Bílé Labe
Bílé Labe (německy Weisswasser) je levostranný přítok řeky Labe v Krkonoších. Je prvním významnějším přítokem Labe. Délka toku činí 8,3 km.[1] Plocha povodí měří 20,6 km².[2]
Bílé Labe | |
---|---|
Peřeje na Bílém Labi | |
Základní informace | |
Délka toku | 8,3 km |
Plocha povodí | 20,6 km² |
Průměrný průtok | 0,77 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-01-01-002 |
Pramen | |
rašeliniště u Luční boudy, k. ú. Pec pod Sněžkou, okres Trutnov, Česko 50°44′5,8″ s. š., 15°42′25,3″ v. d. 1432 m n. m. | |
Ústí | |
do Labe pod Dívčí strání, k. ú. Špindlerův Mlýn 50°44′26,9″ s. š., 15°36′22,5″ v. d. 775 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Královéhradecký kraj – k. ú. Pec pod Sněžkou a Špindlerův Mlýn) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Průběh toku
Pramení asi kilometr východně od Luční boudy a severně od Studničné hory (1554 m n. m.), v soustavě rašelinišť, ve které pramení i Úpa. Zatímco Úpa teče Úpskou jámou na jihovýchod a stáčí se Obřím dolem k jihu, Bílé Labe stéká na západ Dolem Bílého Labe. Po levé straně se nacházejí Kozí hřbety (nejvyšší hora Krakonoš, 1422 m n. m.), na pravé straně míjí řeka Stříbrné a Čertovo návrší. Drobný přítok se do něj vlévá zprava údolím mezi Stříbrným a Čertovým návrším.
U Boudy u Bílého Labe, za polovinou délky toku, se zprava vlévá Čertova strouha, významné hrázenkářské dílo s naučnou stezkou. Je tu i rozcestí: na severozápad vede cesta Hofmanka, na západojihozápad Dřevařská cesta, obě jsou značené žlutou značkou.
Bílé Labe pak levým obloukem kolem Jeleních Bud obchází zprava Železný vrch (1321 m n. m.). Zprava se do něj vlévá Hřímavá bystřina, pak se zprava připojuje cesta od Špindlerovy boudy do Špindlerova Mlýna a vlévá říčka Dírečka. Po necelém kilometru následuje pod Dívčí strání, nedaleko sídla Správy KRNAP, soutok Bílého Labe a Labe.
přítoky
- zprava - Stříbrná bystřina, Čertova strouha, Hřímavá bystřina, Černý potok , Červený potok
Vodní režim
Průměrný průtok u ústí činí 0,77 m³/s.[3] V horní části toku pod Luční boudou byla v provozu malá vodní elektrárna. Dnes je opuštěná a zdevastovaná[4].
Využití
Podél téměř celého toku vede Weberova cesta, dnes značená modrou turistickou značkou jako trasa č. 1801. V horní části vede tato cesta úbočím Kozích hřbetů a v zimě je kvůli lavinovému nebezpečí nepřístupná. Bílé Labe neprotéká žádnou osadou.
Většina délky toku spadá do katastrálního území Špindlerův Mlýn, pouze prameniště a Bílá louka s Luční boudou patří do Pece pod Sněžkou.
- Vodopády na Bílém Labi
- Kaskády vodního hrazenářského díla na Bílém Labi
- Weberova cesta údolím Bílého Labe od hotelu Bílé Labe k Luční boudě
Odkazy
Reference
- HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV TGM – Bílé Labe [online]. [cit. 2017-04-12]. Dostupné online.
- Hydrologický seznam podrobného členění vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 60.
- Opuštěná elektrárna na Bílém Labi
Externí odkazy
- Galerie Bílé Labe na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bílé Labe na Wikimedia Commons
- Virtuální prohlídka a fotografie z Weberovy cesty u Bílého Labe[nedostupný zdroj]