Vydra skvrnitá

Vydra skvrnitá je druh šelmy patřící do čeledi lasicovití a v ní do monotypického rodu Hydrictis.[2] Do tohoto rodu byla zařazena teprve až na základě studií mitochondriální a jaderné DNA Koepfliho a Satoa z let 2008 a 2012, předchozí systematika uváděla vydru skvrnitou jako zástupce rodu Lutra.[3][4][5] Druh popsal Martin Heinrich Carl Lichtenstein roku 1835. Vědeckým jménem pro vydru skvrnitou je Hydrictis maculicollis.[6] Druhové jméno pochází ze dvou latinských slov: macula (skvrnitý) a collis (krk).[7] U vydry skvrnité bylo na základě morfologických znaků popsáno až sedm poddruhů (subspecií),[8] ve studii Allena z roku 1939 jich bylo rozlišeno šest a publikace Mammals of Africa uvádí pět subspecií.[9] Jedná se o následující poddruhy:[6]

• Hydrictis maculicollis maculicollis (Lichtenstein, 1835)
• Hydrictis maculicollis nilotica (Thomas, 1911)
• Hydrictis maculicollis matschiei (Cabrera, 1903)
• Hydrictis maculicollis chobiensis (Roberts, 1932)
• Hydrictis maculicollis kivuana (Pohle, 1920).

Jejich existence je nicméně sporná.[9] Vědeckým synonymem pro vydru skvrnitou je Lutra maculicollis.[3] Místními názvy se vydra nazývá například Lenı´bi, Nı´bi či Mba´rgo.[7] Svahilsky je vydra fisi maji, což lze přeložit jako „vodní hyena”.[10]

Genetickou výbavu vydry skvrnité tvoří diploidní karyotyp 2n = 40 chromozomů, jako jediná vydra jich má více než 38.[7] Druh se pravděpodobně vyvinul z vydry Lutra fatimazohrae, která žila před 3,6 až 2,588 miliony lety.[11][12]

Vydra skvrnitá se vyskytuje v tropických a subtropických oblastech subsaharské Afriky,[13] přičemž žije jižně od 10° severní šířky.[11] Nejjižněji se tento druh vyskytuje v Jihoafrické republice (JAR, východ), západním směrem žije až v Guineji-Bissau, nejvýchodnější oblastí rozšíření druhu je jihozápadní Etiopie.[14] Vydry žijí například v Jižním Súdánu, Zambii, Kamerunu, Čadu, Sieře Leone, Mali, Nigérii, Nigeru, Malawi, Gabonu, Ugandě, Angole a dalších státech, hojně se vyskytují u Viktoriina jezera.[3] Chybějí však v řadě oblastí východní, jižní a západní Afriky.[13] V Burundi, Ghaně, Lesothu a Togu tento druh vymizel.[3] Možná žil také na Bioku, sopečném ostrovu v blízkosti státu Kamerun, i tady však je, pokud zde vůbec existoval, vyhynulý.[13]

Vydra skvrnitá je sladkovodním druhem,[3] k životu preferuje rozlehlé vodní plochy, jako velké řeky, jezera či bažinaté oblasti. Od vody se obyčejně nevzdaluje na větší než desetimetrovou vzdálenost.[15] Voda by měla být čistá a dno pokryté kameny, podmínkou je také výskyt ryb a pobřežního rostlinstva.[14][16] Vody by měly být také prosté výskytu krokodýlů.[15] Vydry skvrnité zásadně nevyhledávají slanou mořskou vodu či ústí řek, čímž se odlišují například od vydry africké (Aonyx capensis), která osídlila i tyto oblasti.[3] Vydra skvrnitá se vyskytuje až do výšky 2500 m n. m.; ve vyšších nadmořských výškách obývá například potoky.[13]

V oblastech s vhodným životním prostředím lze najít zhruba jednu vydru na 1 až 2 km toku, v oblastech méně vhodných žije jedna vydra i na 11 km toku.[3]

Vydra skvrnitá v řece

Lebka vydry skvrnité

Vydra skvrnitá je středně velký druh vydry, v Africe je však nejmenší vydrou.[9] Měří 85 až 105 cm,[16] délka těla bez ocasu činí 58 až 69 cm. Vydry skvrnité dosahují hmotnosti mezi 3 až 5 kg,[14] maximální hmotnost se může nicméně vyšplhat až na 9 kg.[11] U druhu je patrný pohlavní dimorfismus,[16] samci dorůstají větší velikosti nežli samice.[11]

