Martin Věchet

Martin Věchet (* 24. listopadu 1964 Trutnov), známý též pod přezdívkou Geronimo, je český občanský aktivista, jedna z osobností českého kulturního undergroundu a disentu.[1] Jakožto bývalý disident vystupuje jako kritik autoritářství a totalitních režimů. Působil či působí též jako publicista, sloupkař, esejista a komentátor, je rovněž fotograf a cestovatel.[1] Známý je zejména jako zakladatel a organizátor trutnovského hudebního festivalu (Open Air TrutnOFF), který se po prvních pokusech z 80. let konal pravidelně v letech 1990 až 2016. Od roku 2020 se koná jeho pokračování v Brně. V souvislosti s pandemií covidu-19 bylo umožněno konání festivalu pouze v omezeném rozsahu s omezeným počtem návštěvníků a bez účasti zahraničních kapel.

Martin Věchet
Narození24. listopadu 1964 (57 let)
Trutnov
BydlištěTrutnov
Národnostčeská
ObčanstvíČeská republika
Povolánípodnikatel a aktivista
Znám jakoGeronimo, Black Elk Warrior
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život do roku 1989

Narodil se 24. listopadu 1964 v Trutnově jako syn řidiče Václava Věcheta a zdravotní sestry Evy Věchetové, rozené Smrčkové. Má o dva roky staršího bratra Petra a o šest let mladší sestru Renatu.[2] V letech 1971–1979 navštěvoval základní školu Komenského v Trutnově, poté v letech 1979–1982 studoval na Středním odborném učilišti v Rychnově nad Kněžnou. Patřil k fotbalovým talentů a nadějným fotbalistům. Byl oceňovaným brankářem za Lokomotivu Trutnov. Na velkém Turnaji v Železným Brodě byl vyhlášen nejlepším brankářem turnaje a reprezentoval i krajský výběr Východočeského kraje.[2] Hudba, literatura a nezávislé společenství lidí z okruhu disentu a undergroundu však bylo silnější než fotbalová kariéra. Dětství prožíval převážně na dvorku u babičky v Trutnově ve společnosti vrstevníků z okolí. S otcem příležitostně cestoval po republice v nákladním autě – trambusu. Později to označil za své první cestovatelské krůčky k nomádství a doteky ve stopách Jacka Kerouaca.[1]

Život v disentu

I přes zákaz si nechal narůst dlouhé vlasy a spřátelil se s místní komunitou „mániček”. Mezi jeho oblíbené interprety patřili například Deep Purple, Led Zeppelin, Patti Smith, The Doors a Jimi Hendrix, později též The Plastic People of the Universe, Umělá hmota, DG 307, Jasná páka, Jaroslav Hutka nebo Charlie Soukup a další. Také si oblíbil filmového Vinnetoua.[3] Navštěvoval různé undergroundové koncerty a podílel se na organizování nepovolených setkání, koncertů, opisování a rozšiřování různých samizdatových tiskovin.[2] Svůj první výslech Státní bezpečností absolvoval jako patnáctiletý v Rychnově nad Kněžnou poté, co prováděl akrobatické kousky ve vlaku a při zadržení policií mu byly v tašce nalezeny zakázané knihy, poznámky a tiskoviny. V době uvěznění Václava Havla se začátkem 80. let seznámil s Olgou Havlovou a později na Hrádečku i s Havlem, brzy po té co jej propustili z nejdelšího věznění v roce 1983. [4]

Vyučil se autoopravářem, nástavbové studium však nedokončil. Chtěl studovat bohosloveckou fakultu, ve školním roce 1982/83 se přihlásil ke studiu teologie, ale přestože absolvoval roční přípravu, studium mu bylo komunistickým režimem znemožněno a fakulta jej nemohla přijmout.[2][4] Od roku 1982 krátce pracoval v autoservisu v Trutnově jako autoopravář, později vrátný. Tehdy se seznámil s Václavem Havlem, který si v autoservisu nechal spravit auto.[4] Poté Věchet pracoval jako lesní dělník, krmič zvěře a topič.[2]

Aby se vyhnul základní vojenské službě, nechal se v roce 1983 na několik měsíců hospitalizovat na psychiatrickém oddělení Fakultní nemocnice v Hradci Králové, díky čemuž byl zproštěn vojenské povinnosti.[2] V roce 1983 se pokusil emigrovat do Itálie, byl však dopaden a vrácen zpět do Československa.[2]

V lednu 1984 se o něj začala zajímat Státní bezpečnost (StB), která ho podezřívala z protistátní činnosti a založila na něj signální svazek pod krycím názvem Otep.[5] Podle vlastních slov měl být zařazen mezi 196 nejnebezpečnějších lidí pro komunistický režim v tehdejším Československu, kteří by byli v případě vyhlášení výjimečného stavu okamžitě zatčeni a byli určení k deportaci.[2]

V letech 1984-85 žil Věchet společně s kamarádem Miroslavem „Hurvínkem“ Polákem v undergroundovém baráku ve Skalici u Hrochova Týnce, kde se pořádaly různé koncerty, výstavy a setkání, několik jich i sám pořádal.[6] V 80. letech rovněž navštěvoval další undergroundové komunity, které tvořili lidé z disentu a z okruhu signatářů Charty 77, jako například u manželů Jana a Květy Princových v severočeských Mastířovicich.[6]

