Bioko

Bioko
	Pobřeží Kamerunu, ostrov Bioko v pozadí
	Mapa ostrova Bioko; Mapa ostrova Bioko
	Bioko
Stát	Rovníková Guinea
Topografie
Zeměpisné souřadnice	3°30′ s. š., 8°42′ v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bioko (dříve Fernando Pó, v jazyce místních obyvatel Otcho) je ostrov sopečného původu, ležící v Guinejském zálivu v Atlantském oceánu přibližně 32 km od pobřeží Kamerunu. Patří Rovníkové Guineji, jedná se o její nejsevernější ostrov a zároveň o její nejdůležitější část, neboť se zde nachází hlavní město země – Malabo. Rozloha ostrova je 2017 km², rozměry 70 × 32 km. Nejvyšší bod je vrch Pico Basilé (3012 m n. m.). Na ostrově v roce 2001 žilo 260 462 obyvatel.

Historie

Ostrov byl během poslední doby ledové připojen k africkému kontinentu, ale přibližně před 10 000 lety v důsledku oteplení hladina oceánu stoupla a odřízla ostrov od pevniny.[1]

Na rozdíl od ostatních ostrovů bylo Bioko dlouho obýváno černochy, protože je dobře viditelné z pobřeží. Bantuské kmeny jej osídlily již nejpozději v polovině 1. tisíciletí př. n. l. a vytvořily etnickou skupinu Bubi, jejíž příslušníci na ostrově žijí dodnes, třebaže tvoří již jen menšinu obyvatel ostrova. Bubiové vytvořili organizaci Hnutí za sebeurčení ostrova Bioko (Movimiento para la Auto-determinación de la Isla de Bioko, MAIB), usilující o nezávislost ostrova. [2]

V roce 1472 byl ostrov objeven portugalským mořeplavcem Fernãem do Pó, který jej pojmenoval Formosa Flora, ale v roce 1494, když ho Portugalci učinili svou kolonií, byl na jeho počest pojmenován Fernando Pó. Portugalci na ostrově zřídili plantáže cukrové třtiny. V roce 1778 připadl smlouvou z El Pardo Španělsku.

V roce 1973 prezident Francisco Macias Nguema pojmenoval ostrov podle sebe Macias Nguema Biyogo, po jeho svržení v roce 1979 byl navrácen původní název.[3]

Operace Postmaster

V noci ze 14. na 15. ledna roku 1942 na ostrov provedla ozbrojená jednotka pod záštitou britské SOE úspěšný diverzní nájezd, s cílem odvléci italskou obchodní loď Duchessa d'Aosta a 2 pomocná plavidla z přístavu Santa Isabel do Lagosu v Nigérii. Důvodem bylo podezření že jmenovaný parník přepravuje zbraně a strategické suroviny pro země Osy a také že slouží jako zásobovací stanice pro německé ponorky. Z hlediska mezinárodního práva vzbudila operace kontroverze, neboť ostrov jakožto španělské území podléhal neutralitě[4].

Obyvatelstvo

Obyvatelé jsou původní Bubiové, Fernandinos (kreolové) a zbytek jsou různá bantuská etnika z oblast Guinejského zálivu, především Fangové z kontinentální části Rovníkové Guineje. V Malabu také žije nepočetná skupina cizinců, především díky ropnému bohatství země.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Bioko na slovenské Wikipedii a Bioko na anglické Wikipedii.

MCNEIL JR, Donald G. Precursor to H.I.V. Was in Monkeys for Millenniums, Study Says. The New York Times. 16 September 2010. Dostupné online. (anglicky)
http://www.elrevolucionario.org/rev.php?articulo1242
http://www.britannica.com/place/Bioko
LETT, Brian. Odhalené tajemství vzniku agenta 007: z archivů britských tajných služeb. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 272 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-247-4755-2.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bioko na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] MCNEIL JR, Donald G. Precursor to H.I.V. Was in Monkeys for Millenniums, Study Says. The New York Times. 16 September 2010. Dostupné online. (anglicky)

[2] ttp://www.elrevolucionario.org/rev.php?articulo1242

[3] ttp://www.britannica.com/place/Bioko

[4] LETT, Brian. Odhalené tajemství vzniku agenta 007: z archivů britských tajných služeb. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 272 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-247-4755-2.