Vojtěch Čelko

Vyrůstal v Trenčíně s otcem JUDr. Vojtěchem Čelkem,[9] matkou Beatrix (rozenou Boženou Pospíšilovou, Trixi)[10][11] a spolu se dvěma bratry. Jeho tetou (prasynovec) byla Františka Hrubišková (rozená Pospíšilová, tak zvaná Biela paní).[12][13][14][15]

V letech 1964-1969 studoval historii a hindštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, na téže fakultě byl v letech 1967-1968 členem Akademické rady studentů (ARS). V letech 1966-1970 členem KSČ (vyloučen).[16][17] V letech 1968-1970 byl předsedou Slovenského akademického klubu v Praze. Klub byl registrován v dubnu 1968 a sdružoval pražské slovenské studenty ze všech vysokých škol a vydával bulletin a pořádal kulturní akce. V letech 1969-1970 krátce (do zrušení ústavu) interním aspirantem v Historickém ústavu ČSAV a poté do roku 1972 totéž v Orientálním ústavu ČSAV, kde se mu nepodařilo zpracovat dizertační práci (CSc.). Absolvoval rok základní vojenskou službu v Kutné Hoře. Poté mimo jiné půjčoval automobily v podniku Pragokar.[18] V letech 1974-1985 působil jako vedoucí v Městském muzeu v Rumburku.[19] Od roku 1980 se věnoval i postgraduálnímu studiu muzeologie na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (téma práce: Podíl spolku Excursionsclub na vzniku regionálních muzeí). V letech 1985-1990 byl tajemníkem Klubu slovenské kultury[20] v Praze. V letech 1990-1993 byl ředitelem Domu slovenské kultury v Praze. Poté od roku 1994 pracoval nejprve jako tajemník a poté jako vědecký pracovník v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, kde se (v letech 2001-2011) mimo jiné podílel i na spolupořádání středoškolské dějepisné soutěže EUstory, byl koordinátorem české části této mezinárodní soutěže.[21][22][23] V roce 1998 spoluzakládal Československé dokumentační středisko, o. p. s.[24][25] Byl tajemníkem české časti Česko-slovenské komise historiků[26] vzniklé v roce 1994. Byl místopředsedou Společnosti přátel Mongolska, kterou založil Jiří Šíma. Čelko zpracoval na začátku tisíciletí jako jeden z prvních studii mapující život Mongolů na území České republiky.[27] Byl i vedoucím hudební sekce Svazu českých filatelistů.[28]

V roce 1992 spoluzakládal v Praze Štefánikovu nadaci, která se transformovala v roce 2004 do Společnosti generála Milana Rastislava Štefánika v České republice[29][30] (od 2004 občanské sdružení, od 2014 zapsaný spolek). Vojtěch Čelko je od založení Společnosti gen. M. R. Štefánika jejím předsedou. Je i předsedou Klubu kultury Syndikátu novinářů České republiky.[31] Žije v Praze a v pracovním i soukromém životě se věnuje česko-slovenskému porozumění a rozvoji česko-slovenských vztahů,[32][33][34] též publicistice, moderování a organizování kulturních akcí a připomínek výročí osob z oblasti česko-slovenských vztahů.[35][36]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vojtech Čelko na slovenské Wikipedii.

• Ve službách česko-slovenského porozumění / porozumenia. Pocta Vojtovi Čelkovi. Praha 2016. ISBN 978-80-906181-0-7. Sborník k 70. narozeninám, on-line, pdf
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vojtěch Čelko
• Bibliografie V. Čelka na webu Ústavu pro soudobé dějiny AV ČV
• Bibliografie V. Čelka na webu Bibliografie českých zemí, HIÚ AV ČR
• Bibliografie V. Čelka na webu Bibliografia dejín Slovenska, HIÚ SAV
• Předseda Společnosti gen. M. R. Štefánika v ČR
• Předseda Klubu kultury Syndikátu novinářů ČR
• Český rozhlas - V. Čelko hostem pořadu Gustáv Husák: intelektuál, aktivista, normalizátor
• Česká televize - V. Čelko, 65 let od slovenského národního povstání, 28. 8. 2009, 6min