V roce 1985 se částečně odstěhoval do Prahy, kde pracoval jako topič a seznámil se s dalšími představiteli undergroundu a disentu. Ve druhé polovině 80. let pořádal po republice různé bytové debaty a setkání, například s Václavem Havlem, Petrem Uhlem, Václavem Malým, Petrem Pospíchalem či Petruškou Šustrovou. Kvůli těmto aktivitám byl několikrát zatčen, souzen však nebyl.[2]

V lednu 1989 napsal deník Mladá fronta o Věchetovi jako o vyzyvateli k demonstracím na následující dny a svolavateli demonstrantů na Václavské náměstí v Praze, pro které se později vžil název Palachův týden.[7] Následujícího dne byl zatčen příslušníky StB a 48 hodin strávil v policejní cele.[8] Poté byl příslušníky StB opět zatčen.[zdroj?]

V letech 1988–1990 žil s přítelkyní v Děčíně. V listopadu 1989 se zúčastnil demonstrace na Národní třídě, kterou začala Sametová revoluce.[2]

Po roce 1989

V roce 1990 působil v Trutnově v prověrkové komisi, která prověřovala činnost příslušníků Sboru národní bezpečnosti (SNB).[2][9] V roce 1990 zorganizoval první oficiálně povolený ročník trutnovského festivalu.[10] V letech 1992 a 1993 zakoupil v aukci v Trutnově dva obchody, kde měl v úmyslu zřídit prodejnu desek resp. knihkupectví.[2]

Vlastní v Trutnově klenotnictví a hodinářství, z jehož zisku dotoval festival.[2]

V roce 1998 vyjel do Kanady, do oblasti Velkých jezer, navštívit tamní Indiány, k jejichž odkazu se hlásí a považuje je za svoje „předky”. Získal tam indiánské jméno Black Elk Warrior.[2] Také se spřátelil hnutím Haré Kršna, a začal je pravidelně zvát na festival. Na přelomu milénia opakovaně pobýval v Indii, což se rovněž projevilo v duchu a atmosféře festivalu.[2]

V roce 2003 se seznámil s Evou Navrátilovou. Narodily se jim dvě děti: Matyáš Martin (2004) a Markéta (2011).[2] Z dřívější doby má ještě dcery Martu a Marii.[2]

V roce 2007 dokončil studium střední školy v Brně a začal dálkově studovat bohosloveckou fakultu.[2] Studium pro něj ale bylo obtížné skloubit s přípravami festivalu, a poté, co se mu v roce 2011 narodila dcera, studia zanechal.[2]

Trutnov Open Air Festival
Podrobnější informace naleznete v článku Trutnov Open Air Festival.

První pokusy uspořádat festival

V roce 1984 se Věchet pokusil zorganizovat undergroundový koncert ve Starých Bukách u Trutnova. Státní bezpečnost ale akci znemožnila a Věcheta zatkla. Koncert nakonec proběhl téhož večera na chalupě Václava Havla na Hrádečku.[2][11]

O rok později zorganizoval oficiální koncert v kulturním domě v Trutnově, vystoupili folkaři Pavel Dobeš, Petr Lutka a Karel „Cára” Novotný. Koncert proběhl bez problémů, ale pořádání dalších akcí zakázala StB,[2] která Věcheta od června 1986 evidovala jako nepřátelskou osobu II. kategorie.[pozn. 1][5]

Neuskutečněný festival v roce 1987

Věchetův známý Milan „Svědek“ Padevět, frontman kapely Hally Belly, pořádal v Praze od roku 1986 undergroundové koncerty (mimo Hally Belly na nich vystoupily například Tři sestry). Padevět později dostal nápad uspořádat celý festival kapel, které tehdy nemohly oficiálně vystupovat,[13] a pro tento nápad získal i Věcheta. Ten uvedl, že k rozhodnutí uspořádat festival ho dovedl koncert Johna Mayalla v roce 1985 v Bratislavě, který na něj silně zapůsobil, a záběry z amerického Woodstocku.[14][2]

Undergroundový festival „zakázané kultury“ se spolu s Františkem „Čuňasem“ Stárkem rozhodli uspořádat v roce 1987 ve Volanově u Trutnova na Věchetově soukromém pozemku, pod názvem „Východočeský Woodstock“.[10]. I tento festival ovšem zrušila protiakce StB, která pozemek postříkala močůvkou, od domu nechala odpojit elektrický proud a organizátory (mj. Věcheta a Stárka) pozatýkala. Vesnici StB za pomoci Veřejné bezpečnosti obklíčila a návštěvníky rozehnala.[10][15][16] Aparaturu se organizátorům podařilo schovat na chatě u Václava Havla.[10][11]

Věchetovi byla udělena prokurátorská výstraha[17] a v lednu 1988 byl Státní bezpečností přeřazen do nejvyšší kategorie nepřátelská osoba I. kategorie.[pozn. 2][5]

Legální festival

Prvním oficiálním a povoleným ročníkem festivalu se tak stal Východočeský Woodstock 1990. Šlo o jeden z prvních hudebních festivalů pod širým nebem v polistopadovém Československu. Konal se v parku na jižním okraji Trutnova zvaném Bojiště.

