Český hřbet

Český hřbet je geomorfologický okrsek Krkonoš. Nachází se v jejich centrální části, částečně na území Libereckého a částečně na území Královéhradeckého kraje.

Český hřbet
Nejvyšší bod1555 m n. m. (Luční hora)

Nadřazená jednotkaKrkonošské hřbety
Sousední
jednotky
Slezský hřbet, Krkonošské rozsochy
Podřazené
jednotky
Západní Český hřbet, Východní Český hřbet

SvětadílEvropa
StátČesko Česko
PovodíLabe
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geomorfologie

Český hřbet náleží do geomorfologického celku Krkonoš a podcelku Krkonošské hřbety[1]. Od severněji položeného rovnoběžného Slezského hřbetu jej postupně od západu odděluje Mumlavský důl, Labský důl, Důl Bílého Labe a Obří důl. Z jižního svahu postupně vybíhají jednotlivé Krkonošské rozsochy. Od západu Vilémovská hornatina, Vlčí hřbet, Žalský hřbet a Černohorská hornatina. Od ještě východněji položené Růžohorské hornatiny jej odděluje tok řeky Úpy. Přibližně v polovině délky jej tok Labe rozděluje na dva geomorfologické podokrsky: Západní Český hřbet a Východní Český hřbet. Hřbet se nachází na území Krkonošského národního parku.

Vrcholy

Kotel od východu

Jednotlivé vrcholy tvoří v rámci hřbetu souvislou řadu. Boční vrcholy do něj již geomorfologicky nepatří, náleží do jednotlivých Krkonošských rozsoch.

Od západu:

Vodstvo

Celkový pohled na Pančavský vodopád

Západní menší část hřbetu spadá do povodí Jizery. Jedná se o svahy spadající na sever do Mumlavského dolu a jižní svahy po linii Žalského hřbetu. Do povodí Labe spadá centrální část, konkrétně severní svahy nad Labským dolem a Dolem Bílého Labe a jižní svah nad Dlouhým dolem. Do povodí řeky Úpy spadá východní zakončení hřbetu, tzn. celá Studniční hora a část hory Luční. Dále se v prostoru hřbetu nachází:

Stavby

Ve vrcholových partiích hřbetu je nejdůležitější stavbou Vrbatova bouda. Západněji umístěné Jestřábí boudy již zanikly. Na blízkém Vrbatově návrší stojí mohyla Hanče a Vrbaty. V sedle mezi Studniční a Luční horou stojí kamenná kaple vystavěná na památku Václava Rennera, která je dnes věnována obecně obětem hor. Do labského údolí rozdělujícího Český hřbet na západní a východní vybíhá zástavba Špindlerova Mlýna. V některých částech vrcholové partie hřbetu se nacházejí lehké objekty vz. 37 budované v rámci výstavby československého opevnění proti nacistickému Německu před druhou světovou válkou. Pro tento účel byla k Vrbatově boudě vybudována do současnosti využívaná vojenská silnice z Horních Míseček[2]. Ze stejného důvodu byla v roce 1938 v západním svahu Ptačince zřízena dnes již neexistující kolejová svážnice[3] a do sedla Luční a Studniční hory rovněž již zaniklá nákladní lanová dráha Pec pod Sněžkou - Luční hora[4]. V současné době vede vrcholům hřbetu dvojice osobních lanových drah, konkrétně Lanová dráha Špindlerův Mlýn - Medvědín[5] a Lanová dráha Rokytnice - Lysá hora[6]. Obě jsou součástí velkých lyžařských areálů.

Reference

  1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
  2. Radan Lášek - Opevnění z let 1936 - 1938 v Krkonoších
  3. Svážnice v článku na ŽelPage
  4. Článek o vojenských lanovkách na ŽelPage
  5. Lanovka Špindlerův Mlýn - Medvědín na stránkách Lanové dráhy v České republice
  6. Lanová dráha Rokytnice - Lysá hora na stránkách Lanové dráhy v České republice
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.