Hasič

V České republice spolupracují profesionální a dobrovolné jednotky.[4] Vysílání všech jednotek požární ochrany mají na starosti krajská operační střediska, která se zpravidla řídí stanoveným plánem plošného pokrytí.[5]

Pro účely plošného pokrytí se jednotky požární ochrany dělí do několika kategorií:

1. s územní působností zasahující i mimo území svého zřizovatele
   • JPO I – jednotka hasičského záchranného sboru (příslušníci zde vykonávají službu jako své hlavní povolání)
   • JPO II – jednotka sboru dobrovolných hasičů obce (členové zde vykonávají službu jako své hlavní nebo vedlejší povolání)
   • JPO III – jednotka sboru dobrovolných hasičů obce (členové zde vykonávají službu zcela dobrovolně)
2. s místní působností zasahující na území svého zřizovatele
   • JPO IV – jednotka hasičského záchranného sboru podniku, např. HZS Letiště Praha (příslušníci zde vykonávají službu jako své hlavní povolání)
   • JPO V – jednotka sboru dobrovolných hasičů obce (členové zde vykonávají službu zcela dobrovolně)
   • JPO VI – jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku (členové zde vykonávají službu zcela dobrovolně)
3. jednotky nezařazené v plánu plošného pokrytí (mohou být svolány v případě rozsáhlejších mimořádných událostí)

Tzv. plošné pokrytí je právní předpis, který je vydáván příslušným krajským úřadem po konzultaci s Hasičským záchranným sborem České republiky. Tento předpis vyhodnocuje požární a jiná rizika v daných oblastech a naopak stanovuje určitou ochranu, včetně dojezdových časů jednotek apod. Díky tomuto požárnímu poplachovému plánu je dosaženo včasného příjezdu hasičů a je zajištěno dostačující pokrytí.[6]

Nejzákladnějšími náležitostmi každé kategorie jsou doba výjezdu, minimální počet členů a techniky a území, ve kterém jednotka zpravidla působí.[7]

Doba výjezdu je pro každou kategorii stanovena následovně:[7]

• JPO I – jednotka hasičského záchranného sboru – 2 min. od vyhlášení poplachu jednotce; evidováno 241 JPO (stav k 31. 12. 2017)[4]
• JPO II – jednotka sboru dobrovolných hasičů obce – 5 min. od vyhlášení poplachu jednotce; evidováno 236 JPO (stav k 31. 12. 2017)
• JPO III – jednotka sboru dobrovolných hasičů obce – 10 min. od vyhlášení poplachu jednotce; evidováno 1 352 JPO (stav k 31. 12. 2017)
  • JPO IV – jednotka hasičského záchranného sboru podniku – obecně platí 2 min. od vyhlášení poplachu jednotce, ale záleží na místě kde jednotka působí například HZSP na letištích má na výjezd 45sec. evidováno 80 JPO (stav k 31. 12. 2017)
• JPO V – jednotka sboru dobrovolných hasičů obce – 10 min. od vyhlášení poplachu jednotce; evidováno 5 279 JPO (stav k 31. 12. 2017)
• JPO VI – jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku – 10 min. od vyhlášení poplachu jednotce; evidováno 143 JPO (stav k 31. 12. 2017)

Jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku (kat. JPO VI) jsou v poslední době hojně nahrazovány tzv. požárními hlídkami.

Například jednotka zařazená v kategorii JPO II/2 má tyto povinnosti:[5]

• jednotka zřizuje výjezd dvou družstev, kdy každé je alespoň o zmenšeném početním stavu 1+3 (velitel družstva, strojník a dva řadoví hasiči)
• doba výjezdu činí maximálně 5 minut od vyhlášení poplachu
• územní působnosti je zpravidla 10 minut jízdy z místa dislokace
• základní početní stav o 24 členech
• atd.

Názvy jednotek požární ochrany jsou vždy ustálené, mnohdy se však užívá jejich zkrácený výraz:[2]

• jednotka hasičského záchranného sboru – např. Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje, stanice Česká Lípa; lze se setkat se zkratkou HZS LK stanice Česká Lípa
• jednotka sboru dobrovolných hasičů obce – např. Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce Nový Bor; lze se setkat se zkratkou JSDH(O) Nový Bor
• jednotka hasičského záchranného sboru podniku – např. Hasičský záchranný sbor podniku Správa železnic, stanice Brno; lze se setkat se zkratkou HZSp SŽ stanice Brno
• jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku – Např. Jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku Bombardier Transportation Czech Republic, a.s.; lze se setkat se zkratkou JSDH(P) Bombardier Transportation Czech Republic, a.s.