V roce 1990 nebylo úmyslem pořadatelů s festivalem každoročně pokračovat a vytvořit z něho každoroční tradici. V roce 1991 se akce neuskutečnila; festival byl obnoven v roce 1992 v reakci na policejní zásah v trutnovském klubu End.[10] Od té doby až do roku 2016 (s roční pauzou v roce 1998) se festival konal pravidelně každý rok třetí víkend v srpnu. Od roku 1993 na festivalu hráli i zahraniční hosté.

V roce 1998 pořadatelé vyhlásili roční přestávku a Věchet odjel navštívit indiány. Toho využila skupina obchodníků, která v areálu uspořádala podobný festival, který se pokoušeli vydávat za původní festival. Akce nebyla příliš úspěšná.[10]

Problémy s místem konání, pauza

Přibližně od roku 2008 se spekulovalo o tom, že se festival bude stěhovat ze svého tradičního místa konání na Bojišti, některé ročníky byly dokonce označovány jako „poslední na Bojišti“.[18] Důvodem mělo být zastavění pozemků, na kterých stanovali návštěvníci festivalu a stála dvě pódia.[19] Věchet v roce 2013 prohlásil, že „Bojiště nemá budoucnost, alespoň ne tu festivalovou.“[19] Starosta Trutnova Ivan Adamec (ODS) ale v roce 2011 uvedl, že v okolí festivalového areálu je dostatek jiných luk, takže stěhování festivalu nehrozí.[20] Od roku 2014 se festival nazýval Trutnoff v reakci na to, že radnice města údajně dál prodávat pozemky, na kterých se festival konal, a tím akci ohrožovalo.[21] Novým dějištěm festivalu se měl podle úvah z roku 2008 stát areál bývalé vojenské základny Na Prachárně, asi 1 km od západního okraje Trutnova. Ke stěhování však nedošlo.[22][23]

Festival se v Trutnově naposledy konal v roce 2016. K 31. 12. 2016 skončila nájemní smlouva na areál Bojiště mezi městem a společností, od které si organizátoři Bojiště každoročně po dobu trvání festivalu pronajímali. [24] Organizátoři mezitím nemohli připravovat další ročník festivalu, neboť nevěděli, kdo bude Bojiště vlastnit a zda tam bude možné nadále pořádat festivaly.[25]

Jakousi náhradou se měla stát „Zahradní slavnost“, menší festival ve Velkých Svatoňovicích pro cca 3 000 lidí.[26] Tento plán ale nevyšel, proto se organizátoři pokusili akci přesunout do Mladých Buků,[27] kde narazili na odpor místního zastupitelstva, které schválilo řadu vyhlášek, jež konání festivalu znemožnily.[28] Věchet tehdy oznámil, že pauza by měla být pouze roční a v roce 2018 počítá s dalším ročníkem festivalu.[29] Festival se ale nekonal ani v roce 2018, ani o rok později. Věchet uvedl, že v situaci, kdy jsou pozemky, na kterých se koná festival, vyčleněny jako stavební parcely a nabízeny k prodeji, nemá festival na stávajícím místě perspektivu, neboť k zastavění území může dojít prakticky kdykoliv, zatímco známé zahraniční kapely se musejí nasmlouvat i několik let dopředu. Dále řekl, že chuť pořádat další ročníky mu nechybí.[30]

Festival v Brně

Pro rok 2020 bylo oznámeno konání festivalu v Brně.[31] Z důvodu omezení v souvislosti s pandemií covidu-19 bylo ohlášeno konání akce pouze v omezeném rozsahu pro tisíc návštěvníků a bez účasti zahraničních kapel.[32] Podle hudebního publicisty Ondřeje Bezra byl přesun do Brna byl zdařilý s návratem ke kořenům.[33]

Malý festival na Malé Úpě

V roce 2015 založil Malý festival na Malé Úpě, v jehož rámci se ve spolupráci s obcí Malá Úpa se konají koncerty na Pomezních Boudách.[34]

Občanské aktivity

Přibližně od první poloviny 90. let se Věchet profiloval opět jako občanský aktivista. Poukazoval na různé aktivity bývalých pracovníků StB. Také kritizoval zejména různé kauzy v Trutnově, například zbytečné kácení zeleně, necitlivé stavební zásahy v centru města, podporu megalomanských developerských projektů či kumulování funkcí starosty. Tím si vysloužil nevraživost představitelů města.[2][16][35]

Zorganizoval petici proti záměru vybudovat v městském lesoparku sjezdovku v místech, kde jsou pohřbeni padlí vojáci z Bitvy u Trutnova.[36] Sjezdovka nakonec nevznikla.

Prosazoval pojmenování části jedné z hlavních ulic v Trutnově, Horské, po Václavu Havlovi. Zastupitelstvo ale návrh odmítlo a místo toho po Havlovi pojmenovalo jinou, méně významnou, ulici (Revoluční).[37][35]

Politické aktivity

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2006 kandidoval jako nezávislý na osmém místě kandidátky Strany zelených v Královéhradeckém kraji, a získal 635 (3,20 %) přednostních hlasů, čtvrtý nejvyšší počet na kandidátce.[38] Zelení ve volbách získali 6 mandátů, ale v Královéhradeckém kraji žádný.[39] V roce 2010 kandidoval znovu, na pátém místě kandidátky Zelených získal 684 (9,45 %) přednostních hlasů.[40] Zelení se ale do Poslanecké sněmovny nedostali. Znovu kandidoval za Zelené v roce 2013, ze šestého místa, získal 594 (7,54 %) přednostních hlasů.[41] Ani tentokrát Zelení neuspěli.

