Železniční trať Brno–Jihlava

Na konci roku 2015 bylo oznámeno, že první etapa „realizace projektu Revitalizace trati Zastávka u Brna – Okříšky“ by měla být zahájena v červenci roku 2016 a kompletní stavba by měla být hotova v červnu 2017. První etapa měla začít 1. července[3] a spolu s ní měla být zahájena výluka trvající do 31. října 2016, která se měla týkat úseku od Náměště nad Oslavou do Okříšek a jejíž součástí je i rekonstrukce nádraží ve Vladislavi, Třebíči a Třebíči-Borovině. Druhá etapa měla být zahájena 1. března 2017 a dokončena měla být 30. června 2017; výluka se měla týkat úseku Náměšť nad Oslavou – Zastávka u Brna.[4]

Vzhledem k problémům při výběrovém řízení a odvolání některých účastníků bylo zahájení rekonstrukce prvního úseku odloženo na 29. července 2016. Byla zavedena náhradní autobusová doprava, jejíž trasa vedla mj. přes městys Vladislav, kde od jara do podzimu 2016 probíhala rekonstrukce silničního mostu.[5] Práce na rekonstrukci tratě byly narušeny sesuvem kamení vzniklým nestabilitou skály u obce Vladislav. Tento sesuv způsobil problémy i v silniční dopravě, silnice I/23 byla ve druhé polovině srpna 2016 po dva týdny uzavřena.[6] Výlukové práce měly skončit 8. prosince 2016,[3] nicméně 16. listopadu 2016 České dráhy na svých internetových stránkách zveřejnily jízdní řád počítající s prodloužením výluky až do 17. února 2017.[7] Posléze mělo být na rekonstrukci navázáno druhou etapou od Náměště nad Oslavou do Zastávky u Brna.[8] V prosinci 2016 pak bylo oznámeno, že ukončení opravy se posouvá až na konec února.[9] Traťový úsek po rekonstrukci byl znovu zprovozněn 1. března, kdy navázala rekonstrukce úseku Náměšť nad Oslavou – Zastávka u Brna. Výluka tohoto úseku skončila (v souladu s původními předpoklady) 30. června.

Při rekonstrukci došlo také k opravám či úpravám několika železničních přejezdů, mimo jiné přejezdu u městysu Vladislav a u zastávky Vladislav zastávka. Celkem budou opraveny 4 přejezdy. Dále byly zrušeny dva přejezdy pro zemědělskou techniku mezi Třebíčí a Vladislaví.[10]

Rekonstrukce tohoto úseku byla zahájena 1. března 2017,[11] zprovoznění trati bylo naplánováno na 30. června téhož roku.[12] Oprava trati umožnila zvýšení cestovní rychlosti v tomto úseku až na 100 km/h.[12] Zkrácení cestovních dob coby stav po revitalizaci bylo deklarováno na 11 minut u rychlíků a 25 minut u osobních vlaků. Skutečné zkrácení jízdní doby o 6 minut v úseku Třebíč – Brno hl. n. nastalo u rychlíků od vydání nového jízdního řádu dne 10. prosince 2017.[13]

Výstavba zastávky Brno-Starý Lískovec

V roce 2019 bylo oznámeno, že práce na elektrifikaci začnou již na podzim téhož roku. Dokončena měla být roku 2022.[16] Nakonec však došlo k rozdělení stavby na dvě etapy.

První etapa má zahrnovat elektrizaci a modernizaci úseku Brno–Střelice. Stavební práce byly zahájeny na jaře 2020 s plánem dokončení koncem roku 2021.[17] V červnu roku 2020 byly zahájeny práce, které způsobily výluku, průjezdná je pouze jedna kolej pro spěšné vlaky a rychlíky. Po rekonstrukci má být traťová rychlost 100 km/h a po zavedení ETCS pak 120 km/h. V rámci této etapy mají být také vybudovány dvě nové zastávky, a to Brno-Starý Lískovec a Ostopovice. U zastávky Starý Lískovec má vzniknout terminál brněnské MHD, na který mají zajíždět trolejbusové a autobusové linky.[18] „Terminál IDS Starý Lískovec“ město Brno nestihne dokončit do prosince 2021 (nemá vykoupeny všechny pozemky[19]) a nová železniční zastávka tak bude více než rok průjezdná. Předpokládané dokončení obslužného terminálu je v roce 2023.[20] Ve stanici Střelice vznikne nové ostrovní nástupiště, přístup na něj bude mimoúrovňově podchodem. Součásti rekonstrukce stanice je rozšíření zářezu pro položení druhé koleje v délce 800 m ve směru na Zastávku.[21] V březnu roku 2021 byla ve stanici Střelice odstraněna železná lávka, která vedla nad kolejištěm, zároveň je ve stavbě podchod po kolejištěm. Podchod se staví i ve stanici Starý Lískovec.[22] V září roku 2021 byla dokončena tato etapa rekonstrukce.[23]

