Stanislav Penc

V 80. letech působil jako aktivista nezávislých iniciativ. Komunistickým režimem byl trestně stíhán za distribuci letáků k připomenutí 20. výročí pražského jara a okupace ČSSR armádami Varšavské smlouvy a připomínku činu Jana Palacha.[2][1][3] V roce 2013 byl uznán jako účastník třetího odboje. Penc odmítl z rukou ministra obrany Martina Stropnického převzít ocenění a finanční odměnu 100 tisíc věnoval na dobročinné účely.[4][5]

V roce 1989 byl účastníkem Občanského fóra.[1] V roce 1996 založil Dokumentační středisko pro lidská práva.[2][1] Byl spoluzakladatelem a mluvčím Mírového klubu Johna Lennona,[2] stál u zrodu Helsinského občanského shromáždění[2][1] a byl člen přípravného výboru kulturní organizace Artforum - Jazzová sekce.[2] Je členem syndikátu novinářů a angažuje se v různých sdruženích za podporu lidských práv.[2]

V roce 2005 zatelefonoval z hlavního pódia trutnovského rockového festivalu tehdejšímu premiérovi Jiřímu Paroubkovi, a poté nahlas přečetl jeho telefonní číslo s výzvou, aby mu lidé volali kvůli technoparty CzechTek, kterou rozehnala policie.[6][7] Paroubkovi pak podle jeho slov přišlo na telefon několik set anonymních telefonátů a SMS, které obsahovaly i vulgarity a výhrůžky. Proto podal na Pence stížnost pro možný přestupek proti občanskému soužití.[7][8] Městský úřad v Trutnově Paroubkovu stížnost zamítl.[8]

V březnu 2009 požádal Ústav pro studium totalitních režimů o poskytnutí kopií databází, které Ústav převzal od ÚZSI, BIS, Vojenského zpravodajství, Ministerstva vnitra ČR a Ministerstva obrany ČR v elektronické podobě. Protože mu Ústav nevyhověl, zveřejnil 7. července 2009 na internetu dvě z databází bývalé StB. Jde o počítačové registry EZO (evidence zájmových osob) a SEZO (sjednocená evidence zájmových osob), které StB dokončovala před listopadem 1989. Archiv bezpečnostních složek (ABS) předtím databáze odmítl zpřístupnit s tím, že mu to údajně nedovoluje zákon. Podle Ústavu a ABS jsou materiály navíc zatíženy chybami, ovšem doposud z jejich strany nebyly specifikovány.[9]

Zveřejnění této databáze začal prošetřovat Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), který jej nakonec obvinil z porušení zákona o ochraně osobních údajů (101/2000 Sb.). Penc se bránil tím, že na databázi se jakožto na archiválii tento zákon nevztahuje, a bylo ji tedy možné zveřejnit.[10] ÚOOÚ tento argument nakonec přijal a 31. ledna 2011 řízení proti Pencovi zastavil.[11]

V červnu 2012 proběhlo v Jáchymově veřejné výjezdní zasedání poslaneckého výboru pro zdravotnictví projednávajícího legalizaci marihuany pro léčebné účely. Stanislav Penc přinesl na jednání výboru krabici s konopím, kterou se pokusil předat tehdejšímu ministru zdravotnictví Leoši Hegerovi.[12] Na jednání byli přítomní také zástupci policie včetně ředitele Národní protidrogové centrály Jakuba Frydrycha. Penc byl zatčen a předveden na policejní stanici k vysvětlení incidentu.[13] Na zasedání protestoval proti novelizaci zákonů umožňujících legalizaci pěstování léčebného konopí licencovanou firmou. Novou legislativní úpravu označil jako tunel, kvůli navrhovaným výkupním cenám léčebného kopí.[13][14]

V roce 2013 kritizoval znak Národní protidrogové centrály a vyzval ji, aby z něj odstranila konopný list.[15][16][17]