Ve volbách do místního zastupitelstva v roce 2014 kandidoval v Trutnově na osmém místě kandidátky TOP 09, jako nestraník. Získal 649 přednostních hlasů (4,21 %) a ačkoliv se strana do zastupitelstva dostala, on mandát nezískal.[42] TOP 09 poté v Trutnově utvořila koalici s vítěznou Občanskou demokratickou stranou, tento krok Věchet spolu s dalšími neúspěšnými kandidáty kritizoval.[43]

Kritika a kontroverze

Podle hudebního publicisty Ondřeje Bezra má Věchet „mimořádnou schopnost dělat si nepřátele. Možná i tam, kde by to vůbec nebylo nutné.“ Ale dále dodává: "Jenže – kdyby dopředu domýšlel všechny své kroky, nebyl by to Martin Věchet. Jasně, nedošlo by například k loňské aféře se společným videem s Miloušem Jakešem. Ale nejspíš by taky nikdy žádný trutnovský festival nevznikl. Protože kdyby v roce 1987 Věchet věděl, jaké bude mít po pokusu o pořádání „východočeského Woodstocku“ oplétačky s policajty, a zachoval se jako 99 procent Čechů, chroupal by radši buráky u televize."[44] Dlouholeté spory má s trutnovským zastupitelstvem, zejména pak se starostou Ivanem Adamcem. Původně byly jejich vztahy dobré, ale pak začal Věchet psát články kritické k vedení města, a vztahy výrazně ochladly.[16] Adamec obvinil Věcheta z pokrytectví a ze zrady ideálů, na nichž je festival založen. Podle něj Věchet lže a snažil se kritikou představitelů města odvrátit pozornost od ekonomických problémů festivalu.[45] Věchet je i po listopadu 1989 občansky aktivní, kritizuje rovněž necitlivé zásahy do životního prostředí a různá stavební lobby.

Věchet se kriticky vyjadřuje ke zveřejňovaným údajům o počtech návštěvníků na různých demonstracích, společenských akcí a některých festivalů (například Sázavafest, Colours of Ostrava, Rock for People), s tím, že se tato čísla záměrně nadsazují.[46] Na podzim 2015 byl pozván jako host panelové diskuse v rámci hudební konference Nouvelle Prague. Nakonec pořadatelé Věchetovu účast zrušili, na nátlak organizátorů festivalu Rock for People; těm se nelíbilo, že Věchet v minulosti poukázal na jejich údajné falšování počtů návštěvníků.[47]

Jiří Štefek z Reflexu v květnu 2018 kritizoval Věcheta za mlžení okolo dalšího osudu festivalu a za pokračující spory s radnicí města, a dodal „Je čas si to na rovinu přiznat, jedna „epocha“ zkrátka skončila. Když se nebyl Věchet ve svém městě schopen nějak džentlmensky dohodnout loni ani letos, nezvládne to už ani příště. Zkrátka nikdy.“[48] V únoru 2020 kritizoval Věchetův plán vydávat připravovaný brněnský festival za pokračování trutnovského festivalu. Označil ho za „cynický a chladný kalkul“, protože TrutnOff je spjatý s konkrétním místem a podle Štefka je nepřenositelný.[49]

Hudební publicista a kritik Ondřej Bezr v Lidových novinách 24. 8. 2021, konstatuje ve svém článku Legendy rockové i vánoční: "„Festival, jenž Martin Věchet se svými přáteli a rodinnými příslušníky pořádá už přes tři desítky let, má jasně vyprofilovanou tvář. Některé věci k němu patří od nepaměti, třeba stan náboženského hnutí Hare Kršna, ekumenicky pojaté bohoslužby na hlavním pódiu nebo indiánská teepee v areálu. Některé jaksi samovolně vyplynuly spíš za poslední léta, avšak nelze si bez nich festival už představit - třeba vyhrávání lidových muzik u stánků moravských vinařů ve dne v noci. To všechno vytváří atmosféru, které je snadné propadnout a cítit se "na Trutnově", ať už se zrovna koná kdekoli, jako doma."[50]

