Trutnov Open Air Festival

TrutnOFF Open Air Festival, dříve Trutnov Open Air Music Festival, přezdívaný jako Český Woodstock[1] (či nazývaný prostě Trutnov; od roku 2014 se též používala varianta Trutnoff) je nejstarší český rockový festival, který se konal v Trutnově, nyní v Brně ( TrutnOFF BrnoON Open Air Festival). První ročník v roce 1987 byl rozehnán komunistickou Státní a Veřejnou bezpečností, od roku 1990 (první povolený ročník) do roku 2016 (s roční přestávkou v roce 1998) se festival pořádal v Trutnově. Festival byl známý svým širokým hudebním záběrem a mimohudebními přesahy, zejména do oblasti ekologie, politiky či náboženství. Vyznačoval se neobvyklou a neotřelou dramaturgií, mimořádnou atmosférou, prodchnutou indiánskou filosofií a hosty ze společenského a kulturního života. Někdy proto býval nazýván "festival s názorem". Jedním z pravidelných návštěvníků festivalu byl i disident, dramatik a pozdější prezident Václav Havel, který byl v roce 2007 jmenován "náčelníkem festivalu".

Trutnov (TrutnOFF) Open Air Festival
Trutnov (TrutnOFF) Open Air Festival - Bojiště
LokaceTrutnov, Česko
StátČesko
ZakladateléMartin Věchet, František "Čuňas" Stárek
Aktivní roky1987 (rozehnáno policií), 1990, 1992-1997, 1999-2016
Žánryrock, folk, alternativa, underground, world music, punk, metal
Webwww.festivaltrutnov.cz

Festival se naposledy konal v roce 2016, další ročníky se kvůli sporům pořadatelů s trutnovskou radnicí nekonaly. Pořadatelé v roce 2020 i 2021 uspořádali v Brně Na Střelnici TrutnOFF BrnoON Open Air Festival, který je nástupcem původního trutnovského festivalu. Jeho přesun byl hudebním publicistou Ondřejem Bezrem označen za podařený.

Historie
Martin Věchet

Festival se původně nazýval „Východočeský Woodstock“ a vznikl na undergroundových základech.[2] K jeho vzniku daly podnět předcházející nezávislé aktivity, ilegální koncerty a výstavy, především pak koncerty ve Starých Bukách u Trutnova roku 1984 (který překazila policie), a koncert v Hradci Králové v roce 1986,[3] které rozehnala Státní bezpečnost (StB). Martin Věchet, jeden z organizátorů festivalu, uvedl, že k rozhodnutí uspořádat hudební festival ho dovedl koncert Johna Mayalla v roce 1985 v Bratislavě, který na Věcheta silně zapůsobil.[4]

Další inspirací byl Věchetův známý Milan "Svědek" Padevět, frontman kapely Hally Belly, který pořádal v Praze od roku 1986 undergroundové koncerty (mimo Hally Belly na nich vystoupily například Tři sestry). Později dostal nápad uspořádat celý festival kapel, které tehdy nemohly oficiálně vystupovat.[5]

Poté se Věchet spolu s Františkem "Čuňasem" Stárkem rozhodli v roce 1987 uspořádat festival "zakázané kultury" ve Volanově u Trutnova na Věchetově soukromém pozemku. I tento festival ovšem zrušila protiakce StB, která pozemek postříkala močůvkou, od domu nechala odpojit elektrický proud a organizátory (mj. Věcheta, Stárka a Padevěta) pozatýkala. Vesnici StB za pomoci Veřejné bezpečnosti obklíčila a návštěvníky rozehnala.[2][6][7] Aparaturu se organizátorům podařilo schovat na chatě u Václava Havla na Hrádečku.[2][3]

Prvním oficiálním a povoleným ročníkem se tak stal Východočeský Woodstock 1990 jako jeden z prvních hudebních festivalů pod širým nebem v polistopadovém Československu. Konal se v parku na jižní okraji Trutnova zvaném Bojiště, po pravé straně silnice od Jaroměře, poblíže místa kde v roce 1866 proběhla jedna z bitev Prusko-rakouské války (odtud název Bojiště). Hlavni pódium je umístěno v prostorách letního kina. To má tvar amfiteátru, což poskytuje návštěvníkům dobrou akustiku a místa k sezení.

