Zadunají

Dunántúl se rozprostírá v západní části Maďarska. Ze severu a východu je ohraničena Dunajem, z jihu Drávou a ze západu státní hranicí s Rakouskem. Zabírá tedy veškeré území na západ od Dunaje. Tedy i část Közép-Magyarország a hlavního města Budapešti.

NUTS:HU

První stupeň dělení dle NUTS:HU vymezuje oblast Dunántúl na následující regiony a župy:

Regiony	Župy	Města s župním právem
Közép-Dunántúl (Střední Zadunají)	Fejér	Dunaújváros, Székesfehérvár
	Komárom-Esztergom	Tatabánya
	Veszprém	Veszprém
Nyugat-Dunántúl (Západní Zadunají)	Győr-Moson-Sopron	Győr, Sopron
	Vas	Szombathely
	Zala	Nagykanizsa, Zalaegerszeg
Dél-Dunántúl (Jižní Zadunají)	Baranya	Pécs
	Somogy	Kaposvár
	Tolna	Szekszárd

Tedy podle dělení NUTS nepatří do Dunántúl západní část župy Pest a hlavního města Budapešti. A menší celky z župy Bács-Kiskun.

Balaton

Povrch oblasti je velice různorodý, na západě a u Balatonu jsou mírná pohoří dosahující výšky až 800 m n. m., na severu a jihu je rovina. V samém srdci oblasti leží jezero Balaton.

Pannonhalma - Benediktinské arciopatství

Spolu s Budapeští patří Dunántúl (především Közép-Dunántúl), kde leží jezero Balaton, k nejnavštěvovanějším místům Maďarska.

Oblast Dunántúl byla osídlena již v době kamenné. V pozdějších dobách tu pobývali Keltové, krátce před začátkem našeho letopočtu území obsadili Římané a vytvořili tu svou provincii Panonii. Římské legie zde stavěly města, silnice a vojenské tábory. Zbytky těchto staveb jsou patrné v celé oblasti. V 9. století část území patřila k Velkomoravské říši, po příchodu Maďarů se zde usadil kmen vedený rodem Arpádovců, který si postupně podmanil celou oblast. Proto se také Dunántúl stal kolébkou Uherského státu.[1]