Spor o Kulturní cenu pro Václava Havla

V dubnu 2010 se trutnovské zastupitelstvo usneslo, že Václavu Havlovi udělí Kulturní cenu města Trutnova a čestné občanství. Havlova chalupa na Hrádečku u Trutnova bývala centrem neoficiální kultury; rovněž zde Havel psal své divadelní hry.[51][52] Starosta Adamec řekl, že co se týče formy předání vyznamenání, přizpůsobí se Havlovým návrhům.[51] Havel vyjádřil své přání přijmout cenu na festivalu.[52][53] Zastupitelé tento návrh kategoricky odmítli, neboť jim prostředí festivalu připadlo nedůstojné. Podle Adamce „když tam [Havel] mlátí jako dvacetiletá mánička do barelu a kolem běhá nahý Magor Jirous, tak to mi jako vhodné prostředí pro předávání nejvyššího městského ocenění nepřipadá.“[53] Adamec dále pohrozil, že bude-li Havel trvat na předání na festivalu, zastupitelstvo mu cenu i čestné občanství jednoduše zabalí a raději pošle poštou: „Když si někdo najde čas na návštěvu festivalu, tak by si podle mě mohl najít i hodinku na přebrání čestného občanství na radnici. A pokud ne, tak obě ocenění zabalíme a pošleme je Václavu Havlovi jednoduše poštou. A bude to vyřešené,“ řekl Adamec.[52][53] Havel nakonec ocenění převzal v trutnovském společenském centru Uffo,[52] ale nezúčastnil se slavnostního rautu s místními politiky a kulturními činovníky. Místo toho odjel s organizátory festivalu do hospody, kde pro něj Věchet připravil koncert několika undergroundových kapel.[16] Václav Havel se na tiskové konferenci Věcheta zastal: „Martin je zřejmě trošku provokatér a to je velmi dobře. Já myslím, že to obohacuje Trutnov a obohacuje to takovéhle události. Bez takových drobných recesí, výkřiků a podobně by to nebylo ono. Já si dokonce myslím, že příště by tu kulturní cenu mohl dostat Martin Věchet nebo fotograf Bohdan Holomíček, kteří pro kulturu a Trutnov něco udělali.“ [54][55]

Havel pak Věcheta skutečně písemně na Kulturní cenu navrhl.[zdroj?] Zastupitelé města však nejprve na návrh starosty Adamce cenu pro následující rok raději neudělili a zrušili ji.[zdroj?] Na návrh starosty pak zastupitelé města změnili statut z 27. 3. 2010 pro udělování kulturní ceny města, aby již na toto městské ocenění nemohli kandidáty nominovat mimotrutnovští občané. Novým statutem ze dne 19. 9. 2011 v článku II. Předkládání a projednání návrhu v bodě 1. od této doby stojí: „Návrh na udělení kulturní ceny může podat fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a je ve městě Trutnově hlášená k trvalému pobytu nebo na území města Trutnova vlastní nemovitost, nebo právnická osoba se sídlem ve městě Trutnově.“ [56]

Naposledy jej navrhoval novinář Jan Tuna společně se zastupitelem Robertem Fajfrem, který přečetl nominující dopis na zasedání zastupitelstva dne 2. 3. 2020.[57]

Spor s bývalou pracovnicí StB

V roce 2004 protestoval proti tomu, že Městský úřad v Trutnově zaměstnával Dagmar Beluskou, která byla před listopadem 1989 příslušnicí Státní bezpečnosti. Věchet v roce 1990 pracoval v prověrkové komisi, která prověřovala činnost bývalých příslušníků SNB. Beluskou komise doporučila od policie propusit, ale nadřazená občanská komise verdikt zvrátila.[9]

Věchet prohlásil do médií, že Beluská byla v roce od 1990 policie vyhozena. Beluská tvrdila, že prověrkami prošla; Věchetovými slovy se cítila být dotčena, podala na něj trestní oznámení pro pomluvu a požadovala omluvu a odškodnění ve výši 100 000 Kč.[58] Státní zástupce rozhodl, že případ bude řešit Městský úřad v Trutnově jako přestupek.[59] Úřad Věchetovi vyměřil pokutu 3000 Kč za přestupek proti občanskému soužití.[60] Věchet verdikt považoval za odvetu úřadu kvůli jeho aktivitám a kritice radnice.[61] Úřad označil za podjatý, jelikož Beluská byla jeho zaměstnankyní, a proti rozhodnutí se odvolal ke Krajskému úřadu. Ten verdikt zrušil a případ vrátil zpět do Trutnova.[59][61]

Po třech letech nakonec v lednu 2007 spor dospěl až k soudu. Ten ale případ neprojednal, neboť se Beluská rozhodla svou žalobu stáhnout.[58] Věchet odmítl výzvu soudkyně, aby se Beluské písemně omluvil.[58]

Aféra s údajným pozváním Miloše Jakeše

V roce 2016 se Věchet s Františkem Stárkem zúčastnili natáčení dokumentu Milda o bývalém generálním tajemníkovi ÚV KSČ Milošovi Jakešovi. Režisér je přizval k natáčení, protože chtěl Jakeše konfrontovat s lidmi, kterým komunistický režim nějakým způsobem ublížil.[62] Věchet se podle svých slov šel Jakeše zeptat, proč nechal v roce 1987 rozehnat první ročník festivalu[pozn. 3], proč potlačoval nezávislou kulturu a perzekvoval umělce[63]. Jakeš Věchetovi stále odporoval, až mu Věchet nakonec v nadsázce řekl, ať se tedy na festival přijede podívat a přesvědčí se sám, kdo jsou návštěvníci festivalu a jaké umění chtěl zakazovat.[63]