Významných hostem prvního povoleného ročníku festivalu byl v roce 1990 tehdejší prezident republiky Václav Havel, jenž se zúčastnil už akcí v letech 1984 a 1987, kdy uprchlí účastníci koncertu našli útočiště na jeho chalupě v Hrádečku, a festival pravidelně dál navštěvoval až do své smrti. Mezi účinkujícími v tomto roce byli mj. Kuličky, Psí vojáci, Pavel Dobeš, Sváťa Karásek, Dáša Vokatá, Garáž nebo Jim Čert.[2]

V roce 1990 nebylo úmyslem pořadatelů s festivalem každoročně pokračovat a vytvořit z něho tradici, jak je známá dnes. V roce 1991 se akce neuskutečnila; festival byl obnoven v roce 1992 v reakci na policejní zásah v trutnovském klubu End.[2]

Od té doby se festival konal pravidelně každý rok třetí víkend v srpnu. Od roku 1990 do roku 2013 byl za první ročník festivalu považován rozehnaný festival ve Volanově, od roku 2014 organizátoři tvrdí, že prvním ročníkem byl již (rovněž neuskutečněný) koncert ve Starých Bukách v roce 1984. Zatímco v roce 2012 festival slavil 25. výročí, v roce 2014 organizátoři ohlásili 30. výročí.

Od roku 1993 na festivalu hráli i zahraniční hosté.

V roce 1998 pořadatelé vyhlásili roční přestávku a zakladatel festivalu Martin Věchet odjel navštívit indiány. Toho využila skupina obchodníků, která v areálu uspořádala podobný festival, který se pokoušeli vydávat za původní festival.[2] Na to reagovali pořadatelé výzvou tzv. k "Festivalové neposlušnosti", na kterou tehdy reagovaly tisíce lidí a desítky kapel, kteří odmítli na "ukradený" festival přijet a zahrát.[2] Bojiště nakonec tři dny zaléval déšť a na místo přijelo asi 1500 návštěvníků.[2]

Od roku 1995 byl každý ročník někomu či něčemu věnován - např. ekologickým iniciativám či Karlu Krylovi.

V roce 2007 byl "náčelníkem festivalu" prohlášen Václav Havel.[7] O rok později byl na festival pozván Pierre Brice, představitel filmového Vinnetoua, a byl jmenován "náčelníkem spřáteleného kmene",[8][9] (v roce 2013 na festival dorazil znovu).

Od roku 2011 festival finančně podporoval podnikatel Zdeněk Bakala.[10][11] Podle Martina Věcheta bylo díky jeho podpoře možné zvát na festival zahraniční hvězdy, které by jinak nebylo možné zaplatit.[12] Festival finančně podpořil také Karel Janeček.[13]

Program
Bambini di Praga na festivalu v roce 2007

Festival byl zahajován několika koncerty ve čtvrtek večer, hlavní produkce se rozbíhala v pátek po poledni. Program končil v noci z neděle na pondělí.

Jádro programu tvořili čeští interpreti, často spjatí s hudební alternativou a undergroundem, jako například The Plastic People of the Universe, Garáž či Jiří Schmitzer, a tradičně velký prostor dostávají punkové kapely jako N.V.Ú. a Visací zámek. Od roku 1993 na festivalu hráli i zahraniční hosté; účinkovali zde např. Faith No More (USA), Iggy Pop (USA), KoЯn (USA), Sepultura (Bra), Manic Street Preachers (GB), Motörhead (GB), Reef (GB), The Subways (GB), Fun'Da'Mental (GB), Fear Factory (USA), Rachid Taha (DZ/FR), Sick of It All (USA), Suicidal Tendencies (USA), Irie Revoltés (D), Dog Eat Dog (USA), Primal Scream (GB) a další. Každoročně festival hostil i účinkující, vybočující z rockového či undergroundového ducha festivalu,[7] byli však obvykle vřele přijati, jako Banjo Band Ivana Mládka (1995, 2000, 2007, 2011), Marta Kubišová (1999, 2007, 2012), Václav Neckář (2001), Waldemar Matuška (2002) nebo Bambini di Praga (2007). Několik účinkujících (např. Alkehol, Ilona Csáková či Chaozz) však bylo vypískáno či "vykelímkováno".[2]

Ekumenická bohuslužba za Václava Havla na hlavním pódiu v roce 2012

Hudební program byl rozložen na čtyři pódia (Hlavní scéna, Druhá scéna, Undergroundový stan I. M. M. Jirouse a Alternativní a meditační scéna, kde vystupovali téměř výlučně mniši Hare Kršna), kde se vystupující střídali po půlhodinách až hodinách. Hlavní pódium patřilo hlavním hostům festivalu, na vedlejších scénách bylo možné navštívit vystoupení spíše menších a alternativních hudebních uskupení. Rozmístění kapel na pódiích a informace o vystupujících se dalo zjistit z Festivalového samizdatu s programem, který si návštěvník mohl koupit u hlavní vstupní brány; tyto informace se tradičně nezveřejňovaly předem.[14] V samizdatu byl také plánek festivalového městečka, komiksy, rozhovory, ekologické rubriky, představení činnosti občanských iniciativ, ukázky komunistických textů ale třeba i festivalová kuchařka s dalšími články související s festivalem a jeho účinkujícími.

