Faith No More

Mike Bordin, Wade Worthington, Billy Gould a Mike „The Man“ Morris založili roku 1981 kapelu Faith No Man. Ale po roce Wade skupinu opustil a místo něj vzal Billy do kapely svého spolubydlícího Roddyho Bottuma. Skupina brzy vyloučila Mika Morrise, protože jeho role leadera a sklony diktovat ostatním členům kapely, co mají nosit, byly velmi nesympatické jeho kolegům. Jakmile oželeli svého „The Man“, potřebovali nové jméno.

V roce 1982 definitivně vznikla skupina Faith No More s názvem, který symbolizoval odchod Mika Morrise. Skupině nejdříve vyšel jeden singl, na kterém byly dvě písničky Quiet in Heaven a Song of Liberty. Vyzkoušeli různé zpěváky i zpěvačku Courtney Love, až v roce 1983 přijali mezi sebe Chucka Moselyho. V témž roce nahradil kytaristu Marka Bowena Jim Martin. Následující rok vydává kapela první demo, které obsahuje 4 písničky.

Toto demo bylo základním kamenem prvního alba We Care a Lot (1985). Rok 1987 byl ve znamení druhého alba Introduce Yourself, po kterém následovalo vcelku úspěšné turné po Evropě.

Koncem roku 1988 po cestě po starém kontinentě se kapela zbavila zpěváka – excentrického Chucka Moselyho kvůli jeho opilství a zhoršující se kvalitě jeho hlasu. Byl vyhozen a postupně upadl v zapomnění... V devadesátých letech měl poměrně vtipnou kapelu Cement, nyní mu má vyjít sólové album Will Rap Over Hard Rock For Food.

Náhradníkem se záhy stal devatenáctiletý mladíček Mike Patton ze středoškolské kapely Mr. Bungle, kterého objevil Jim Martin. V té době ještě nikdo nemohl tušit, jak silně se kapela díky němu zapíše do rockové historie.

FNM se na počátku roku 1989 na šest měsíců zavřeli do studia a vytvořili desku, která patří k nejdůležitějším hudebním zářezům posledních 25 let. Album The Real Thing zčeřilo stojaté vody americké hudební scény a bylo prvním signálem, jakým směrem se bude ubírat rocková hudba v následujícím desetiletí. Několik měsíců po vydání to ještě nevypadalo na výrazný úspěch, rok poté už byli zejména díky skladbě Epic hvězdami.

Dokonce byli nominováni na cenu Grammy v kategorii Heavy Metal/Hard rock a na konci roku se deska stala v USA platinovou.

Jak se dostali na vrchol? Pětice byla rozdílná od ostatních kapel tehdejšího rockového mainstreamu, kterým přespříliš záleželo na vlastní image (př. Marilyn Manson). Neupravení, neholení, neučesaní, rozšklebení, barevní, Patton navíc předváděl na pódiu hotové šílenosti.

Zahráli si před kapelami Metallica a Guns N' Roses, kterým společně se Soundgarden předskakovali i na pražské zastávce 20. května 1992.

S prací na novém albu Angel Dust přišly problémy s kytaristou Jimem Martinem, jemuž se nelíbil směr, kterým se hudba kapely začala vydávat. Angel Dust mělo opravdu velký úspěch, ale žádná skladba už nebyla tak úspěšná jako Epic. Toto album se prodávalo mnohem méně než The Real Thing.

Neshody s Jimem vyvrcholily po turné v roce 1993 a v listopadu tohoto roku byl vyhozen. Dnes se živí pěstováním obřích dýní (bez legrace).

V roce 1995 vyšlo další album King for a Day… Fool for a Lifetime! nahrané s novým kytaristou Treyem Spruancem, kytaristou Pattonových Mr. Bungle. Ale ještě dříve než začalo turné, tak skupinu opustil a byl nahrazen Deanem Mentou. V témže roce kapela navštívila Českou republiku, když 15. června vystoupila v Pražské sportovní hale (Tipsport Aréně).

„King for a Day“ se vyhouplo na první místo v Austrálii a popularita se mu nevyhnula ani v Evropě. USA album ignorovaly. Na další dva roky přestala být pro členy FNM prioritní, protože se zaměřili na své vlastní projekty. Mike Bordin jel na turné s Ozzy Osbournem, Mike Patton s Mr. Bunglem a Roddy Bottum hrál v Inperial Teen. Aby těch změn nebylo málo, došlo k další výměně kytaristy. Deana Mentu nahradil Jon Hudson (bývalý člen skupiny Systems Collapse). Na albu se nachází píseň „Ricochet", o níž se povídá, že byla napsána v den smrti Kurta Cobaina, tudíž se často na setlistech kapely uvádí jako „Nirvana".

V červnu roku 1997 vyšlo jejich poslední studiové album Album of the Year s Tomášem G. Masarykem na obalu. Bylo úspěšné jak v Evropě a Austrálii, tak v USA.

19. dubna 1998 Billy Gould zveřejnil toto prohlášení: „Po 15 dlouhých a úspěšných letech se FNM rozhodli, že učiní konec spekulacím o jejich rozpadu, tím že se rozpadnou. Je to společné rozhodnutí všech členů, a proto už není žádný důvod pokračovat dalším albem. Dalším důvodem je to, že každý bude mít mnohem víc času na své individuální projekty. Nakonec to nejdůležitější, kapela chce poděkovat všem fanouškům a asociacím, které byli kapele FNM po dobu jejího trvání nakloněni.“

V České republice svůj poslední koncert odehráli na legendárním Open Air Music Festivalu v Trutnově v srpnu 1997. Byl to výjimečný a nezapomenutelný koncert, který určil tvář celé festivalové scéně v Čechách a na Slovensku. Poslední koncert odehráli Faith No More 7. dubna 1998 v Lisabonu.

• 1991 – Live at the Brixton Academy

• 1985 – We Care a Lot
• 1987 – Introduce Yourself
• 1989 – The Real Thing
• 1992 – Angel Dust
• 1995 – King for a Day... Fool for a Lifetime
• 1997 – Album of the Year
• 2015 – Sol Invictus

• 1998 – Who Cares a Lot?
• 2003 – This Is It: The Best of Faith No More
• 2005 – Epic And Other Hits
• 2005 – The Platinum Collection
• 2008 – The Works
• 2009 – The Very Best Definitive Ultimate Greatest Hits Collection

• 1987 – We Care a Lot
• 1988 – Anne's Song
• 1989 – From Out Of Nowhere
• 1990 – Epic
• 1990 – Falling to Pieces
• 1992 – Midlife Crisis
• 1992 – Land of Sunshine
• 1992 – A Small Victory
• 1992 – Everything's Ruined
• 1993 – Easy
• 1993 – Songs to Make Love To
• 1994 – Another Body Murdered (with Boo-Yaa T.R.I.B.E.)
• 1995 – Digging the Grave
• 1995 – Ricochet
• 1995 – Evidence
• 1997 – Ashes To Ashes
• 1997 – Last Cup Of Sorrow
• 1997 – Stripsearch
• 1998 – I Started a Joke

• 1991 – Neskutečná cesta Billa a Teda – Soundtrack: zahráli The Perfect Crime
• 1993 – Rozsudek noci – Soundtrack: s Boo-Yaa TRIBE hráli Another Body Murdered

• 2002 – „Tribute of the Year: A Tribute to Faith No More"