Brno-Horní Heršpice (nádraží)

Brno-Horní Heršpice je železniční stanice v Brně, v městské části Brno-jih, ve čtvrti Horní Heršpice. Původní název stanice byl Heršice Horní, pak se měnil postupně přes Heršpice Horní, Geršpice Horní, Jeršpice Horní, Heršpice Horní až na poslední Brno-Horní Heršpice (od roku 1953).

Brno-Horní Heršpice
StátČesko Česko
KrajJihomoravský
MěstoBrno
Souřadnice49°10′2,84″ s. š., 16°36′24,81″ v. d.
Brno Horní Heršpice
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice333054
Tratě240, 244, 251
Nadmořská výška205 m n. m.
V provozu od1869
Zabezpečovací zařízeníESA 11
Dopravních kolejí7
Nástupišť (hran)4 (4)
Prodej jízdenek
Návazná dopravaMHD
Služby ve stanici
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Výpravní budova stanice Brno-Horní Heršpice

Nachází se na trati Břeclav–Brno, ze které odbočuje severovýchodním směrem nákladní průtah Brnem (přes stanici Brno dolní nádraží) a západním směrem dvoukolejná trať do Střelic, kde se dělí na větve směr Jihlava a směr Hrušovany nad Jevišovkou.

Na původní trati Severní dráhy císaře Ferdinanda (KFNB) z Břeclavi do Brna z roku 1839 se zde žádná dopravna nenacházela. Teprve v roce 1856, při zprovoznění Brněnsko-rosické dráhy (BRE), zde vznikl úrovňový přejezd tratí KFNB a BRE a na vlastní trati BRE výhybna. Ta byla roku 1868 odkoupena KFNB, která ji přestavěla, rozšířila a roce 1869 otevřela jako stanici.[1]

Poblíž stanice se nachází také Středisko údržby Horní Heršpice.

Výpravní budova

Výpravní budova původně měla být umístěna na východní straně kolejí jako větší strážní domek. Podle plánů Tomáše Nováka a dle požadavků KFNB v roce 1856 byla postavena na západní straně. V budově byly místnosti pro dozorčí personál, kanceláře a byty pro úředníky KFNB a BRE. Původní výpravní budova byla symetrická s postranními křídly a dvouramenným vnějším schodištěm (zachováno jako jednoramenné na drážní straně), které vyrovnávalo terénní nerovnost.[2] V roce 1869 (v souvislosti s výstavbou Moravskoslezské dráhy) celou stavbu odkoupila KFNB a přestavěla. V sousedství výpravní budovy byla postavena výtopna, vodárenská věž a obytný dům. Původní romantizující architektonické prvky byly sneseny při opravách v šedesátých letech 20. století. Zachováno zůstalo jedno rameno schodiště s původním litinovým zábradlím a kamennou podezdívkou, kamenné obložení vstupních dveří.[2][3]

Odkazy

Reference

  1. KOTRMAN, Jiří. Historický vývoj brněnského železničního uzlu. In: KOTRMAN, Jiří. 160 let železnice v Brně. Brno: České dráhy, 1999. S. 30–42.
  2. MATĚJ, Miloš, et al. Kulturní památky rosicko-oslavanské průmyslové aglomerace. Ostrava: NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-67-7. S. 26, 41, 142–143.
  3. KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží. Architektura a stavební vývoj.. Litoměřice: [s.n.], 2005. ISBN 80-86765-02-4. S. 197.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.