Trutnov byl také známý svou mimohudební stránkou, odkazující k indické či indiánské mystice. Na hlavním pódiu každý rok probíhala katolická i evangelická bohoslužba, jedno z pódií bylo vyhrazeno pro hnutí Hare Krišna. Dále se ve stáncích na festivalu prezentovaly nevládní nezávislé skupiny (mezi jinými Hnutí Duha, Nesehnutí, Greenpeace, nebo Konopa), které nabízely tištěné materiály, filmy, besedy, fotografie a workshopy.

Trutnov Open Air Festival měl také výrazné protikomunistické zaměření - mimo jiné na něj tradičně nebyli zváni interpreti, kteří se zkompromitovali spolupráci s komunistickou Státní bezpečností (např. Jim Čert, Jaromír Nohavica či Ondřej Hejma).[15]

Po celém areálu byly rozmístěny čajovny, prodejní stánky s jídlem, oblečením a festivalovými suvenýry. Byla zajištěna požární ochrana a zdravotnická služba.

Atmosféra a duch festivalu
„

Ten festival, to je manifestace radosti!

 “

— Ivan Martin "Magor" Jirous o festivalu, [9]

Trutnov Open Air Festival bývá často nazýván "kultovním" a srovnáván s legendárním Woodstockem.[11] Také byl chválen za svoji unikátní atmosféru. Například podle Karla Heřmana, zpěváka kapely Čankišou, "V Trutnově je každoročně výborná atmosféra, kterou může závidět většina tuzemských festivalů".[6] Miroslav Wanek z kapely Už jsme doma uvedl "[Trutnov] Open Air má historii a tradici, jakou se žádná jiná podobná akce v Česku nikdy nebude moci pochlubit."[7] Podle Anny Mašátové z Full Moon Magazine "celkový dojem [...] zůstává pozitivní. Skvělé počasí, velmi slušný výběr jídla, bezesné dny a noci naplněné nevyváženou, ale fungující dramaturgií. Jinde by asi neprošla, tady si však cimbálovka zahraje soundtrack Vinnetoua a fanoušci už ji nepustí z pódia."[16]

Atmosféra na festivalu bývala někdy nazývána "Duch festivalu". Podle serveru aktuálně.cz "Mnoho lidí na trutnovský festival nejezdí kvůli kapelám (jejichž složení se výrazně neliší od dalších domácích festivalů), ale spíše kvůli indiánskému nádechu i stále živenému odkazu disentu, z jehož kořenů celá akce původně vzešla."[11] Antonín Viktora z Mladé Fronty DNES zase napsal: specifická atmosféra a prostředí naplněné odkazy na indiánskou kulturu a určité vyšší hodnoty odlišuje [Trutnov] od všech ostatních velkých hudebních akcí v Česku. Pro mnoho příznivců je to důležitější než kapely, které zde vystupují.[7]

Vstupenky
Pohled od hlavní scény do hlediště

Na trutnovský festival se neprodávaly vstupenky na jednotlivé dny, pouze lístky na celý festival. V roce 2012 byla cena vstupenek 980 Kč (na dobírku), 1080 Kč (v předprodeji) a 1200 Kč (u pokladny na místě). Vstupenky bývaly barevně graficky zpracovány, pořadatelé si je vyráběly sami a nebyly distribuovány přes běžné komerční sítě. Návštěvníci mohli stanovat ve stanovém městečku na louce, oddělené od Bojiště plotem s vedlejšími vstupními branami. Stanování i parkování bylo v ceně vstupenky.

Návštěvnost trutnovského festivalu se v minulosti pohybovala kolem 15 000 lidí.[2] V posledních letech konání ale organizátoři počty návštěvníků nezveřejňovali, na protest proti falšování a zkreslování těchto údajů na jiných festivalech.[12][17] V roce 2012 pořadatelé oznámili, že ten rok navštívilo festival nejvíce lidí za poslední čtyři roky.[17]

Na skupinové fotce zaplněného amfiteátru před hlavní scénou v roce 2008 bylo napočítáno 3995 lidí a fotografie se zapsala do české knihy rekordů jako největší skupinové foto.[18]

Spekulace o stěhování
Budova České pošty v místech, kde stanovali návštěvníci trutnovského festivalu

Přibližně od roku 2008 se spekulovalo o tom, že se festival bude stěhovat ze svého tradičního místa konání na Bojišti, některé ročníky byly dokonce označovány jako "poslední na Bojišti".[19] Důvodem mělo být zastavění pozemků, na kterých stanovali návštěvníci festivalu. V roce 2012 byla na louce, kde návštěvníci stanovali a v místech hlavní brány do festivalového campu, opravdu postavena první betonová stavba.[20] Pořadatele festivalu Martin Věchet v roce 2011 prohlásíl, že "Bojiště nemá budoucnost, alespoň ne tu festivalovou."[20] Podle starosty Trutnova Ivana Adamce (ODS) je ale v okolí festivalového areálu dostatek jiných luk, takže stěhování festivalu nehrozilo.[21] Od roku 2014 se festival nazýval Trutnoff v reakci na to, že radnice města údajně dál prodávala pozemky, na kterých se festival konal, a tím akci ohrožovala.[14]

