Černohorská hornatina

Černohorská hornatina (německy Schwarzenberger Hochland) je geomorfologický okrsek Krkonoš. Nachází se v jejich centrální části v severní části Královéhradeckého kraje v okresu Trutnov. Přestože je hornatina pojmenována po Černé hoře, nejvyšším vrcholem je Zadní Planina (1423 m).

Černohorská hornatina
Nejvyšší bod1423 m n. m. (Zadní Planina)
Nadřazená jednotkaKrkonošské rozsochy
Sousední
jednotky		Český hřbet, Žalský hřbet, Vrchlabská vrchovina, Rýchory, Růžohorská hornatina
Podřazené
jednotky		Černohorská rozsocha, Stráženská rozsocha
SvětadílEvropa
StátČesko Česko
PovodíÚpa, Labe
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geomorfologie

Černohorská rozsocha náleží do geomorfologického celku Krkonoš a podcelku Krkonošské rozsochy[1]. Na jižní straně její svahy spadají do Vrchlabské vrchoviny, na západě jí od Žalského hřbetu odděluje tok Labe, na severu prochází hranice s Českým hřbetem dnem Dlouhého a Modrého dolu, na východě jí tok Úpy odděluje od Růžohorské hornatiny a od Rýchor. Dělí se na dva podokrsky (Stráženská rozsocha a Černohorská rozsocha), jejichž hranice je stanovena na tok Klínového potoka a Malého Labe.

Geomorfologické členění Krkonoš 
ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Krkonošská oblast
KRKONOŠSKÉ
HŘBETY		 Slezský hřbet
Západní Slezský hřbet (Vysoké kolo, 1509 m)
Východní Slezský hřbet (Sněžka, 1603 m)
Český hřbet
KRKONOŠSKÉ
ROZSOCHY		 Vilémovská
hornatina
Kapradnická hornatina (Bílá skála, 964 m)
Rokytnická hornatina (Čertova hora, 1023 m)
Vlčí hřbet
nečlení se (Vlčí hřeben, 1140 m)
Žalský hřbet
nečlení se (Mechovinec, 1081 m)
Černohorská
hornatina
Stráženská rozsocha (Zadní Planina, 1423 m)
Černohorská rozsocha (Liščí hora, 1363 m)
Růžohorská
hornatina
Rýchory
nečlení se (Dvorský les, 1035 m)
VRCHLABSKÁ
VRCHOVINA		 Janský hřbet
nečlení se (Zlatá vyhlídka, 807 m)
Lánovská vrchovina
nečlení se (Sovinec, 765 m)
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol)

Vrcholy nad 1000 m n. m.
Liščí hora

Vodstvo

Západní stranu hornatiny omývá Labe a východní Úpa, centrální část odvodňuje Malé Labe.

Vegetace

Souvislé mohokulturní hospodářské smrčiny jsou v současnosti rozrušeny často rozsáhlými pasekami. Mezi vrcholy Liščí hory a Zadní Planiny roste Borovice kleč. Jsou zde četné luční enklávy (např. Lučiny, Hrnčířské boudy, Liščí louka, Přední a Zadní Rennerovky).

Ochrana přírody

Celý prostor Černohorské hornatiny se nachází na území Krkonošského národního parku.

Komunikace

Přes Černohorskou hornatinu nevede žádná veřejná komunikace. Četné jsou neveřejné zpevněné komunikace spojující jednotlivé luční enklávy mezi sebou a s obcemi na okrajích. Hornatinu pokrývá hustá síť značených turistických tras.

Stavby

Rozsáhlejší zastavěné plochy se nacházejí pouze v prostorech obcí a měst v údolích přiléhajících k okrajům hornatiny (Pec pod Sněžkou, Horní Maršov, Janské Lázně, Černý Důl, Dolní Dvůr, Strážné a Špindlerův Mlýn). Na mnoha lučních enklávách stojí četné horské boudy a chalupy. Na Černé hoře a Hnědém vrchu se stojí rozhledny. Nacházejí se zde četné lyžařské sjezdovky a několik lanových drah:

Reference
  1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.