Třičtvrtěhodinový záznam z natáčení unikl na internet a Stanislav Penc (který má s Věchetem spory) rozšířil prostřednictvím facebooku jeho část sestříhanou tak, aby vzbuzovala dojem, že se Věchet s Jakešem přátelí a že pozval Jakeše na festival jako čestného hosta.[64][65][66] Toto video pobouřilo část návštěvníků festivalu i veřejnosti a několik kapel odřeklo svou účast na festivalu.[67] Věchet odmítl, že by Jakeše zval jako čestného hosta, a uvedl, že určitě nečekal, že by Jakeš na festival dorazil, a že reakce na tuto aféru považuje za hysterické.[65] Jakeš na festival nepřijel. Mirka Spáčilová později v recenzi filmu Milda uvedla, že film dokazuje, jak byla aféra s Věchetovým pozváním Jakeše do Trutnova nafouknutá a překroucená.[68]

Hodnocení

"Martin je duší festivalu, je jeho tvůrcem, uměleckým vedoucím, autorem, spisovatelem. Všechno vymyslí, protlačí své bláznivé nápady a já se pak snažím, aby to vše klaplo, dopadlo, proběhlo. Těžké je, že Martin je v podstatě neorganizovatelný. Moc neposlouchá, a navíc jeho vnímání času je jak z jiné planety. Člověk musí být připraven pracovat 24 hodin denně," uvedla v srpnu 2020 v rozhovoru pro Lidové noviny Věchetova partnerka a spoluorganizátorka festivalu Eva Navrátilová.[69]

Odkazy

Poznámky
  1. Jednalo se o kategorii pro nebezpečné, nepřátelsky zaměřené osoby, které využívají svého postavení a pod rouškou formálních (oficiálních) styků udržují spojení s dalšími reakčními živly doma nebo v cizině.[12]
  2. Pro pro zvláště nebezpečné, aktivní činitele, organizátory a konspirátory protisocialistických sil a nepřátelské činnosti .[12]
  3. Generálním tajemníkem ÚV KSČ se Jakeš stal až několik měsíců po rozehnání festivalu v roce 1987.

