Trnava (okres Třebíč)

Obec Trnava (německy Trnawa, Tirnau[3], starší názvy Trnawa, Trnavá[4]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 731[1] obyvatel. Obec leží na soutoku potoků Březinka a Klapůvka přibližně 5 km severně od Třebíče, v nadmořské výšce 428 m.

Trnava
Trnava od Kobylince
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0634 591840
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTřebíč
Okres (LAU 1)Třebíč (CZ0634)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°15′17″ s. š., 15°55′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel731 (2022)[1]
Rozloha12,39 km²
Katastrální územíTrnava u Třebíče
Nadmořská výška428 m n. m.
PSČ674 01
Počet domů274 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduTrnava 32
674 01 Třebíč 1
[email protected]
StarostaBřetislav Česnek
Oficiální web: www.obectrnava.cz
Trnava
Další údaje
Kód obce591840
Kód části obce168289
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousedními obcemi sídla jsou Vladislav, Valdíkov, Třebíč, Horní Vilémovice, Nárameč, Rudíkov a Přeckov.

Historie

První písemná zmínka pochází z roku 1101, kdy je obec zmíněna v zakládací listině kláštera v Třebíči, již v pravěku však obec byla křižovatkou obchodních cest, doloženo to je nálezy bronzových předmětů v obci a jejím okolí.[4] V roce 1376 byla vesnice zastavena Opolkovi z Trnávky.[5]

Roku 1478 se dostala Trnava z majetku kláštera a stala se majetkem panství, prvními majiteli byli Vaněk z Lomnice a Vilém z Pernštejna. V roce 1525 Pernštejnové prodali třebíčské panství Alchrebovi Černohorskému z Boskovic, ale již roku 1555 získal panství Jan z Pernštejna, jeho syn Vratislav z Pernštejna však již roku 1557 prodal panství Burianovi Osovskému z Doubravice, následně panství vlastnil jeho syn Smil Osovský z Doubravice, který zemřel roku 1613 a majetek tak získala Kateřina z Valdštejna.[6] Ta se vdala za Karla ze Žerotína, Žerotínové byli majitelé panství až do roku 1629, kdy museli odejít do exilu. Kateřina předala panství Adamovi z Valdštejna.[7]

V roce 1620 byla zahájena stavba kostela Nejsvětější Trojice, kostel v nynější podobě byl postaven mezi lety 1715 a 1720, lokálie byla zřízena však až v roce 1785.[8] V letech 1713–1716 byla Trnava postižena morem, stejně tak mezi lety 1832 a 1836.[9]

V roce 1808 byla postavena školní budova, do té doby se vyučovalo v jednom z trnavských domů. V roce 1875 byla postavena nová dvoutřídní škola.[5] V roce 1934 byla škola rozšířena na trojtřídní,[10] mezi roky 1994 a 1995 byla školní budova kompletně opravena.[11] V roce 1887 byla založena knihovna a roku 1904 byl založen spolek hasičů.[5]

Roku 1872 bylo v obci nalezeno mnoho rakouských denárů a stříbrně mince, v roce 1972 pak byl nalezen poklad (české groše z doby Václava IV., uherské dukáty císaře Zikmunda Lucemburského, rakouské a bavorské feniky) při stavbě kulturního domu. Ukrytí pokladu se datuje do 40. let 15. století a nyní je k nahlédnutí v Muzeu Vysočiny Třebíč.[4] V roce 1942 byly z kostela rekvírovány zvony.[12]

V roce 2003 byl postaven obchvat obce.[13]

Do roku 1849 patřila Trnava do třebíčského panství, od roku 1850 patřila do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč.[14] Do roku 1867 byl součástí Trnavy Ptáčov a do roku 1882 i Pocoucov.[15]

Farnost a školství

Související informace naleznete také v článku Kostel svatého Petra a Pavla (Trnava).

Stavba nekatolické modlitebny byla zahájena roku 1618. V pozdějších letech došlo k její přestavbě na katolický kostel, který byl zasvěcen apoštolům sv. Petru a Pavlu. První písemné zmínky o trnavském školství se datují k roku 1812, kdy byla zřízena první škola. V současnosti se v obci vyučuje v mateřské škole a v základní škole do 5. ročníku.

Obecní spolky

Z obecních spolků aktivně působí Sbor dobrovolných hasičů založený již v roce 1904. V letech 19912002 jej nejvíce proslavily dorostenky a ženy, které získaly 11 titulů mistryň ČR v požárním sportu. Mezi další spolky patří Tělovýchovná jednota, Klub českých turistů a Honební společenstvo Trnava.

Příroda

Trnava leží v přírodním parku Třebíčsko, kde se křižují turistické a cykloturistické stezky. Východně od vsi se nachází přírodní památka Kobylinec s výskytem koniklece velkokvětého. Na území obce se vyskytuje i několik rybníků s možností koupání.

