Karel Janeček

V roce 1997 získal titul MBA na Bradley University v americkém městě Peoria.[2] O rok později absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze[2], obor teorie pravděpodobnosti a matematická statistika. Roku 2004 získal titul Ph.D. v oboru mathematical finance na Carnegie-Mellonově univerzitě v Pittsburghu.[1][2]

V letech 2004–2005 působil jako vědeckovýzkumný pracovník na Rakouské akademii věd, v letech 2007–2013 přednášel na MFF UK v Praze. Specializuje se na optimální řízení ve finanční matematice.[5] Byl také členem vědecké rady Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické.[6]

Má kolem 90 citací ve světových odborných časopisech. Mezi nejvýznamnější publikace patří:

• K Janeček, Z Li, M. Sîrbu, Optimal Investment with High-Watermark Fee in a Multidimensional Jump Diffusion Model, SIAM Journal financial math, 2020
• K. Janeček, M. Sîrbu, Optimal investment with high-watermark performance fee, SIAM Journal on Control and Optimization, 2012
• K. Janeček, S. E. Shreve, Futures trading with transaction costs, Illinois Journal of Mathematics, 2010
• K. Janeček, What is a realistic aversion to risk for real-world individual investors?, International Journal of Finance, 2004
• K. Janeček, S. E. Shreve, Asymptotic analysis for optimal investment and consumption with transaction costs, Finance and Stochastics, 2004

Janečkem spoluzaložená[7] společnost RSJ obchoduje od roku 2000 londýnské derivátové burze NYSE Liffe, v roce 2004 byla jmenována oficiálním tvůrcem trhu. Od září 2009 se jako první česká společnost stala členem evropské derivátové burzy Eurex se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem. Významného postavení na trzích dosáhla zejména zdokonalováním vlastního systému matematických algoritmů pro obchodování s finančními deriváty. Primárně jako tvůrce trhu na derivátových burzách.[2][8] Janeček má nyní v RSJ pouze pasivní minoritní podíl ve výši 7 %.

V roce 2009 založil Nadační fond Karla Janečka na podporu vědy a výzkumu, který vzešel z jeho dlouhodobého úsilí o podporu vědy. Cílem fondu byla z počátku podpora projektů převážně základního vědeckého výzkumu, a to v matematice, ekonomii a medicíně[8]. V současné době fond uděluje z prostředků mecenášů granty na vědecké projekty v oborech fyzika, chemie, matematika, medicína a společenské vědy. Fond podporuje mladé vědce působící v České republice a úspěšné české vědce, kteří se rozhodnou pro návrat ze zahraničí. V roce 2013 se fond přejmenoval na nadační fond Neuron, dnes Nadační fond Neuron na podporu vědy.[1] V listopadu 2021 se vědecká a správní rada nadačního fondu rozhodla ukončit s Janečkem spolupráci, vzhledem k jeho vyjádřením o onemocnění covid-19 a očkování zdravých dětí, která „jsou v příkrém rozporu s poznáním nejlepších vědců, se kterými spolupracujeme“.[9]

V březnu 2011 spolu s pivovarníkem Stanislavem Bernardem a hercem Janem Krausem založil Nadační fond proti korupci, jehož cílem je podpora rozvoje etických hodnot v demokratické společnosti a podpora projektů odhalujících korupci ve veřejné správě s rozsáhlým ekonomickým dopadem. Fond předává Cenu za odvahu lidem, kteří s vědomím osobních rizik upozornili na případy korupce ve svém okolí, a podporuje vznik účinné protikorupční legislativy. Za krátkou dobu existence fondu se mu podařilo upozornit na řadu závažných kauz.[1]

V roce 2012 založil Nadační fond pomoci[8], jehož snahou je pomoc všem, kteří se dostali do úzkých z důvodu destruktivní činnosti „zlojedů" nebo v důsledku obecně nespravedlivého mocenského systému.[1] Nadační fond pomoci od roku 2019 otevírá crowdfundingové sbírky pro oběti podvodu, agrese a iracionální byrokracie na platformě Znesnáze21.

V říjnu 2012 spustil projekt Pozitivní evoluce s cílem konkrétními kroky a projekty přispět ke zlepšení společenského klimatu v ČR. Tuto myšlenku rozvíjí zejména skrze své nadační fondy, filantropii a návrh nového volebního systému, který pojmenoval D21 – Janečkova metoda.