Druhá etapa zahrnuje elektrizaci a zdvoukolejnění úseku Střelice – Zastávka u Brna. Tato etapa měla být realizována v letech 2022–2023.[17] Začátek druhé etapy však byl posunut na květen 2023.

V roce 2022 bylo oznámeno, že bude provedena studie proveditelnosti elektrifikace celé trati.[24]

V roce 2021 byla dokončena první etapa rekonstrukce trati mezi Jihlavou a Okříškami, Byl komplexně opraven kilometr trati a další mostní tělesa, propustky a vyměněny kolejnice. Druhá etapa by měla začít v květnu roku 2022 a dokončena by měla být na konci června roku 2022.[25]

V letech 2014–2015 mělo dojít k opravám a modernizaci tratě v úseku Zastávka u Brna – Třebíč, kdy se počítalo s modernizací a zvýšení rychlosti na trati mezi stanicemi Okříšky a Zastávka u Brna, k rekonstrukcím a modernizacím železničních mostů, k rekonstrukci zastávek a k rekonstrukci železničních stanic v Třebíči, Kralicích nad Oslavou, Náměšti nad Oslavou, Studenci a Krahulově.[27] V lednu 2015 bylo oznámeno, že k modernizaci za cca 1 miliardu Kč dojde v roce 2016, společně s modernizací úseku Zastávka u Brna – Brno, kde by mělo dojít ke zdvoukolejnění a elektrifikaci.[28]

Dlouhodobě se připravuje elektrizace trati, která měla být rozdělena na dvě etapy: Brno–Rapotice a Rapotice–Jihlava, následně byl však úsek Zastávka–Rapotice přesunut z první do druhé etapy. V květnu 2011 bylo zahájeno územní řízení pro elektrifikaci úseku Brno–Zastávka. Dne 27. ledna 2012 bylo vydáno stavebním úřadem Rosice územní rozhodnutí proti kterému se odvolala obec Tetčice. Krajský úřad Jihomoravského kraje však toto odvolání 19. června 2012 zamítl a územní rozhodnutí tedy nabylo platnosti. Rozhodnutí krajského úřadu bylo posléze napadeno obcí Tetčice podáním žaloby 10. července 2012 u Krajského soudu v Brně, který svým rozsudkem z 26. září 2012 napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil krajskému úřadu k dalšímu řízení. Krajský úřad rozhodnutím z 12. prosince 2012 napadené územní rozhodnutí zrušil a vrátil věc příslušnému stavebnímu odboru k dalšímu projednání.[29] Po dlouhých jednáních mezi SŽDC a obci Tetčice byly na jednání zastupitelstva 13. srpna 2013 smluvně upraveny požadavky obce týkající se stavby na jejím území. Pokud budou smluvně zakotvené požadavky ze strany SŽDC dodržovány, obec se zavázala dále nenapadat územní řízení. Mezi hlavní požadavky obce patřila nízká výška protihlukové stěny, rozšířená otevírací doba nádraží, příchod na nástupiště ze dvou stran, vyšší počet přístřešků na nástupištích a zachování možnosti přecházení přes trať. Poté, co stáhla obec Tetčice veškeré připomínky, napadlo stavební řízení občanské sdružení Voda z Tetčic. Sdružení u soudu napadlo výjimku Ministerstva životního prostředí. Krajský soud koncem roku 2013 zastavil přípravu stavby.[30] V roce 2015 udělilo ministerstvo výjimku novou, sdružení ji opět napadlo, ale soud již nepřerušil stavební řízení. SŽDC získala územní rozhodnutí koncem roku 2017.[31] V červenci 2018 SŽDC vyhlásila veřejnou zakázku na zpracování aktualizace projektové dokumentace stavby pro vydání stavebního povolení (DSP). V optimistické variantě by mohlo dojít k zahájení stavby koncem roku 2019.