Novým dějištěm festivalu se měl stát areál bývalé vojenské základny Na Prachárně, asi 1 km od západního okraje Trutnova. Ke stěhování však nedošlo.[9][22] I přesto, že organizátory starosta města Adamec tři roky ujišťoval, že se v žádném případě pozemky Na Prachárně nebudou prodávat a vyzval pořadatele k podání žádosti na pronájem pozemků, během krátké doby je radnice přes všechna ujišťování prodala k podnikatelským účelům.[7][12] Pořadatelé festivalu sice nabídli nejvyšší cenu, avšak propásli termín odevzdání nabídek; proto byly pozemky prodány jinému subjektu, který měl v úmyslu v areálu vybudovat solární elektrárnu.[23] Ten posléze nabídl pořadatelům pozemky k pronájmu za symbolickou cenu pod podmínkou, že areál zrekonstruují.[24] Pořadatelé odmítli investovat vysoké náklady do majetku, který jim nepatří; sluneční elektrárna na místě nestojí dodnes.[7]

Pauza v letech 2017–2018 a pokus o „Zahradní slavnost“

K 31. 12. 2016 skončila nájemní smlouva na areál Bojiště mezi městem a společností Misservice, od které si organizátoři Bojiště každoročně po dobu trvání festivalu pronajímali. Radnice vyzvala občany, aby zasílali návrhy, jak s areálem naložit.[25] Organizátoři mezi tím nemohli připravovat další ročník festivalu, neboť nevěděli, kdo bude Bojiště vlastnit a zdali tam bude možné nadále pořádat festivaly.[26] Žádný ze šesti návrhů od občanů radnice neschválila a rozhodla se až do rozhodnutí o dalším využití areálu provozovat a spravovat Bojiště sama.[27] O tom se organizátoři festivalu dozvěděli v únoru 2017, což bylo podle nich příliš pozdě na zahájení připrav festivalu.[26]

Jakousi náhradou se měla stát „Zahradní slavnost“, menší festival ve Velkých Svatoňovicích pro cca 3000 lidí.[28] Tento plán ale nevyšel, proto se organizátoři pokusili akci přesunout do Mladých Buků,[29] kde narazili na odpor místního zastupitelstva, které schválilo řadu vyhlášek, které konání festivalu znemožnily.[30] Martin Věchet oznámil, že pauza by měla být pouze roční, a v roce 2018 počítá s dalším ročníkem festivalu.[31]

Od 1. dubna 2018 má Bojiště pronajaté firma Bojiště s. r. o. na deset let. Součástí nájemní smlouvy byla podmínka, že umožní konání festivalu.[32] I přesto se festival v roce 2018 nekonal. Věchet uvedl, že v situaci, kdy jsou pozemky, na kterých se koná festival, vyčleněny jako stavební parcely a nabízeny k prodeji, nemá festival na stávajím místě perspektivu, neboť k zastavění území může dojít prakticky kdykoliv, zatímco známé zahraniční kapely se musejí nasmlouvat i několik let dopředu. Dále řekl, že chuť pořádat další ročníky mu nechybí, a že dostal dvacet nabídek, kam by se festival mohl přestěhovat.[33] Nejdále se dostala jednání s představiteli Strážnice a Brna.[34]

Po komunálních volbách na podzim 2018 se objevilo v koaliční smlouvě města Brna pořádání festivalu v pisáreckém údolí řeky Svratky nedaleko pavilonu Anthropos. Organizátoři chtěli první tamní ročník uspořádat už v roce 2019, ale v zájmu důkladné přípravy se dohodli s vedením města na prvním konání kolem 21. srpna 2020.[35] Festival nakonec proběhl ve dnech 21. až 23. srpna 2020 pod názvem Trutnoff Brnoon Open Air Festival. Z důvodu omezení v souvislosti s pandemií covidu-19 se akce konala pouze v omezeném rozsahu pro tisíc návštěvníků, a bez účasti zahraničních kapel.[36]

Kritika a kontroverze

Podle novináře Haló novin Josefa Petrů na festival jezdilo "společenství mariahuanářů, hledačů nirvány a reinkarnací a evidentní nevázanosti v mravech, jež je obrazem této doby." a "[...] občané Trutnova mají [festivalu] vcelku plné zuby nejen kvůli překračování decibelů".[37]

V roce 2005 aktivista Stanislav Penc zatelefonoval z hlavního pódia festivalu tehdejšímu premiérovi Jiřímu Paroubkovi, a poté nahlas přečetl jeho telefonní číslo s výzvou, aby mu lidé volali kvůli technoparty CzechTek, kterou brutálně rozehnala policie.[38][39] Paroubkovi pak podle jeho slov přišlo na telefon několik set anonymních telefonátů a SMS, které obsahovaly i vulgarity a výhrůžky. Proto podal na Pence stížnost pro možný přestupek proti občanskému soužití.[39][40] Městský úřad v Trutnově Paroubkovu stížnost zamítl.[40]

Nejtvrdší spory mají pořadatelé festivalu s trutnovským zastupitelstvem, zejména pak se starostou Ivanem Adamcem. Původně byly vztahy organizátorů s radnicí dobré, ale pak začal Martin Věchet psát články kritické k vedení města, a vztahy výrazně ochladly.[7] Starosta Adamec odmítl, že by chtěl festival zničit. Podle něj Věchet lže a snaží se kritikou odvrátit pozornost od ekonomických problémů festivalu.[41] Dále obvinil Věcheta z pokrytectví a ze zrady ideálů, na nichž je festival založen.[41]

V dubnu 2010 se trutnovské zastupitelstvo usneslo, že bývalému prezidentovi Václavu Havlovi udělí Kulturní cenu a čestné občanství. Havlova chalupa na Hrádečku u Trutnova bývala centrem neoficiální kultury; rovněž zde Havel psal své divadelní hry.[42][43] Starosta Adamec řekl, že co se týče formy předání vyznamenání, přizpůsobí se Havlovým návrhům.[42] Havel vyjádřil své přání přijmout cenu na festivalu.[43][44] Zastupitelé tento návrh kategoricky odmítli, neboť jim prostředí festivalu připadlo nedůstojné. Podle Adamce "když tam [Havel] mlátí jako dvacetiletá mánička do barelu a kolem běhá nahý Magor Jirous, tak to mi jako vhodné prostředí pro předávání nejvyššího městského ocenění nepřipadá."[44] Adamec dále pohrozil, že bude-li Havel trvat na předání na festivalu, zastupitelstvo mu cenu i čestné občanství jednoduše zabalí a raději pošle poštou: "Když si někdo najde čas na návštěvu festivalu, tak by si podle mě mohl najít i hodinku na přebrání čestného občanství na radnici. A pokud ne, tak obě ocenění zabalíme a pošleme je Václavu Havlovi jednoduše poštou. A bude to vyřešené," řekl Adamec.[43][44] Havel nakonec ocenění převzal v trutnovském společenském centru Uffo,[43] ale nezúčastnil se slavnostního rautu s místními politiky a kulturními činovníky. Místo toho odjel s organizátory festivalu do hospody, kde pro něj Martin Věchet připravil koncert několika undergroundových kapel.[7]

V roce 2012 dostali pořadatelé Trutnova pokutu 150 000 korun za příliš hlučnou produkci.[45] Pořadatelé se proti uložené pokutě odvolali, ministerstvo zdravotnictví ji ale potvrdilo.[45]

V červenci 2012 vznikla na facebooku skupina Sere mě Trutnov Open Air, vedená hudebníkem Matějem Dostálkem, který v minulosti na festivalu vystupoval.[46] Stránka sdružuje lidi nespokojené s festivalem či s jeho prezentací. Podle Dostálka je filosofie festivalu falešná, parazituje na ideálech, jimiž se ohání, a hrají tam stále ti samí interpreti.[46] Rok po svém založení měla skupina 106 členů.[47]

Server g.cz v roce 2014 festival kritizoval kvůli podprůměrné dramaturgii a údajně nízkým honorářům pro vystupující umělce.[48]

Aféra s údajným pozváním Miloše Jakeše

V roce 2016 se Věchet a Stárek zúčastnili natáčení dokumentu Milda o bývalém generálním tajemníkovi ÚV KSČ Milošovi Jakešovi. Režisér je přizval k natáčení, protože chtěl Jakeše konfrontovat s lidmi, kterým komunistický režim nějakým způsobem ublížil.[49] Věchet se podle svých slov šel Jakeše zeptat, proč nechal v roce 1987 rozehnat první ročník festivalu,[pozn. 1] proč potlačoval nezávislou kulturu a perzekvoval umělce.[50] Jakeš Věchetovi stále odporoval, až mu Věchet nakonec v nadsázce řekl, ať se tedy na festival přijede podívat a přesvědčí se sám, kdo jsou návštěvníci festivalu a jaké umění chtěl zakazovat.[50]

