Krkonošské rozsochy

Krkonošské rozsochy
Nejvyšší bod	1423 m n. m. (Zadní Planina)
Nadřazená jednotka	Krkonoše
Sousední; jednotky	Krkonošské hřbety, Vrchlabská vrchovina, Jizerské hory, Krkonošské podhůří, Broumovská vrchovina
Podřazené; jednotky	Vilémovská hornatina, Vlčí hřbet, Žalský hřbet, Černohorská hornatina, Růžohorská hornatina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
Povodí	Labe, Odra
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IVA-7B
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krkonošské rozsochy jsou geomorfologický podcelek Krkonoš. Tvoří pás území v jejich jižní části sahající od západního po východní okraj. Částečně leží na území Libereckého a částečně na území Královéhradeckého kraje.

Geomorfologie

Krkonošské rozsochy náleží do geomorfologického celku Krkonoš. Jedná se o šestici rozsoch/geomorfologických okrsků vybíhajících z hlavních Krkonošských hřbetů (v jediném případě pak jedna z druhé) přibližně jižním směrem. Na západě sousedí s Jizerskými horami, na východě s Broumovskou vrchovinou. Vrchlabská vrchovina, nejnižší a nejjižnější podcelek Krkonoš, nelemuje rozsochy po celé jejich délce, a tak na jihozápadě a jihovýchodě na ně navazuje i Krkonošské podhůří[1].

Velká většina podcelku se nachází na území Krkonošského národního parku a v povodí Labe. Pouze východní svahy spadající na polské území patří do povodí Odry, konkrétně jejího levého přítoku Bóbru.

Vilémovská hornatina je napojena na Západní Český hřbet v sedle Ručičky. Skládá se z Rokytnické hornatiny, která je vymezena toky Rýžovištního potoka, Mumlavy, Jizery a Huťského potoka, a Kapradnické hornatiny, což je jediná část Krkonoš na západním břehu Jizery.
Vlčí hřbet je napojen na Západní Český hřbet v prostoru Dvoraček a je vymezen Huťským potokem a Jizerkou.
Žalský hřbet je napojen na Západní Český hřbet v prostoru Horních Míseček a je vymezen Jizerkou a Labem.
Černohorská hornatina je napojena na Východní Český hřbet v prostoru Výrovky a je vymezena Labem a Úpou. Její nejvyšší vrchol Zadní Planina (1423 m) je zároveň nejvyšším vrcholem celých Krkonošských rozsoch.
Růžohorská rozsocha se skládá ze dvou dílčích rozsoch, které jsou napojeny na Východní Slezský hřbet v sedlech Sněžky a Svorové hory. Vymezena je tokem Úpy a Malé Úpy.
Maloúpská rozsocha je napojena na Východní Slezský hřbet v prostoru Pomezních Bud a je vymezena tokem Malé Úpy a Lysečinského potoka.
Rýchory se nacházejí na východním okraji Krkonoš, jsou napojeny na sousední Maloúpskou rozsochu v prostoru Albeřického vrchu a jsou vymezeny na západě tokem Lysečinského potoka a Úpy. Na východě jejich svahy spadají již do Broumovské vrchoviny.

Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

Geomorfologické členění Krkonoš
ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Krkonošská oblast
KRKONOŠSKÉ HŘBETY	Slezský hřbet	Západní Slezský hřbet (Vysoké kolo, 1509 m) Východní Slezský hřbet (Sněžka, 1603 m)
KRKONOŠSKÉ HŘBETY	Český hřbet	Západní Český hřbet (Kotel, 1435 m) Východní Český hřbet (Luční hora, 1555 m)
KRKONOŠSKÉ ROZSOCHY	Vilémovská hornatina	Kapradnická hornatina (Bílá skála, 964 m) Rokytnická hornatina (Čertova hora, 1023 m)
	Vlčí hřbet	nečlení se (Vlčí hřeben, 1140 m)
	Žalský hřbet	nečlení se (Mechovinec, 1081 m)
	Černohorská hornatina	Stráženská rozsocha (Zadní Planina, 1423 m) Černohorská rozsocha (Liščí hora, 1363 m)
	Růžohorská hornatina	Růžohorská rozsocha (Růžová hora, 1396 m) Maloúpská rozsocha (Lysečina, 1190 m)
	Rýchory	nečlení se (Dvorský les, 1035 m)
VRCHLABSKÁ VRCHOVINA	Janský hřbet	nečlení se (Zlatá vyhlídka, 807 m)
VRCHLABSKÁ VRCHOVINA	Lánovská vrchovina	nečlení se (Sovinec, 765 m)
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol)