Růžohorská hornatina

Růžohorská rozsocha náleží do geomorfologického celku Krkonoš a podcelku Krkonošské rozsochy[1]. Tvoří ji trojice rozsoch vybíhající jižním směrem z Východního Slezského hřbetu – dvojice rozsoch z masívů Sněžky a Svorové hory společně tvoří podokrsek Růžohorská rozsocha a rozsocha tvořená Pomezním a Dlouhým hřebenem navazující na zakončení Východního Slezského hřbetu v prostoru Pomezních Bud tvoří podokrsek Maloúpská rozsocha. Na západě a jihu ji od Černohorské hornatiny odděluje údolí Úpy. Na severozápadě v Obřím dole tvoří Úpa i krátkou hranici s Východním Českým hřbetem. Na východě a jihu ji od Rýchor odděluje údolí Lysečinského potoka.

Růžová hora od západu, nejvyšší bod Růžovohorské hornatiny

• Růžová hora – 1390 metrů (Růžohorská rozsocha)
• Lysečina – 1190 metrů (Maloúpská rozsocha, Pomezní hřeben)
• Jelení hora – 1173 metrů (Růžohorská rozsocha)
• Pěnkavčí vrch – 1105 metrů (Růžohorská rozsocha)
• Kraví hora – 1072 metrů (Maloúpská rozsocha)

Západní svahy Růžohorské hornatiny odvodňuje Úpa, východní Lysečinský potok a levé přítoky polské řeky Bóbru. Centrální částí protéká Malá Úpa, která zároveň z větší části tvoří hranici mezi oběma podřazenými rozsochami. Malá Úpa a Lysečinský potok jsou levé přítoky Úpy.

Souvislý hospodářský porost smrku ztepilého je v současné době rozrušen četnými pasekami. Vrcholová partie Růžové hory je porostlá klečí. Nachází se zde několik lučních enkláv různé velikosti, na kterých se nachází roztroušená zástavba obcí Malá a Velká Úpa a Horní a Dolní Lysečiny.

Po vrcholu Pomezního hřebenu je vedena státní hranice mezi Českou republikou a Polskem. Celý prostor Růžohorské hornatiny na českém území se nachází na území Krkonošského národního parku.

Centrem hornatiny je vedena jediná veřejná silnice II/252 z Trutnova na hraniční přechod na Pomezních Boudách. Další silnice jsou pak vedeny po obvodu hornatiny. Luční enklávy a lesní porosty uvnitř obsluhují komunikace různého charakteru a s různým stupněm omezení provozu. Prostorem hornatiny jsou vedeny četné turistické značky, z nichž nejvýznamnější je červeně značená Cesta bratří Čapků z Pomezních Bud do Trutnova.

V prostoru hornatiny se vyskytuje roztroušená horská zástavba. Na Růžové hoře má přestupní stanici Lanová dráha Pec pod Sněžkou – Sněžka, která mohla mít dle pamětníků ve své dolní části v závěru třicátých let nákladní předchůdkyni sloužící k dopravě materiálu ke právě se rozbíhající výstavbě pohraničních opevnění. Lanovka ale údajně nebyla dokončena[2]. Lanová dráha Velká Úpa – Portášovy Boudy je zakončena v sedle mezi Růžovou horou a Pěnkavčím vrchem. Lehké objekty výše zmíněného opevnění se vyskytují zejména v prostoru Dlouhého hřebenu. Zde stojí i tzv. Červený kříž[3].

• Asi v půlkilometrové vzdálenosti severně od vrcholu Lysečiny se nachází horní stanice lyžařského vleku, který je sem veden z české, tedy západní strany z Horní Malé Úpy[4]. Na jednom ze stožárů vleku se nachází kamera snímající záběry pro pořad České televize Panorama.
• Další centrum se nachází v areálu lanovky Velká Úpa – Portášovy Boudy[5].