Tělo vydry skvrnité je dlouhé a štíhlé, elegantní stavby, rovněž mírně zploštělý ocas (používá jej jako kormidlo a balanční orgán[17]) je velký,[7][18] naopak končetiny nejsou příliš dlouhé.[9] Mezi prsty má vydra rozprostřenou plovací blánu[16] a každý prst je vybaven asi centimetrovým drápem, delším na předních končetinách.[7] Hlava je v zadní části rozšířená a vybavena malýma ušima a širokým čenichem. Lebku, jež je stavěna podobně jako u dalších lasicovitých,[9] tvoří tenké kosti a celkově dosahuje lehké konstituce. Podle měření jedinců z JAR dosahuje největší délka lebky (vzdálenost od mezičelisti až po nejzadnější část lebky) asi 107,1 mm u samců, samice ji mají menší, o průměrné největší délce 95,9 mm. U vydry se dobře vyvinul sagitální hřeben, jenž značí, že zvíře disponuje mohutnými žvýkacími svaly.[11] Malé zuby této vydry slouží k lapání ryb, avšak neporadí si již tak snadno s tvrdší kořistí.[14] Horní špičáky vydry skvrnité jsou ostré a mohutné, spodní potom zakřiveny. Vnitřní část čtvrtého třenového zubu a první stoličky je vhodná k přidržování a drcení oběti, samotné trháky jsou dobře přizpůsobeny k řezání masa.[11] Celkový zubní vzorec je tento:

${\displaystyle {I3\cdot C1\cdot P4\cdot M1 \over I3\cdot C1\cdot P3\cdot M2}=36}$.

Tělo vydry skvrnité pokrývá srst měřící maximálně dva centimetry. Je sice krátká, ale současně také hustá a nepropouští vodu.[9][14] Barvu má mezi červenohnědou a čokoládovou,[14] na krku se vydrám vyvinuly skvrny bílého nebo hnědého zbarvení.[16] U tohoto druhu byl zjištěn albinismus.[9]

Vydry mají dobrý čich a vynikající sluch, ale zaostřit dokáží pouze na kratší vzdálenost.[7]

Velikost populace vyder skvrnitých má klesající tendenci,[3] a to v celém areálu výskytu.[21] Hrozbu představují hlavně lidské zásahy do přirozeného prostředí těchto šelem, podpořené rozrůstající se lidskou populací a jejím neudržitelným hospodářským praktikám.[3] Vody, ve kterých vydry žijí, jsou znečišťovány vlivem industrializace, anebo při těžbě uhlí. Jedná se jak o znečišťování usazeninami (vydra, lovící hlavně zrakem, má malou možnost v zabahněné vodě sehnat si potravu[7]), tak o okyselování vod.[21] U některých jedinců byla v těle rovněž zjištěna přítomnost jedovatých organochloridů. Břehy kvůli lidským činnostem také podléhají erozi či kolem nich mizí potřebný vegetační kryt.[3] V některých oblastech, jako je například Viktoriino jezero, jsou vysazovány větší druhy ryb obírající vydry o potravu;[21] takovým druhem je například lates nilský (Lates niloticus).[7] Vydrám přirozené prostředí rovněž ubírají invazní vodní rostliny tokozelky nadmuté (Eichhornia crassipes, vodní hyacint), které se dokáží rychle šířit a způsobují degradaci vodních ekosystémů.[3] Někteří jedinci také umírají v pastech či sítích na ryby, zabíjeni jsou však i úmyslně.[21] Lidé považují vydry za hrozbu pro ryby (mohou zlikvidovat i desetinu z úlovků[10]) či drůbež, loveny jsou také pro kožešinu nebo maso.[3][14] Části vyder jsou rovněž využívány jako součást tradiční medicíny.[10]

Mezinárodní svaz ochrany přírody považuje vydru skvrnitou za téměř ohrožený druh, předtím byla hodnocena jako málo dotčená.[3] Je rovněž zařazena na Úmluvu o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin pod identifikačním číslem 9899 do druhé přílohy (obchodování je na mezinárodní úrovni omezeno a podřízeno dozoru).[26] Druh žije v řadě chráněných oblastí, pro jeho ochranu je dle IUCN důležité například vzdělávání veřejnosti a další monitoring.[3]