Třičtvrtěhodinový záznam z natáčení unikl na internet, a Stanislav Penc (který má s Věchetem spory) rozšířil prostřednictvím facebooku jeho část sestříhanou tak, aby vzbuzovala dojem, že se Věchet s Jakešem přátelí a že pozval Jakeše na festival jako čestného hosta.[51][52][53] Toto video pobouřilo část návštěvníků festivalu i veřejnosti a několik kapel odřeklo svou účast na festivalu.[54] Věchet odmítl, že by Jakeš zval jako čestného hosta, a uvedl, že určitě nečekal, že by Jakeš na festival dorazil, a že reakce na tuto aféru považuje za hysterické.[52] Jakeš na festival nepřijel. Mirka Spáčilová později v recenzi filmu Milda uvedla, že film dokazuje, jak byla aféra s Věchetovým pozváním Jakeše do Trutnova nafouknutá a překroucená.[55]

Podle hudebního publicisty Ondřeje Bezra za většinu problémů festivalu může sám Věchet, který má „mimořádnou schopnost dělat si nepřátele. Možná i tam, kde by to vůbec nebylo nutné." Ale dále dodává: "Jenže – kdyby dopředu domýšlel všechny své kroky, nebyl by to Martin Věchet. Jasně, nedošlo by například k loňské aféře se společným videem s Miloušem Jakešem. Ale nejspíš by taky nikdy žádný trutnovský festival nevznikl. Protože kdyby v roce 1987 Věchet věděl, jaké bude mít po pokusu o pořádání „východočeského Woodstocku“ oplétačky s policajty, a zachoval se jako 99 procent Čechů, chroupal by radši buráky u televize.[56] Jiří Štefek z Reflexu v květnu 2018 kritizoval Věcheta za mlžení okolo dalšího osudu festivalu a za pokračující spory s radnicí města, a dodal „Je čas si to na rovinu přiznat, jedna „epocha“ zkrátka skončila. Když se nebyl Věchet ve svém městě schopen nějak džentlmensky dohodnout loni ani letos, nezvládne to už ani příště. Zkrátka nikdy.“[57]

Poznámky
  1. Generálním tajemníkem ÚV KSČ se Jakeš stal až několik měsíců po rozehnání festivalu v roce 1987.

Reference
  1. ŠNAJDAR, Hynek. Český Woodstock se vrací ke kořenům, zahradní slavnost bude nad Hrádečkem. Trutnovinky [online]. 2017-05-25 [cit. 2017-07-23]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  2. Historie festivalu
  3. Svědek. Magický místo si člověk může najít kdekoliv. Je to místo, kde je ti s někým dobře. Na trutnovský Bojiště to celkem sedí. Ale stejně půjde do Hoven. In: VĚCHET, Martin. Trutnov Open Air Festival 2013, festivalový samizdat. Trutnov: Geronimo Agency, 2013. S. 24–25.
  4. VĚCHET, Martin. Woodstock a John Mayall - vzpomínka Geronima. In: VĚCHET, Martin. Trutnov Open Air Festival 2013, festivalový samizdat. Trutnov: Geronimo Agency, 2013. S. 36.
  5. Historie kapely Hally Belly na stránkách pořadu bigbít
  6. ONDRUŠOVÁ, Vilemína; PAPŘOKOVÁ, Lenka. Festivaly: Český Woodstock v Trutnově k poctě Havlovi a Magorovi. Sokolska33.cz [online]. 28. července 2012 [cit. 2013-06-09]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  7. VIKTORA, Antonín. Indiáni z Trutnova. MF DNES. 16.. srpen 2011, s. 10. Dostupné online.
  8. BEZR, Ondřej. Vinnetou se v Trutnově bál vystoupit z auta. iDnes [online]. 23. srpna 2008 [cit. 2011-08-02]. Dostupné online.
  9. ČERVENKOVÁ, Kateřina. Poslední bubnování na Bojišti zkontroloval Vinnetou. musicserver.cz [online]. 27. srpna 2008 [cit. 2013-06-07]. Dostupné online. ISSN 1803-6309.
  10. ŠTEFEK, Jiří. Miliardář Bakala podpoří rockery, přispěje na Český Woodstock. Týden [online]. 15. července 2011 [cit. 2011-08-02]. Dostupné online. ISSN 1210-9940.
  11. aktuálně.cz. Trutnov Open Air Music Festival. aktuálně.cz [online]. 18. srpna 2011 [cit. 2013-06-09]. Dostupné online.
  12. JANDA, Jiří. Martin Věchet: Tato sezona rozhodne, které festivaly přežijí. E15 [online]. 17. srpna 2012 [cit. 2013-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. ISSN 1803-4543.
  13. ČTK. Festival Trutnoff: končí kvůli dluhům? Nahradí ho Zahradní slavnost. Týden [online]. 2017-04-13 [cit. 2018-03-18]. Dostupné online. ISSN 1210-9940.
  14. ČTK, pšt. "Český Woodstock" oslaví 30 let. Na protest ho pořadatelé přejmenovali na Trutnoff. iHNed [online]. 2014-02-05, rev. 2014-03-29 [cit. 2014-08-28]. Dostupné online.
  15. Zpráva o údajné spolupráci s StB ohrozila vystoupení Neckáře v Trutnově. Radio Praha [online]. 25. června 2007 [cit. 29.dubna 2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-19.
  16. MAŠÁTOVÁ, Anna. Wakan Tanka, Trutnov open air pošestadvacáté. Full Moon Magazine [online]. 21. srpna 2013 [cit. 2013-08-23]. Dostupné online.
  17. Festival Trutnov navštívilo nejvíce lidí za poslední čtyři roky. denik.cz [online]. 28. srpna 2012 [cit. 2013-05-11]. Dostupné online.
  18. KYNČL, Jakub. Na rekordní skupinovou fotku se vmáčklo 3995 lidí včetně Václava Havla. Novinky [online]. 28. srpna 2008 [cit. 2013-06-05]. Dostupné online. ISSN 1211-2119.
  19. PROUZ, Vladimír. Trutnovský festival bude naposledy na Bojišti. Novinky.cz [online]. 7. května 2008 [cit. 2013-17-25]. Dostupné online. ISSN 1211-2119.
  20. BEZR, Ondřej. Letošní Trutnov je v moci hvězd. Proběhne v termínu amerického Woodstocku. Idnes [online]. 14. ledna 2013 [cit. 2013-06-07]. Dostupné online.
  21. TRUHLIČKA, Ivan. Kopáči trutnovský Open Air neohrozí, práce na kanalizaci ustane. iDnes [online]. 15. srpna 2011 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online.
  22. BEZR, Ondřej. Trutnovský festival ještě letos zůstane na Bojišti, bude věnován Palachovi. iDnes.cz [online]. 22. února 2009 [cit. 29.dubna 2009]. Dostupné online.
  23. CAJTHAML, Pavel. Pořadatelé festivalu chtěli Prachárnu ve Volanově, s nabídkou ale přišli pozdě. Trutnovinky [online]. 23. února 2011 [cit. 2011-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-26.
  24. CAJTHAML, Pavel. Firma z Volanova nabídla své pozemky srpnovému festivalu. Trutnovinky [online]. 26. července 2011 [cit. 2011-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-21.
  25. PLECHÁČ, Tomáš. Trutnov hledá využití pro areál Bojiště, dva festivaly za rok jsou málo. iDNES [online]. 2016-09-21 [cit. 2017-07-23]. Dostupné online.
  26. Hoka-Hej, v nebližších dnech vybubnujeme zprávy o letošním místě narozeninového Pow-Wow [online]. [cit. 2017-07-23]. Dostupné online.
  27. DĚDKOVÁ, Michaela. Areál Bojiště zatím zůstane ve správě města. Trutnovinky [online]. 2017-02-06 [cit. 2017-07-23]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  28. PICH, Jaroslav. Trutnoff skončil. Bude na vesnici?. Krkonošský deník. [online]. 2017-04-29 [cit. 2017-09-03]. Dostupné online.
  29. ŠNAJDAR, Hynek. Návrat na louku? Trutnoff Open Air v chátrajícím areálu Na Bojišti skončil. Trutnovinky [online]. 2017-04-26 [cit. 2017-07-23]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  30. PULKRÁBEK, Radek. Hudební festival Zahradní slavnost v srpnu nebude. Mladé Buky byly proti. ČRo Hradec Králové [online]. 2017-06-29 [cit. 2017-07-23]. Dostupné online.
