Vrbatova bouda

Vrbatova bouda je horská bouda na hřebenech Krkonoš. Nachází se na Zlatém návrší, v nadmořské výšce cca 1 400 m n.m., v těsné blízkosti smyčky ukončující tzv. Masarykovu horskou silnici coby poslední úsek silnice II/286.

Vrbatova bouda
Vrbatova Bouda (napravo) a bufet u Vrbatovy Boudy
Základní informace
Pojmenováno poVáclav Vrbata
Poloha
AdresaVítkovice, Česko Česko
Souřadnice50°45′5″ s. š., 15°32′55″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vrbatova bouda získala pojmenování na počest mříčenského občana Václava Vrbaty, který 24. března 1913 v těchto místech obětoval život pro svého přítele – Bohumila Hanče. Stalo se tak u příležitosti mezinárodních lyžařských závodů (závod v běhu na 50 km) a na blízkém vrcholku (nazývaném též Vrbatovo návrší, protože zde byl umrzlý Vrbata nalezen) byla v roce 1925 vztyčena kamenná Mohyla Hanče a Vrbaty, připomínající tento akt lidskosti a obětavosti.

Na Vrbatově boudě se není možné trvale ubytovat, jde jen o občerstvovací a stravovací zařízení. Přestože silnice vede až k boudě, není možné sem dojet vlastním autem – silnice je pro individuální motorizovanou dopravu uzavřena. Je zde však konečná stanice kyvadlové autobusové linky 670991 z Horních Míseček (dopravce BusLine a. s. )[1] a to spolu s červenou turistickou značkou Bucharovy cesty dává předpoklady k tomu, aby se místo stalo ideálním východiskem pro pěší nebo cyklistické túry: směrem na Kotel, Pančavský vodopád, Labskou boudu a pramen Labe. Autobusová linka je v provozu v letní sezóně, tedy přibližně od poloviny května do konce října. Jedná se o nejvyšší místo v České republice, kam lze dojet linkovým autobusem.

Od boudy je při pěkném počasí také vynikající výhled do české kotliny, lze pozorovat i páru stoupající z elektrárny v dalekých Opatovicích. Na boudě je umístěna také webkamera pro pozorování přes internet.[2]

V systému Turistických známek má Vrbatova bouda číslo 393 v ediční řadě Krkonoše.[3]

Reference

Externí odkazy

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.