Reference
  1. BINAR, David. “Život obyčejných lidí? Velký rozdíl oproti komunismu nevidím” –. Neovlivni.cz [online]. 2019-01-11 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online.
  2. Fenomén Underground: Pokus o Woodstock [online]. Česká televize, 2013 [cit. 2020-02-02]. Dostupné online.
  3. Odešel Vinnetou, jenž mne přivedl k disentu. Lidové noviny. 2015-06-11.
  4. KARÁSKOVÁ, Ivana. Havlovo rozbité auto, můj první melouch. Mladá fronta DNES. 2019-07-29, s. 12.
  5. Jmenné evidence, Archiv bezpečnostních složek, Protokol registrace svazků agenturního a kontrarozvědného rozpracování
  6. STÁREK, František. Baráky : souostroví svobody. 1. vyd. Praha: Pulchra, 2010. 635 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87377-19-2, ISBN 80-87377-19-2. OCLC 747951316
  7. Provokace brání přestavbě - k některým skutečnostem, které jsme zaznamenali v Praze. Mladá fronta. 1989-01-21, s. 3.
  8. Výstraha Martinu Věchetovi. Informace o Chartě 77. Prosinec 1989, roč. 12, čís. 3, s. 7. Dostupné online.
  9. PONOMAREV, Miroslav. Bývalá pracovnice STB na Městském úřadě. Český rozhlas Radiožurnál [online]. Český rozhlas, 2004-12-02 [cit. 2020-03-28]. Dostupné online.
  10. Historie festivalu
  11. Svědek. Magický místo si člověk může najít kdekoliv. Je to místo, kde je ti s někým dobře. Na trutnovský Bojiště to celkem sedí. Ale stejně půjde do Hoven. In: VĚCHET, Martin. Trutnov Open Air Festival 2013, festivalový samizdat. Trutnov: Geronimo Agency, 2013. S. 24–25.
  12. Rozkaz ministra vnitra ČSSR č. 44, dostupné online
  13. Historie kapely Hally Belly na stránkách pořadu bigbít
  14. VĚCHET, Martin. Woodstock a John Mayall - vzpomínka Geronima. In: VĚCHET, Martin. Trutnov Open Air Festival 2013, festivalový samizdat. Trutnov: Geronimo Agency, 2013. S. 36.
  15. ONDRUŠOVÁ, Vilemína; PAPŘOKOVÁ, Lenka. Festivaly: Český Woodstock v Trutnově k poctě Havlovi a Magorovi. Sokolska33.cz [online]. 28. července 2012 [cit. 2013-06-09]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  16. VIKTORA, Antonín. Indiáni z Trutnova. MF DNES. 16.. srpen 2011, s. 10. Dostupné online.
  17. Výstraha Martinu Věchetovi. Informace o Chartě 77. Prosinec 1987, roč. 10, čís. 17, s. 20. Dostupné online.
  18. PROUZ, Vladimír. Trutnovský festival bude naposledy na Bojišti. Novinky.cz [online]. 7. května 2008 [cit. 2013-17-25]. Dostupné online. ISSN 1211-2119.
  19. BEZR, Ondřej. Letošní Trutnov je v moci hvězd. Proběhne v termínu amerického Woodstocku. Idnes [online]. 14. ledna 2013 [cit. 2013-06-07]. Dostupné online.
  20. TRUHLIČKA, Ivan. Kopáči trutnovský Open Air neohrozí, práce na kanalizaci ustane. iDnes [online]. 15. srpna 2011 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online.
  21. ČTK, pšt. "Český Woodstock" oslaví 30 let. Na protest ho pořadatelé přejmenovali na Trutnoff. iHNed [online]. 2014-02-05, rev. 2014-03-29 [cit. 2014-08-28]. Dostupné online.
  22. ČERVENKOVÁ, Kateřina. Poslední bubnování na Bojišti zkontroloval Vinnetou. musicserver.cz [online]. 27. srpna 2008 [cit. 2013-06-07]. Dostupné online. ISSN 1803-6309.
  23. BEZR, Ondřej. Trutnovský festival ještě letos zůstane na Bojišti, bude věnován Palachovi. iDnes.cz [online]. 22. února 2009 [cit. 29.dubna 2009]. Dostupné online.
  24. PLECHÁČ, Tomáš. Trutnov hledá využití pro areál Bojiště, dva festivaly za rok jsou málo. iDNES [online]. 2016-09-21 [cit. 2017-07-23]. Dostupné online.
  25. Hoka-Hej, v nebližších dnech vybubnujeme zprávy o letošním místě narozeninového Pow-Wow [online]. [cit. 2017-07-23]. Dostupné online.
  26. PICH, Jaroslav. Trutnoff skončil. Bude na vesnici?. Krkonošský deník. [online]. 2017-04-29 [cit. 2017-09-03]. Dostupné online.
  27. ŠNAJDAR, Hynek. Návrat na louku? Trutnoff Open Air v chátrajícím areálu Na Bojišti skončil. Trutnovinky [online]. 2017-04-26 [cit. 2017-07-23]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  28. PULKRÁBEK, Radek. Hudební festival Zahradní slavnost v srpnu nebude. Mladé Buky byly proti. ČRo Hradec Králové [online]. 2017-06-29 [cit. 2017-07-23]. Dostupné online.
  29. ČTK; kul. Necháme odpočinout sobě, lidem a matce zemi. Věchet zrušil festival u Hrádečku, který měl nahradit Trutnoff. Hospodářské noviny [online]. 2017-06-29. Dostupné online. ISSN 1213-7693.
  30. BEZR, Ondřej. Ducha festivalu lze přenést jinam, říká zakladatel Trutnoffa Martin Věchet. Lidovky.cz [online]. 2018-08-14 [cit. 2018-10-31]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
  31. USTOHALOVÁ, Jana. Kultovní festival Trutnoff se stěhuje do Brna. Je to pro nás ideální místo, říká pořadatel „českého Woodstocku“. Deník N [online]. 2018-12-16 [cit. 2018-12-16]. Dostupné online. (česky)
  32. ŠŤÁSTKA, Tomáš; ČTK. TrutnOFF se vrací ke kořenům a bude nejspíš největší hudební akcí léta. iDNES [online]. MAFRA a.s., 2020-06-22 [cit. 2020-06-24]. Dostupné online.
  33. BEZR, Ondřej. TrutnOFF BrnoON potřetí: Podařený přesun. Lidovky.cz [online]. MAFRA a. s., 2020-08-24 [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
  34. ZÁLESKÝ, Petr. Ve čtvrtek startuje festival v Malé Úpě, zahrají Garage, Buty či Prokop. iDNES [online]. MAFRA, a.s.,, 2017-12-27 [cit. 2021-04-28]. Dostupné online.
  35. BINAR, David. Život obyčejných lidí? Velký rozdíl oproti komunismu nevidím. Neovlivní.cz [online]. Dead Line Media, 2019-01-11 [cit. 2020-03-28]. Dostupné online.
  36. PONOMAREV, Miroslav. Vybudování sjezdovky v lesoparku v Trutnově. Český rozhlas Radiožurnál [online]. Český rozhlas, 2004-03-19 [cit. 2020-03-27]. Dostupné online.