V lednu 2014 založil Nadaci Karla Janečka, jejímž účelem je především podpora rozvoje aktivní občanské společnosti, podpora vzdělávání a zdravěji fungujícího státu.

V roce 2016 založil Institute H21, jehož výzkumné oddělení se zabývá vědeckým zkoumáním D21 – Janečkovy metody. Institute H21 zajišťuje participativní hlasování a rozpočtování v rámci svého projektu Participace 21 ve městech, ve školách, v neziskových a jiných organizacích.

V roce 2016 založil také výzkumnou instituci, nadaci Science 21. Nadace vyhledává, sdružuje a podporuje vyspělé jedince, které kromě individuálního rozvoje cíleně motivuje k univerzální kooperaci na bázi bezprecedentního přátelství. Ředitelkou nadace je Kamila Podoubská.

Je spolumajitelem Centra současného umění DOX v Praze a prvním mecenášem hudebního festivalu Struny podzimu typického propojováním jazzu a klasiky, tradice a experimentu.[1] Na základě iniciativy Karla Janečka byla v roce 2021 obnovena soutěž Český slavík 21. Svým projevem v pořadu Český slavík 21 vzbudil kontroverze, když například prohlásil o onemocnění covid-19, že „nesmíme podlehnout tomu hroznému tlaku na očkování našich dětí proti nemoci, která je nijak neohrožuje“.

V roce 2012 navrhl nový volební systém založený primárně na tzv. minusovém hlasu, tedy možnosti hlasovat proti kandidátovi a systém propagoval v rámci projektu Pozitivní evoluce. V květnu v roce 2013 Janeček vytvořil volební systém D21 – Janečkova metoda, o kterém tvrdí, že přinese zásadní vylepšení demokracie podobně „jako upgrade z DOSu na Windows“. Podstatou D21 je tzv. „efekt více hlasů“, kdy každý volič má dvakrát více hlasů, než je volených mandátů. Konkrétně, pro volby do Poslanecké sněmovny jsou navrženy dvoumandátové obvody se čtyřmi hlasy. V návrhu je i možnost využití jednoho minusového hlasu. Použití minusového hlasu však není nutné ani zásadní.

Režisér David Vondráček natočil o Karlu Janečkovi dokumentární film s názvem Pozitivní evolucionář – podle původního zadání schváleného programovou radou se film měl jmenovat „Samozvaný spasitel“. Vondráček v dubnu 2014 obvinil Českou televizi z cenzury, protože prý film byl již schválen (a programový ředitel ČT Milan Fridrich již předběžně určil datum vysílání na 6. dubna), ale 17. dubna 2014 mu kreativní producent Petr Kubica oznámil, že film nebude odvysílaný vůbec. Kubica popřel, že by něco takového řekl, a upřesnil, že dokument považuje za nedokončený, příliš nekritický, vidí na něm chyby a dosud jej proto neschválil.

Producent i mluvčí ČT dokumentu vytkli, že postrádá některé konkrétní kritické prvky, například politickou minulost Janečkových rodičů, nebo etiku jeho podnikání. Vondráček i Janeček však shodně uvádějí, že dokument objektivně obsahuje i vyjádření několika lidí, která rozhodně nevyznívají v Janečkův prospěch. Vondráček na neodvysílání dokumentu upozornil Radu České televize.[10]

Poté, co se tomuto sporu začala věnovat i ostatní média, dokument byl pozměněn a odvysílán dne 28. května 2014 na ČT2 pod změněným názvem „Karel Janeček, svět podle algoritmu“.[11] Janeček dokument ve vysílané verzi považuje za zmanipulovaný v jeho neprospěch.^[zdroj?]

Jeho první manželka se jmenovala Michaela, mají spolu dvě dcery. Druhá se jmenovala Mariem, mají spolu syna.[12] Jeho současná partnerka se jmenuje Lilia Khousnoutdinova. V létě 2017 s ní uzavřel buddhistický sňatek, dne 21. prosince 2021 uzavřeli manželství v Kostele svatého Mikuláše v Praze. V květnu 2018 se jim narodila dcera Isabela a v roce 2021 syn Karel.

Věnuje se různým druhům sportu, například sportovní gymnastice a parašutismu. Je autorem herního programu Statistical Blackjack Analyzer. Aktivně vystupuje proti koronavirovým opatřením a vakcinaci, zejména ve svých blozích na Aktuálně.cz.[1]