh.

Obroda nastala až v závěru 18. století v souvislosti s modernizačními trendy za vlády Marie Terezie; Szekszárd se stal centrem župy (v roce 1779) a získal i svůj znak. Město pomohli osídlit mimo jiné němečtí kolonisté; jejich podíl na celkovém obyvatelstvu činil okolo 20 %. Postupem času se pomaďarštili. V roce 1789 se počet obyvatel Szekszárdu pohyboval někde okolo 5600 a bylo druhým největším městem svého regionu (župy). Roku 1794 přišel požár, jenž město poškodil – nepodařilo se mu však zastavit prudký rozvoj města. Vznikla dnešní radnice, kostely a budova pro správu župy.

V polovině 19. století zde žilo už čtrnáct tisíc lidí. Také bylo regulováno koryto řeky Sió, která od města protéká severním směrem a dále potoku Sárvíz a dalších vodních toků na území a v blízkosti města. Díky tomu byly omezeny záplavy a kromě vinařství mohlo být více plochy využito i pro zemědělství. V závěru století se v Szekszárdu rozvíjel i spolkový život. Město také několikrát navštívil skladatel Ferenc Liszt.

Szekszárd byl po nějakou dobu sídlem župy Tolna. Na počátku 20. století tu žilo 14 000 obyvatel. roku 1905 mu byl udělen status města.

Město bylo osvobozeno během druhé světové války jednotkami 3. ukrajinského frontu Rudé armády dne 30. listopadu 1944. V 60. letech došlo k nápadnému růstu počtu obyvatel města. Ten se zastavil až kolem roku 1990.

V roce 1994 byla Szekszárdu navrácena městská práva.

K 1. lednu 2011 žilo v Szekszárdu dle statistických projekcí 34 296 obyvatel. Jedná se o 14,9 % obyvatelstva župy Tolna. Hustota osídlení činí 356,2 obyv./km² Obyvatelstvo postupně stárne; zatímco podíl těch, kteří jsou mladší 20 let věku dosahoval 19 %, u osob se stářím nad 60 let činil téměř 24 %. Z národnostního hlediska se cca 8 % obyvatel města hlásilo k nějaké národnostní menšině, především k německé (4,57 %), romské a rumunské.

V roce 1990 bylo dle sčítání lidu zjištěno 36 840 obyvatel a od této doby počet obyvatel Szekszárdu setrvale klesá.

• Barokní sloup Nejsvětější Trojice, který připomíná morovou epidemii z let 1738 až 1740.
• Garayovo náměstí v centru města (hlavní náměstí) s okolními historickými domy.
• Poustevnická kaple v blízkosti města, obklopená vinicemi
• Synagoga, dokončená roku 1897
• Augustův dům, který navštívil spisovatel Ferenc Liszt.
• Mór Wosinského muzeum s archeologickými vykopávkami
• Muzeum perníku
• Dům umění

Odedávna celému městu dominovalo vinařství; vinice se nacházejí na svazích kopců západně od města. Na území Szekszárdu se nachází okolo 4500 vinných sklípků.^[zdroj?] Jsou zde také závody na výrobu chemikálií, nábytku a strojů.

v bývalých kasárnách bylo na počátku 20. let 20. století budováno výzkumné centrum.[2]

Východně od Szekszárdu vede severo-jižním směrem dálnice M6, která zajišťuje dobré dopravní napojení Szekszárdu s Budapeští, a dále na jih s Pécsí a výhledově i s Chorvatskem. Severní okruh města tvoří dálnice M9, která nedaleko od města překonává Dunaj.

Szekszárdem prochází jediná železniční trať, a to Rétszilas – Bátaszék. Jedná se o neelektrizovanou jednokolejnou trať. Na uvedené trati jsou na území města dvě nádraží, jedno hlavní a jedna železniční zastávka.

Městskou dopravu zajišťují pouze autobusy.

Ve městě se nachází gymnázium, pojmenované po středovkém panovníkovi Bélovi I. a dále několik dalších základních škol.

• János Garay (1812–1853), básník
• Mihály Babits (1883–1941), básník a spisovatel, v Szekszárdu má své muzeum
• József Rády (1884–1957), šermíř
• Miklós Mészöly (1921–2001), spisovatel
• Judit Csehák (* 1940), umělkyně a politička
• Erik Bánki (* 1970), politik
• Dániel Böde (* 1986), fotbalista
• Attila Fiola (* 1990), fotbalista
• Károly Escher, fotograf
• Csaba Abaházi, zpěvák

• Bečej, Srbsko
• Bezons, Francie
• Bietigheim-Bissingen, Baden-Württemberg, Německo
• Făget, Rumunsko
• Lugoj, Rumunsko
• Ravenna, Itálie
• Tornio, Finsko
• Waregem, Belgie

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Szekszárd na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky města