Albinismus

Podstatou albinismu je vrozená absence enzymu tyrozinázy, který je nezbytný při tvorbě melaninu. U albinotických jedinců tak nedochází k jeho tvorbě, což se projevuje na zbarvení částí těla, za něž je melanin zodpovědný. Charakteristická je bezbarvá kůže a červeně zbarvené oči (zbarvení způsobuje prosvítající krev v kapilárách). Absence pigmentu v očích způsobuje světloplachost a problémy s viděním, albinotičtí jedinci se tak stávají snadnou kořistí predátorů nebo zahynou při srážce s jinými objekty.[1]

Leucistický (ne albinotický) sob polární

Termín "albinismus" bývá často používán nepřesně kvůli nepochopení jeho podstaty. Albinismus je poruchou tvorby melaninu – neovlivňuje tedy tvorbu jiných pigmentů, např. karotenů. Albinotičtí jedinci tedy nemusí být nezbytně bílí, části těla obarvené jinými pigmenty si zachovávají původní barvu. Často je rovněž používán termín částečný albín, většinou při popisu jedinců s poruchou distribuce melaninu, u nichž jsou části těla bílé a části normálně zbarvené. Z definice albinismu vyplývá, že nic jako "částečný albinismus" existovat nemůže - při poruše tvorby melaninu žádný melanin nevzniká.[1] Rovněž ne všechna celkově bílá zvířata jsou albíny - pokud nemají červené oči a světlou (růžovou) kůži. V obou těchto případech se jedná o jinou barevnou odchylku – leucismus.

Charakteristickými znaky lidí (tzv. albínů) je bílá kůže, která se zdá až průhledná, velmi světlé vlasy i ochlupení a někdy i nebarevnost duhovky. V takovém případě se zdá být narůžovělá (kapiláry prosvítají na povrch oka). Albinismus je velmi vzácný, může se však projevit u kteréhokoliv živočišného druhu.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu albinismus na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo albinismus ve Wikislovníku
• Galerie albinismus na Wikimedia Commons