Dle původních předpokladů měla výstavba úseku Brno–Zastávka proběhnout od září 2013 do září 2015 (dle rozpočtu SFDI na rok 2013). Tato stavba měla být z cca 70 % financována z dotací EU. Vzhledem k problémům s přípravou ovšem návrh rozpočtu SFDI pro rok 2014 počítal s financováním až z nové finanční perspektivy a zahájením stavby v roce 2016.

Předpokládané náklady na realizaci stavby "Elektrizace trati Brno – Zastávka u Brna vč. PEÚ" dosahují 3,7 miliardy korun.[32] Součástí projektu je i zřízení zastávky Ostopovice, naopak zřízení zastávky Brno-Vídeňská není do této akce zahrnuto. V rámci elektrifikace má dojít ke zdvoukolejnění úseku Střelice – Zastávka u Brna, což umožní jízdu vlaků mezi Brnem a Zastávkou v 15minutovém taktu (podmínkou jeho zavedení ovšem je také výrazné zkapacitnění železničního uzlu Brno). V rámci modernizace má být zřízena nová zastávka Brno-Starý Lískovec v prostoru východně od ulice Šoustalovy. K zastávce má být prodloužena ulice Osová, po které sem mají být protaženy některé linky brněnské MHD.

Spolek Voda z Tetčic dlouhodobě blokoval stavbu s tím, že jeho představitel údajně prohlásil, že by trať měla být zrušena a udělána místo ní cyklostezka.[33] V roce 2020 rekonstrukce trati získala stavební povolení.[34]

V plánu Kraje Vysočina jsou na roky 2017–2021 zmíněny změny křižovacích stanic. Křižovací stanice budou přesunuty z Bransouz do Krahulova, z Kralic nad Oslavou (resp. z Rapotic) na dvoukolejnou trať u Střelic. Měly by také vzniknout nové spoje, které zrychlí dopravní obslužnost z Třebíče, resp. z Náměště nad Oslavou, do Brna. Ze Zastávky do Brna bude trať elektrifikována. V předběžném plánu se i mluví o tom, že by bylo záhodno prodloužit možnou elektrizaci ze Zastávky u Brna do Jihlavy, která by zvýšila propustnost trati.[1]

V roce 2017 městys Stařeč navrhl propojit tratě 240 a 241 blíže k Třebíči, Kraj Vysočina souhlasil s tím, že pošle Správě železniční dopravní cesty žádost o zpracování studie. V souvislosti s touto modernizací by městys chtěl přesunout nádraží blíže k zastavěné části obce.[35]

Po trati je vedena rychlíková linka R11 dle systému značení Správy železnic a dále linky S4 a R54 dle systému značení IDS JMK.[36]

Vzhledem k faktu, že trať prochází územím Jihomoravského kraje i Kraje Vysočina, jsou některé úseky zařazeny do tamních systémů integrované dopravy. V případě Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje se jedná o úsek mezi stanicí Brno hlavní nádraží až Náměšť na Oslavou, kdy až do zastávky Vysoké Popovice lze od konce roku 2019 zakoupit pouze jízdenku IDS JMK, pro cestu z a do stanice Rapotice, Kralice nad Oslavou a Náměšť nad Oslavou platí tarif dopravce i IDS JMK. Úsek zařazený do IDS JMK prochází zóna 456, 446, 435, 425, 410, 101, 100 tohoto systému integrované dopravy.[36] Mezi stanicemi Zastávka u Brna a Brno hlavní nádraží je od léta 2020 realizováno zdvojkolejnění a elektrizace trati pro zvýšení propustnosti a zkrácení intervalů příměstské dopravy na v rámci integrované linky S4. Po dokončení bude tato část trati napájena střídavým proudem, což umožní nasadit kupříkladu elektrické jednotky RegioPanter využívané v jiných částech kraje.