Tísňovým voláním se rozumí vůbec základní možnost přivolání pomoci při mimořádné události. Telefonicky lze pomoc Integrovaného záchranného systému v České republice přivolat na následujících číslech:[8]

• 150 – Hasičský záchranný sbor České republiky
• 155 – Zdravotnická záchranná služba
• 158 – Policie České republiky
• 156 – Obecní (městská) policie

V roce 1991 Rada Evropských společenství vydala rozhodnutí č. 91/396/EEC ze dne 29. července 1991 o zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání, to připadlo na telefonní číslo:

• 112 – Jednotné evropské číslo tísňového volání

Tato linka byla úspěšně implementována do provozu v roce 2008, od té doby zajišťuje nepřetržitou pomoc ve všech členských státech Evropské unie, Evropském hospodářském prostoru a ve Švýcarsku. Rozhodnutím vlády byl k příjmu tísňového volání na lince 112 určen Hasičský záchranný sbor. Telefonní centra jsou v rámci České republiky navzájem hlasově a datově propojena a jsou vzájemně plně zastupitelná. V případě přetížení nebo výpadku v jednom kraji jsou hovory automaticky přesměrovány na další telefonní centra tísňového volání 112, aniž by to volající poznal na rychlosti nebo kvalitě odbavení.

Dobrovolní hasiči vykonávají tradičně i jiné činnosti, nežli ty související s bojem proti požárům, záchranou lidských životů a nebo řešením mimořádných událostí. Jsou často nedílnou součástí kulturního života v obci (hasičské plesy, zábavy a oslavy) i života sportovního (soutěže s hasičskou tematikou). Nejvýznamnějším z mnoha hasičských spolků je Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska (IČO: 00442739)[9] od nějž se odvíjí jednotlivé pobočné spolky jako je například SH ČMS – Sbor dobrovolných hasičů Česká Lípa. (IČO: 48282570)[10]. SH ČMS je hlavním propagátorem a organizátorem požárního sportu v České republice.[11]

Záměna pojmů jednotka sboru dobrovolných hasičů a sbor dobrovolných hasičů, je častá. Tyto dva subjekty jsou úzce spjaty například lidmi, kteří působí v jednotce a zároveň ve sboru, prostory (sbor často působí ve zbrojnici jednotky) atd. Je však nutno zdůraznit rozdíl mezi jednotkou požární ochrany a pobočným spolkem, není totiž podmínkou, aby jednotka byla vůbec spjata se sborem.

• jednotka sboru dobrovolných hasičů (jednotka požární ochrany) – se řídí a je zřizována Zákonem o požární ochraně 133/1985 Sb.[5] a vykonává činnost spojenou se záchranou lidských životů, majetku, boje s ohněm atd.
• sbor dobrovolných hasičů (pobočný spolek) – se řídí Občanským zákoníkem 89/2012 Sb.[12] je odvozen od spolku hlavního Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska

Právní souvislost mezi těmito subjekty neexistuje. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska je dle zákona zproštěno využívat příponu z. s. (zapsaný spolek).

Dalším spolkem, který v oblasti požární ochrany působí je např. Česká asociace hasičských důstojníků, z. s. (IČO: 65469062). Tento spolek se podílí na odborné přípravě příslušníků a členů jednotek v oblasti požární ochrany.[13]

• WINTER, Zikmund. Kulturní obraz českých měst : Život veřejný v 15. a 16. věku: mezi roky 1420–1620. Praha: Matice česká, 1892. Dostupné online. Kapitola O požárech a policii požárné, s. 218–252.
• VYSOCKÝ, J. Základy hasičstva : Rukověť pro českoslovanské větší i menší obce, obecní úřadníky, jakož i sbory hasičské a jednoty tělocvičné: Se 66 dřevorytinami. Praha: Berringer a Pichl, 1869. Dostupné online. Historie hasičstva, texty hasičských řádů, průběh hašení požáru včetně výčtu potřebného vybavení, organizace hasičských sborů a cvičení hasičů v praktické příručce z konce 60. let 19. století doplněné popisem několika velkých požárů..

• Ohňový polygon

• Obrázky, zvuky či videa k tématu hasič na Wikimedia Commons
• Galerie hasič na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo hasič ve Wikislovníku