Vindobona (vlak)

Poprvé byl spoj zaveden v oběhu 1957 jako rychlá motorová jednotka FDt 50/51 z nádraží Berlin Ostbahnhof přes Drážďany, Ústí nad Labem, Prahu Hrabovku (úvrať), Prahu hl.n., Tábor, České Velenice a Gmünd do stanice Wien Franz-Josef-Bahnhof. Nejvyšším bodem trasy byla stanice Střezimíř 587 m n.m. Předchůdcem byly vlaky FDt Berlín – Praha jezdící od prosince 1950 a také rychlíkové spojení přímými vozy do Vídně. Vlaky byly využívány převážně západními Berlíňany, diplomaty a Skandinávci pro průjezd NDR. Proto v Berlíně navazovaly na noční vlaky z Kodaně (Ostsee-Express) a Stockholmu (Saßnitz-Express přes železniční trajekt Warnemünde – Gedser a Saßnitz – Trelleborg). Od roku 1962 měl přípoj na kyvadlové vlaky do a z nádraží Berlin Zoologischer Garten v tehdejším Západním Berlíně.

Motorová jednotka ÖBB 5145 „Blauer Blitz“

Expres Vindobona vedený motorovým vozem ČSD řady M 296.1 v Drážďanech

Od zavedení byly pro expes 54/55 Vindobona použity dieselové motorové jednotky. Železniční správy tří zemí – Deutsche Reichsbahn (DR), Československé státní dráhy (ČSD) a Österreichische Bundesbahnen (ÖBB) se dohodly na střídání v nasazení jednotek na tento spoj ve dvouročním intervalu.

• V prvních dvou letech byl tento spoj veden předválečnými motorovými jednotkami DR ř. VT 137 Hamburg a Leipzig.

• V letech 1960 až 1962 byly vystřídány motorovými jednotkami Ganz-MÁVAG řad M 495.0 a M 498.0 ČSD.

• V letech 1962 až 1964 nasazovaly ÖBB motorové jednotky ř. 5145 Blauer Blitz, které jedině pro tento spoj byly posíleny vloženým vozem. Do roku 1966 byly opět na řadě ČSD.

• V roce 1966 byla opět na řadě DR a nasadila na spoji novinku – elegantní motorovou jednotku VT 18.16 zvanou také Delfín, která se pro tento spoj stala legendární, a mnoho lidí si ji s názvem Vindobona identifikuje.

• Od 1. 8. 1969 až do roku 1972 ČSD zařadily nové vozy M 296.1 s nejvyšší rychlostí 120 km/h. Motorové vozy a BRam se střídaly v Praze hl. n., vlak zde byl rovněž zkracován, na rameni Praha-Berlin jezdil M296.1+Aam+Aam+BRam+Bam+M 296.1, na rameni Praha-Vídeň M296.1+Aam+BRam+M 296.1.

• Až do roku 1979 trvalo následující nasazení rychlých motorových jednotek DR VT 18.16, přeznačených na ř. 175. ÖBB mezitím neměla žádné vhodné motorové jednotky pro toto spojení, a proto zůstaly v provozu jednotky DR a ÖBB platily DR vyrovnávací platby.

• Od května 1973 byla Vindobona přečíslována na expres 70/71.

• Od jízdního řádu 1979/80 byla nasazována souprava klasické stavby s lokomotivou (později v trase přes Brno již pouze elektrickou) a flexibilním řazením. Vlak tak ztratil značnou část své výjimečnosti.[4]

• Od ukončení motorového provozu v květnu 1979 do 23. prosince 1980 jezdila Vindobona v úseku Děčin – Praha s lokomotivami T 478.3 nebo T 478.4 vpředu i vzadu s úvratí na dopravně Praha-Hrabovka. V tomto období jezdila Vindobona v úseku České Velenice – Gmünd s parní lokomotivou 556.0, takže slavný motorový expres se nakonec stal posledním parním expresem v Československu.
• Od 23. 12. 1980 jezdila Vindobona bez úvrati Holešovickou přeložkou přes nádraží Praha-Holešovice.
• V období 28. 5. 1989 – 26. 5. 1990 vyjížděla Vindobona jako D 374 z Vídně FJBf v 9:30, z Tábora 13:37, z Prahy hl.n. 15:26 a do Berlína-Lichtenbergu přijížděla ve 21:49. Délka trasy činila 735 km.
• Od roku května 1982 byla Vindobona přečíslována na expres 374/375
• Od roku 1991 začala v úseku Praha-Dresden Vindobona jezdit elektricky s lokomotivami 372.

Od 1. 6. 1992 expres opustil po 35 letech v úseku z Vídně do Prahy svoji původní a tradiční trasu Wien Franz-Josefs Bahnhof – Gmünd – České Velenice – Praha hl. nádraží a začal jezdit po nové trase (sice o 75 km delší, ale umožňující rychlejší jízdu) Wien Südbahnhof – Hohenau – Břeclav – Brno hl.n. – Havlíčkův Brod– Praha-Holešovice a dále po původní trase Děčín – Drážďany – Berlin-Lichtenberg příj., Berlin-Hauptbahnhof odj.

V roce 2000 došlo k přetrasování přes Pardubice a Českou Třebovou po I. tranzitním železničním koridoru. Tak byla jízdní doba zkrácena na něco přes 9 hodin a spolu se změnou trasy došlo ke změně kategorie na EuroCity. Jménem Vindobona se pyšnil vlak EuroCity 172 a 173 a byl zařazen do taktového provozu mezinárodních vlaků. Po prodloužení i na jih od Vídně jezdil po trase Villach – Vídeň – Brno – (Česká Třebová) – Praha-Holešovice – Děčín – Drážďany – Berlin Zoologische Garten – Hamburk (roky 2010 až 2012). Z Villachu (EC 172) vlak odjížděl v časných ranních hodinách a do Hamburku přijížděl pozdě večer. V opačném směru (EC 173) vlak odjížděl ráno z Hamburku a přijížděl v pozdních večerních hodinách do Villachu. V Praze tyto vlaky stavěly v obou směrech v brzkém odpoledni.[5]

Od počátku platnosti jízdního řádu pro rok 2015 je již tato linka „rozlomena“ v Praze a historie vlaku s názvem Vindobona tím byla ukončena. Číslo vlaku a časovou polohu severní větve přebírá Porta Bohemica v rámci linky Budapešť – Bratislava – Praha – Berlín – Hamburk. Jižní větev přebírá jednotný takt railjetů v nově zavedené relaci Praha - Vídeň - Štýrský Hradec (Graz). Od roku 2018 vlaky se jménem Vindobona opět jezdí, a to na lince railjetů Praha – Vídeň – Štýrský Hradec (Graz).[6][7][8]

S návrhem jízdního řádu 2019/2020 přišla myšlenka opětovného zavedení vlaku Vindobona až do Berlína. První vlak měl podle návrhu vyjet 4. května 2020, kvůli omezením v souvislosti s pandemií covidu-19 byl start přesunut na 15., respektive 16. června (první vlak z Berlína).

Společně s obnovením tradičního přímého spojení Vídně s Berlínem přes Prahu jde také o premiéru českých railjetů v dálkové osobní dopravě v Německu.

Modré soupravy vyjíždí ze stanice Berlin Hauptbahnhof v 6:17 jako spoj rj 257 „Vindobona“, na hlavní nádraží v rakouském Štýrském Hradci přijíždí v 17:33. V opačném směru z výchozí stanice spoj rj 256 „Vindobona“ vyjíždí v 10:26 a končí v 22:05 ve stanici Berlin-Charlottenburg.