  31. ČTK; kul. Necháme odpočinout sobě, lidem a matce zemi. Věchet zrušil festival u Hrádečku, který měl nahradit Trutnoff. Hospodářské noviny [online]. 2017-06-29. Dostupné online. ISSN 1213-7693.
  32. DĚDKOVÁ, Michaela. Bojiště má nového nájemce [online]. Kancelář Městského úřadu Trutnov, 2018-02-18 [cit. 2018-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-31.
  33. BEZR, Ondřej. Ducha festivalu lze přenést jinam, říká zakladatel Trutnoffa Martin Věchet. Lidovky.cz [online]. 2018-08-14 [cit. 2018-10-31]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
  34. GÁFRIKOVÁ, Eliška. Nové útočiště pro wigwamy českého Woodstocku? Favorit pro Trutnoff je Brno. Brněnský deník [online]. 2018-09-08 [cit. 2018-10-31]. Dostupné online.
  35. USTOHALOVÁ, Jana. Kultovní festival Trutnoff se stěhuje do Brna. Je to pro nás ideální místo, říká pořadatel „českého Woodstocku“. Deník N [online]. 2018-12-16 [cit. 2018-12-16]. Dostupné online. (česky)
  36. ŠŤÁSTKA, Tomáš; ČTK. TrutnOFF se vrací ke kořenům a bude nejspíš největší hudební akcí léta. iDNES [online]. MAFRA a.s., 2020-06-22 [cit. 2020-06-24]. Dostupné online.
  37. PETRŮ, Josef. S týdnem v zádech: Reformní tanečky zbytečné a jeden náčelník. Česká média [online]. 20. srpna 2007 [cit. 2010-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-19.
  38. VLASÁK, Vladimír. Haló, premiér? Tady festival v Trutnově. iDnes [online]. 22. srpna 2005 [cit. 2013-09-04]. Dostupné online.
  39. ČTK. Libáň Paroubkovu stížnost na Pence poslala zpátky do Trutnova. epravo.cz [online]. 8. listopadu 2005 [cit. 2013-09-04]. Dostupné online.
  40. ČTK. Trutnov: Penc se zveřejněním premiérova mobilu neprovinil. Novinky [online]. 9. prosince 2005 [cit. 2013-09-04]. Dostupné online. ISSN 1211-2119.
  41. ADAMEC, Ivan. Radnice s festivalem nebojuje, je to jen přání pořadatele. Krkonošský deník [online]. 17. srpna 2011 [cit. 2013-07-24]. Dostupné online.
  42. CAJTHAML, Pavel. Exprezident Havel dostane Kulturní cenu města Trutnova. Trutnovinky [online]. 21. dubna 2010 [cit. 2013-06-24]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  43. KRATOCHVÍL, Luboš. Havlovi chtěli poslat čestné občanství poštou, on ale dorazí do Trutnova. iDnes [online]. 2. listopadu 2010 [cit. 2013-06-24]. Dostupné online.
  44. KRATOCHVÍL, Luboš. Havel ocenění na festivalu nedostane. Radnice se bojí o důstojnost. iDnes [online]. 4. srpna 2010 [cit. 2013-06-24]. Dostupné online.
  45. WEINER, Vlastimil. Festival v Trutnově dostal pokutu 150 tisíc za hlučnost. ČT24 [online]. 2. srpna 2012 [cit. 2013-06-08]. Dostupné online.
  46. ZÁLESKÝ, Petr. Vzpoura na Facebooku: Nedotknutelný Trutnov? "Jen disidenti, kteří nevědí, proti komu bojovat". MF Dnes. 17. srpen 2012.
  47. Facebook - stránka Sere mě Trutnov Open Air. Dostupné online
  48. DIGGLER, Dirk. Trutnoff Open Air Festival není „český Woodstock“, ale pokrytecký marketingový „podvod“ [online]. 2014-08-25 [cit. 2014-08-28]. Dostupné online.
  49. PETRŽELKOVÁ, Hedvika. Zvát Jakeše na festival nebyl můj záměr, říká režisér filmu o komunistickém funkcionář. Lidovky.cz [online]. 2016-05-17 [cit. 2018-12-11]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
  50. BEZR, Ondřej. Návštěva u Milouše Jakeše byla jak z absurdního divadla, říká Martin Věchet. iDNES [online]. 2016-05-10 [cit. 2018-12-11]. Dostupné online.
  51. PENC, Stanislav. Video na facebookovém profilu Stanislava Pence [online]. Facebook, 2016-05-09 [cit. 2018-12-11]. Dostupné online.
  52. Věchet: Reakce na pozvání Jakeše na festival byly hysterické, já ho nenávidět neumím, lituju ho. DVTV [online]. 2016-05-25 [cit. 2018-12-11]. Dostupné online.
  53. BEZR, Ondřej. GLOSA: Proč neukázat Jakešovi absurditu zákazů? Šlo to ale bez kořalky. iDNES [online]. 2016-05-11 [cit. 2018-12-11]. Dostupné online.
  54. NOVOTNÁ, Kristýna. Milouš Jakeš na festivalu v Trutnově? Lidé se bouří, účast odřekli Plastici. Echo24 [online]. 2016-05-11 [cit. 2018-12-11]. Dostupné online.
  55. SPÁČILOVÁ, Mirka. RECENZE: Milda Jakeš ukazuje knedlíky do foroty i děkovný dopis od Gotta. iDNES.cz [online]. MAFRA a. s., 2017-11-06 [cit. 2021-03-07]. Dostupné online.
  56. BEZR, Ondřej. GLOSA: Konec trutnovského festivalu? Pořadatel má mimořádnou schopnost dělat si nepřátele. Lidovky.cz [online]. 2017-07-03 [cit. 2018-12-10]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
  57. ŠTEFEK, Jiří. Festival Trutnoff letos opět nebude. Je na čase si na férovku přiznat, že už nebude nikdy. Reflex [online]. 2018-05-22 [cit. 2018-10-30]. Dostupné online. ISSN 0862-6634.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.