  37. ZÁLESKÝ, Petr. Přejmenovat Horskou, nebo Revoluční? V Trutnově je pře o Havlovu ulici. iDNES [online]. 2016-11-18 [cit. 2020-03-27]. Dostupné online.
  38. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 02.06. – 03.06.2006 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2020-03-29]. Stránka Přednostní hlasy pro kandidáty, Královéhradecký kraj, Strana zelených. Dostupné online.
  39. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 02.06. – 03.06.2006 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2020-03-29]. Stránka Přehled zisků mandátů. Dostupné online.
  40. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 28.05. – 29.05.2010 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2020-03-27]. Stránka Přednostní hlasy pro kandidáty, Královéhradecký kraj, Strana zelených. Dostupné online.
  41. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 25.10. – 26.10.2013 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2020-03-26]. Stránka Přednostní hlasy pro kandidáty, Královéhradecký kraj, Strana zelených. Dostupné online.
  42. Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2020-03-26]. Stránka Hlasy pro kandidáty, Trutnov, TOP 09. Dostupné online.
  43. ČTK. Kandidáti TOP 09 v Trutnově se bouří proti uzavření koalice s ODS. Krkonošský deník [online]. Vltava Labe Media, 2014-10-15 [cit. 2020-03-26]. Dostupné online.
  44. BEZR, Ondřej. GLOSA: Konec trutnovského festivalu? Pořadatel má mimořádnou schopnost dělat si nepřátele. Lidovky.cz [online]. 2017-07-03 [cit. 2018-12-10]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
  45. ADAMEC, Ivan. Radnice s festivalem nebojuje, je to jen přání pořadatele. Krkonošský deník [online]. 17. srpna 2011 [cit. 2013-07-24]. Dostupné online.
  46. VEDRAL, Honza. Sázava i Colours zkreslují čísla a dělají z lidí blbce, zní z Trutnova. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2015-08-06 [cit. 2020-03-30]. Dostupné online.
  47. BEZR, Ondřej. Pořadatelé Rock For People nechtěli Martina Věcheta na konferenci. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2015-11-07 [cit. 2020-03-30]. Dostupné online.
  48. ŠTEFEK, Jiří. Festival Trutnoff letos opět nebude. Je na čase si na férovku přiznat, že už nebude nikdy. Reflex [online]. Czech News Center, 2018-05-22 [cit. 2018-10-30]. Dostupné online. ISSN 0862-6634.
  49. ŠTEFEK, Jiří. TrutnOff je nepřenositelný, přestože pořadatelé tvrdí opak. Odkaz slavného festivalu ovládl chladný kalkul. Reflex [online]. Czech News Center, 2020-02-21 [cit. 2020-03-29]. Dostupné online. ISSN 0862-6634.
  50. BEZR, Ondřej. Legendy rockové i vánoční. Lidové noviny. 24. 8. 2021.
  51. CAJTHAML, Pavel. Exprezident Havel dostane Kulturní cenu města Trutnova. Trutnovinky [online]. 21. dubna 2010 [cit. 2013-06-24]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  52. KRATOCHVÍL, Luboš. Havlovi chtěli poslat čestné občanství poštou, on ale dorazí do Trutnova. iDnes [online]. 2. listopadu 2010 [cit. 2013-06-24]. Dostupné online.
  53. KRATOCHVÍL, Luboš. Havel ocenění na festivalu nedostane. Radnice se bojí o důstojnost. iDnes [online]. 4. srpna 2010 [cit. 2013-06-24]. Dostupné online.
  54. Čestný občan Trutnova - Václav Havel
  55. Čestný občan Havel: Hrádeček u Trutnova je můj existenciální domov | Lidé. Lidovky.cz [online]. 2010-11-05 [cit. 2020-06-25]. Dostupné online. (česky)
  56. Zvukový záznam zastupitelstva ze dne 19. 9. 2011, bod 13.
  57. Zvukový záznam zastupitelstva ze dne 2. 3. 2020, bod 10.
  58. Události v regionech 9. ledna 2007. Česká televize [online]. Česká televize, 2007-01-09 [cit. 2020-03-28]. Dostupné online.
  59. PONOMAREV, Miroslav. Pokračování případu bývalé pracovnice StB Dagmar Beluské. Český rozhlas Radiožurnál [online]. Český rozhlas, 2006-03-24 [cit. 2020-03-28]. Dostupné online.
  60. FALTÝNEK, Vilém. Přehled tisku 13. prosince 2005. Český rozhlas [online]. Český rozhlas, 2005-12-13 [cit. 2020-03-28]. Dostupné online.
  61. Věchet – Beluská. Radniční listy [online]. Městský úřad Trutnov, únor 2006 [cit. 2020-03-29]. Dostupné online.
  62. PETRŽELKOVÁ, Hedvika. Zvát Jakeše na festival nebyl můj záměr, říká režisér filmu o komunistickém funkcionář. Lidovky.cz [online]. 2016-05-17 [cit. 2018-12-11]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
  63. BEZR, Ondřej. Návštěva u Milouše Jakeše byla jak z absurdního divadla, říká Martin Věchet. iDNES [online]. 2016-05-10 [cit. 2018-12-11]. Dostupné online.
  64. PENC, Stanislav. Video na facebookovém profilu Stanislava Pence [online]. Facebook, 2016-05-09 [cit. 2018-12-11]. Dostupné online.
  65. Věchet: Reakce na pozvání Jakeše na festival byly hysterické, já ho nenávidět neumím, lituju ho. DVTV [online]. 2016-05-25 [cit. 2018-12-11]. Dostupné online.
  66. BEZR, Ondřej. GLOSA: Proč neukázat Jakešovi absurditu zákazů? Šlo to ale bez kořalky. iDNES [online]. 2016-05-11 [cit. 2018-12-11]. Dostupné online.
  67. NOVOTNÁ, Kristýna. Milouš Jakeš na festivalu v Trutnově? Lidé se bouří, účast odřekli Plastici. Echo24 [online]. 2016-05-11 [cit. 2018-12-11]. Dostupné online.
  68. SPÁČILOVÁ, Mirka. RECENZE: Milda Jakeš ukazuje knedlíky do foroty i děkovný dopis od Gotta. iDNES.cz [online]. MAFRA a. s., 2017-11-06 [cit. 2021-03-07]. Dostupné online.
  69. BEZR, Ondřej. Držet lidi ve strachu není dobré, říká pořadatelka festivalu TrutnOFF BrnoON. Lidovky.cz [online]. 2020-08-10 [cit. 2021-06-16]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.