Sňatky z rozumu (seriál)

Ambiciózní a tvrdý podnikatel Martin Nedobyl vytvoří z formanské živnosti svého starého otce z Rokycan prosperující zasílatelskou firmu působící v rozvíjející se Praze 60. a 70. let 19. století. Český vlastenec a obchodník Jan Born si ve stejné době zřídí v Praze na prominentním místě úspěšný galanterní obchod, který se stane centrem slovanské pospolitosti. V Bornově salonu se schází různí čeští vlastenci, zatímco pro Nedobyla je na prvním místě podnikání. Jejich osudy se protnou, když se ožení: Martin Nedobyl si vezme vdovu Valentinu Tolarovou, Jan Born její nevlastní dceru Lízu.

• Václav Voska jako vypravěč
• Vladimír Ráž jako Jan Born
• Jiří Vala jako Martin Nedobyl
• Radovan Lukavský jako Háfner, voják a redaktor
• Slávka Budínová jako Valentina Tolarová, vdova
• Gabriela Vránová jako Eliška „Líza“ Tolarová, nevlastní dcera Valentiny
• Ota Sklenčka jako Legát, ředitel právního oddělení pojišťovny
• Miroslav Doležal jako Smolík, továrník
• Dana Medřická jako Smolíková, manželka Smolíka
• Světla Svozilová jako Pecoldová, matka Pecolda
• Jan Skopeček jako Pecold, kočí
• Jiřina Jirásková jako Hana Váchová, dcera Mojmíra Váchy
• Iva Janžurová jako Bětuše Váchová, dcera Mojmíra Váchy
• Miloš Nedbal jako Mojmír Vácha, zemský rada
• Jiřina Šejbalová jako Váchová, manželka Mojmíra Váchy
• Zdeněk Řehoř jako Vojta Náprstek

Úspěch historické pentalogie Vladimíra Neffa o propletených osudech rodin Bornových a Nedobylových, tvořené romány Sňatky z rozumu, Císařské fialky, Zlá krev, Veselá vdova a Královský vozataj z let 1957–1963, dal za vznik myšlenkám o jejím televizním zpracování. Neff se tomuto kroku nebránil, sám ale psát scénář nechtěl. Projekt nakonec převzal režisér František Filip a pro tvorbu scénáře využila Československá televize dramatika Otto Zelenku.[1] Natáčení pětidílného seriálu, který je adaptací prvních dvou románů a který byl realizován k 50. výročí vzniku Československa,[2] započalo v lednu 1968[3] ve filmových ateliérech v pražské Hostivaři.[2] Do hlavních rolí byli obsazení Vladimír Ráž, který ztvárnil Jana Borna, a Jiří Vala, jenž představoval Martina Nedobyla.[1] Roli vypravěče, který každý z dílů uvádí i uzavírá, získal Václav Voska.[4] Seriál vznikl v produkci Televizní filmové tvorby Československé televize (ČST) ve spolupráci s literárně-dramatickým vysíláním ČST.

Hudbu k seriálu složil Karel Sklenička a nahrál ji Filmový symfonický orchestr pod vedením Františka Belfína a Štěpána Koníčka.

Seriál Sňatky z rozumu byl na obrazovkách Československé televize premiérově uveden na podzim 1968. První díl byl odvysílán 23. října 1968, další epizody o délce přibližně 90 minut byly uváděny v týdenním intervalu a poslední díl diváci zhlédli 20. listopadu 1968. Seriál byl vysílán ve středu v hlavním vysílacím čase kolem osmé hodiny večerní, ale úvodní a závěrečný díl začínaly již krátce po půl osmé.[5][6]

Celý seriál vydala v roce 2011 Česká televize na DVD.[7][8]

Televizní kritika přijala seriál Sňatky z rozumu kladně. Již po prvním dílu uvedl v glose v deníku Lidová demokracie její autor, že se tvůrci adaptace „vyrovnali s předlohou uspokojivě“,[9] což potvrdila krátká zpráva i po druhé epizodě v témže listu. Podle jejího autora měla dramaturgie „šťastnou ruku při výběru“, protože scenárista Otto Zelenka dle jeho názoru převedl děj románu na obrazovky citlivě a protože režisér František Filip má smysl pro výběr herců, se kterými umí dobře pracovat.[10] Podle Jiřího Pittermanna z Rudého práva dominovaly Sňatky z rozumu podzimní programové nabídce Československé televize.[11] Zdeněk Bláha pak ve stejném listu uvedl, že se scenáristovi Zelenkovi podařilo udržet zájem diváků nad osudy mnoha desítek postav Neffova kronikářského díla. Rovněž poznamenal, že práce režiséra Filipa na seriálu byla kvalitní, neboť epizody byly dle jeho názoru lehké a poutavě jednoduché, ale zároveň měly přirozeně plynoucí rytmus. Pochválil také výkony herců a kromě Vladimíra Ráže a Jiřího Valy zmínil hlavně Světlu Svozilovou a Vladimíra Brabce (toho v roli Antonína Dvořáka).[12] Jiří Pittermann pak v týdeníku Listy uvedl, že Zelenkovi se podařilo ve scénáři najít dvě klíčové postavy, Borna a Nedobyla, a mezi ně sevřít „mozaiku lidských osudů a příběhů“, které byly spontánně zasazeny do obrazů vznikající české společnosti. Zmínil kvalitní výkony herců, nejen Ráže a Valy, ale i mnoha dalších. Podle Pittermanna se Filipovi navíc povedlo „posílit tendenci scénáře jít pod povrch látky“ a věnovat se otázkám smyslu české společnosti, „tu s decentním patosem, jinde s mírně úsměvným nadhledem“. I přes nějaké zakolísání a menší nedostatky (děj kolem Pecolda a v posledních dílech spíše už jen formální vystupování vypravěče) se dle jeho názoru Sňatky z rozumu výrazně lišily od běžné soudobé světové seriálové produkce.[13]

Seriál Sňatky z rozumu získal v únoru 1969 od představitelů ministerstev kultury obou republik československé federace cenu v oboru umělecké televizní tvorby v kategorii literárně dramatických děl.[14]

Seriál Sňatky z rozumu vznikl k 50. výročí vzniku Československé republiky a tvůrci neměli v plánu adaptovat další romány Neffova cyklu. Vzhledem ke kladnému diváckému ohlasu se však přesto koncem roku 1968 sešla literárně dramatická redakce Československé televize s Vladimírem Neffem, aby o možnosti pokračování diskutovala.[15] Nakonec však tvůrci, režisér Filip, scenárista Zelenka a spisovatel Neff, počátkem roku 1969 rozhodli, že další díly nevzniknou.[16]

Pokračování seriálu, adaptující třetí a čtvrtý román pentalogie, nakonec realizovala Československá televize pod názvem Zlá krev v polovině 80. let 20. století, kdy jej natočil stejný tvůrčí tým s převážně týmiž herci. Zlá krev měla premiéru v roce 1987.[17]