Jaderná DNA

Jaderná DNA je DNA uvnitř eukaryotického buněčného jádra. Není to jediné místo, kde v eukaryotické buňce je DNA – existuje totiž i mitochondriální DNA a plastidová DNA – ale v jádru bývá zpravidla většina genetické informace buňky. Jaderná DNA je rozdělena na jednotlivé chromozomy, tedy lineární úseky DNA. DNA je navázána a asociována s různými proteiny (jako jsou histony), s nimiž tvoří tzv. chromatin.

Jádro s chromatinem (tmavé úseky), transmisní elektronový mikroskop, chloridová buňka z rybích žaber

Nejmenší eukaryotický jaderný genom, pouze 2,9 milionu párů bází, má vnitrobuněčná parazitická mikrosporidie jménem Encephalitozoon cuniculi,[1][2] a to proto, že u ní došlo k redukci genomu v rámci jejího parazitického způsobu života. Naopak největší jaderný genom ze všech známých eukaryot (670 miliard párů bází) má Amoeba dubia.[3] Lidská jaderná DNA (viz článek lidský genom) se skládá v haploidním stavu z asi 3,1–3,2 miliardy párů bází (tedy 3,2 Gbp).[4]

Reference

KATINKA, M. D., S. Duprat, E. Cornillot, G. Méténier, F. Thomarat, G. Prensier, V. Barbe, E. Peyretaillade, P. Brottier, P. Wincker, F. Delbac, H. El. Alaoui, P. Peyret, W. Saurin, M. Gouy, J. Weissenbach, C. P. Vivares. Genome sequence and gene compaction of the eukaryote parasite Encephalitozoon cuniculi. Nature. 2001, roč. 414, čís. 6862, s. 450–3. Dostupné online. ISSN 0028-0836. DOI 11719806. (anglicky)
MIRANDA-SAAVEDRA, Diego, Michael J. R. Stark, Jeremy C. Packer, Christian P. Vivares, Christian Doerig, Geoffrey J. Barton. The complement of protein kinases of the microsporidium Encephalitozoon cuniculi in relation to those of Saccharomyces cerevisiae and Schizosaccharomyces pombe. BMC Genomics. 2007, roč. 8, s. 309. Dostupné online. ISSN 1471-2164. DOI 1471-2164-8-309. (anglicky)
PARFREY, Laura Wegener, Daniel J. G. Lahr, Laura A. Katz. The dynamic nature of eukaryotic genomes. Molecular Biology and Evolution. 2008, roč. 25, čís. 4, s. 787–94. Dostupné online. ISSN 1537-1719. DOI msn032. (anglicky)
LITTLE, Peter F.R. Structure and function of the human genome. Genome Research. 2005-12, roč. 15, čís. 12, s. 1759–1766. Dostupné online. DOI 10.1101/gr.4560905.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] KATINKA, M. D., S. Duprat, E. Cornillot, G. Méténier, F. Thomarat, G. Prensier, V. Barbe, E. Peyretaillade, P. Brottier, P. Wincker, F. Delbac, H. El. Alaoui, P. Peyret, W. Saurin, M. Gouy, J. Weissenbach, C. P. Vivares. Genome sequence and gene compaction of the eukaryote parasite Encephalitozoon cuniculi. Nature. 2001, roč. 414, čís. 6862, s. 450–3. Dostupné online. ISSN 0028-0836. DOI 11719806. (anglicky)

[2] MIRANDA-SAAVEDRA, Diego, Michael J. R. Stark, Jeremy C. Packer, Christian P. Vivares, Christian Doerig, Geoffrey J. Barton. The complement of protein kinases of the microsporidium Encephalitozoon cuniculi in relation to those of Saccharomyces cerevisiae and Schizosaccharomyces pombe. BMC Genomics. 2007, roč. 8, s. 309. Dostupné online. ISSN 1471-2164. DOI 1471-2164-8-309. (anglicky)

[3] PARFREY, Laura Wegener, Daniel J. G. Lahr, Laura A. Katz. The dynamic nature of eukaryotic genomes. Molecular Biology and Evolution. 2008, roč. 25, čís. 4, s. 787–94. Dostupné online. ISSN 1537-1719. DOI msn032. (anglicky)

[little-4] LITTLE, Peter F.R. Structure and function of the human genome. Genome Research. 2005-12, roč. 15, čís. 12, s. 1759–1766. Dostupné online. DOI 10.1101/gr.4560905.