Služby

Návštěvníci mohou využít místní víceúčelové hřiště, dětské hřiště, občerstvení v pohostinství a minimarketu s bufetem nebo nocleh v turistické ubytovně.

Politika

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Trnava
2006[16] 2010[17] 2013[18] 2017[19] 2021[20]
1. ČSSD (30.39 %) ČSSD (22.22 %) KSČM (20.73 %) ANO (29.7 %) SPOLU (31.66 %)
2. KDU-ČSL (21.27 %) TOP 09 (14.92 %) ANO 2011 (18.59 %) KDU-ČSL (15.25 %) ANO (30.07 %)
3. ODS (19.14 %) KSČM (14.28 %) ČSSD (17.68 %) SPD (10.08 %) Piráti+STAN (10.55 %)
účast 67.42 % (329 z 488) 63.64 % (315 z 495) 64.01 % (329 z 514) 66.37 % (368 z 556) 69.58 % (382 z 549)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Trnava
2008[21] 2012[22] 2016[23] 2020[24]
1. ČSSD (38.16 %) ČSSD (24.41 %) KDU-ČSL (20.57 %) KDU-ČSL (22.33 %)
2. KSČM (19.32 %) KSČM (19.76 %) ANO 2011 (18.18 %) ANO (20.81 %)
3. KDU-ČSL (13.04 %) KDU-ČSL (15.69 %) ČSSD (13.39 %) Piráti (10.65 %)
účast 41.32 % (207 z 501) 34.95 % (180 z 515) 38.56 % (209 z 542) 36.23 % (200 z 552)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (104 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (58 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (57 hlasů). Volební účast byla 68.42 %, tj. 351 ze 513 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (214 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (106 hlasů). Volební účast byla 62.26 %, tj. 320 ze 514 oprávněných voličů.[25]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (160 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (82 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (63 hlasů). Volební účast byla 69.55 %, tj. 386 ze 555 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (218 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (169 hlasů). Volební účast byla 71.06 %, tj. 387 ze 546 oprávněných voličů.[26]

Zajímavosti a pamětihodnosti

Osobnosti

  • Václav Lysák (1895–1942), voják
  • František Pacal (1892–?), legionář
  • Emil Sedlák (1910–?), úředník a voják
  • Zdeněk Střítecký (*1969), politik a právník
  • Jiří Šrogl (*1937), chemik a pivovarník
  • Miroslav Šrogl (1935–1976), mikrobiolog

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 84.
  4. MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 33. Dostupné online.
  5. DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Třebický okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1907. 447 s. S. 420–423.
  6. ŠIROKÝ, Alfons. Historie obce Trnava - část 48 – počátky historie. Zpravodaj obce Trnava. Září 2016, roč. 2016, čís. 55, s. 2. Dostupné online.
  7. ŠIROKÝ, Alfons. Historie obce Trnava - část 48 – počátky historie. Zpravodaj obce Trnava. Prosinec 2016, roč. 2016, čís. 55, s. 2. Dostupné online.
  8. ŠIROKÝ, Alfons. Historie obce Trnava - část 32 – Farnost trnavská. Zpravodaj obce Trnava. Prosinec 2011, roč. 2011, čís. 36, s. 2. Dostupné online.
  9. ŠIROKÝ, Alfons. Historie obce Trnava - část 2.. Zpravodaj obce Trnava. Červen 2004, roč. 2004, čís. 6, s. 2. Dostupné online.
  10. ŠIROKÝ, Alfons. Historie obce Trnava - část 19 – pokračování historie školství v obci. Zpravodaj obce Trnava. Září 2008, roč. 2008, čís. 23, s. 2. Dostupné online.
  11. ŠIROKÝ, Alfons. Historie obce Trnava - část 24 – pokračování historie školství v obci. Zpravodaj obce Trnava. Prosinec 2009, roč. 2009, čís. 28, s. 2. Dostupné online.
  12. ŠIROKÝ, Alfons. Historie obce Trnava - část 36 – válečná léta 1938 – 1945. Zpravodaj obce Trnava. Září 2012, roč. 2012, čís. 43, s. 2. Dostupné online.
  13. ČESNEK, Břetislav. Ohlédnutí se za končícím volebním obdobím 2002-2006. Zpravodaj obce Trnava. Září 2006, roč. 2006, čís. 15, s. 2. Dostupné online.
  14. ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 313.
  15. ŠIROKÝ, Alfons. Historie obce Trnava - část 49 – počátky historie. Zpravodaj obce Trnava. Březen 2017, roč. 2017, čís. 56, s. 2. Dostupné online.
  16. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
  17. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
  18. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
  19. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
  20. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
  21. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
  22. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
  23. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
  24. Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
  25. Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.
  26. Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-28]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.