Část tratě ležící na území Kraje Vysočina počínaje stanicí Kralice nad Oslavou je zahrnuta rovněž v systému Veřejné dopravy Vysočiny.[37]

V jízdním řádu 2000/2001 byly na trati provozovány osobní a rychlíkové vlaky. Osobní vlaky spojovaly stanice Jihlava a Brno hlavní nádraží. Rychlíkové vlaky pak byly vedeny po trase či jejích částech mezi Plzní, Českými Budějovicemi/Táborem, Jihlavou, Brnem a Bohumínem. Dopravu na osobních vlacích zajišťovaly především motorové vozy řady 850 doplněné přípojnými vozy řady Bmx. Rychlíky byly vyjma nedělního a pátečního ranního spoje R 1518 a R 1519 vedeny lokomotivami řady 754 z DKV Brno. Zmíněný páteční a ranní spoj zajišťovaly lokomotivy řady 750 z Havlíčkova Brodu. Z provozu téměř zcela vymizely jihlavské lokomotivy řady 749.[38]

V jízdní řádu platném od prosince 2019 jsou po trati z Brna do Jihlavy vedeny rychlíky Rožmberk zajišťované na základě objednávky Ministerstva dopravy Českými drahami. Dále po trati jezdí osobní a spěšné vlaky objednávané Krajem Vysočina a Jihomoravským krajem. Osobní vlaky jsou nově u většiny spojů rozděleny do třech větví mezi Jihlavou a Třebíčí, Třebíčí a Náměští nad Oslavou a Náměští a Brnem s nutností přestupu mezi různými soupravami.

Úsek z Brna do Náměště nad Oslavou je součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje[36] a úsek Rapotice až Jihlava je součástí Veřejné dopravy Vysočiny. V úseku mezi zastávkou Vysoké Popovice a stanicí Brno hl.n. platí nově v osobních a spěšných vlacích pouze tarif IDS JMK, nikoliv tarif dopravce. Oproti tomu ze stanic Rapotice, Kralice nad Oslavou a Náměšť nad Oslavou lze cestovat do Jihomoravského kraje za využití obou tarifů a slevových aplikací Českých drah a rovněž s tarifem VDV směrem na Jihlavu.

Vozbu rychlíků zajišťují dieselové lokomotivy řady 750.7 a příležitostně rovněž řady 754. Za nimi jsou řazeny výhradně kupé vozy, tradičně řady B, pouze s mírně modernizovaným interiérem. Výjimku tvoří klimatizovaný vůz řady Bbgdmee²³⁶, který však není řazen ve všech spojích. Za ním je připojen ještě kombinovaný vůz první a druhé třídy řady AB³⁴⁹.[39] V rychlících je nově nabízena služba ČD minibar s ohledem na fakt, že od jízdního řádu 2019/2020 České dráhy neprovozují rychlíky Slezan a tedy se uvolnila kapacita v rámci této služby.

Na osobní vlaky jsou od prosince 2019 nově nasazovány v úseku mezi Jihlavou a Náměští nad Oslavou motorové jednotky řady 814 Regionova. Z této části trati oproti tomu téměř vymizely spoje realizované jednotkami řady 840 a 841 RegioSpider. V úseku mezi Náměští nad Oslavou a Brnem zajišťují provoz osobních vlaků motorové vozy řad 854 a 842 včetně přípojných a řídicích vozů. Obdobně jsou tyto vozy nasazovány i na spěšné vlaky zvané Horácký expres, které spojují Třebíč s Brnem. Oproti tomu klesl počet spěšných vlaků vedených již z Okříšek.

Další změnou je fakt, že část trati mezi Jihlavou a Třebíčí nespojuje o víkendech žádný přímý spoj s úsekem mezi Třebíčí a Náměští, tedy je vždy nutný nenavazující přestup ve stanici Třebíč.

• 
  Jihlava
• 
  Malý Beranov
• 
  Luka nad Jihlavou
• 
  Bítovčice
• 
  Přímělkov
• 
  Dolní Smrčné
• 
  Bransouze
• 
  Číchov
• 
  Okříšky
• 
  Krahulov
• 
  Třebíč-Borovina
• 
  Třebíč
• 
  Vladislav
• 
  Vladislav zastávka
• 
  Studenec
• 
  Náměšť nad Oslavou
• 
  Kralice nad Oslavou
• 
  Rapotice

• 
  Vysoké Popovice
• 
  Zastávka u Brna
• 
  Rosice u Brna
• 
  Tetčice
• 
  Omice
• 
  Střelice
• 
  Střelice dolní
• 
  Troubsko
• 
  Brno-Horní Heršpice
• 
  Brno hl.n.

• Doprava v Třebíči

• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Brno–Jihlava na Wikimedia Commons