Divadlo Na zábradlí
Divadlo Na zábradlí je jedno z nejznámějších menších divadel v Praze a představuje přední scénu současných divadelních tendencí.
Divadlo Na zábradlí | |
---|---|
Divadlo Na zábradlí z ulice Na Zábradlí | |
Základní informace | |
Stát | Česko |
Místo | Praha |
Typ divadla | scéna hl. m. Prahy |
Zaměření | činohra |
Vznik | 1958 |
Scény | Pruhovaný sál, Eliadova knihovna |
Zřizovatel | Hlavní město Praha |
Budova | |
Otevření | 1958 |
Kód památky | 38324/1-107 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Osobnosti | |
Ředitel | Petr Štědroň |
Umělecký šéf | Dora Viceníková |
Další informace | |
Souřadnice | 50°5′13,45″ s. š., 14°24′55,17″ v. d. |
Adresa | Divadlo Na zábradlí Anenské náměstí 209/5 Praha 1, Staré Město 115 33 Praha 1 |
Ulice | Na zábradlí a Anenské náměstí |
Oficiální web | http://www.nazabradli.cz/ |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bylo založeno roku 1958 Helenou Philippovou, Ivanem Vyskočilem, Jiřím Suchým a Vladimírem Vodičkou. Během jeho existence se zde vystřídalo mnoho i v zahraničí známých režisérů a herců (Václav Havel, Jan Grossman, Evald Schorm, Jiří Pokorný nebo Petr Lébl).
Od roku 2013 zde působí nové vedení ve složení Petr Štědroň (ředitel), Dora Viceníková (umělecký šéf), Jan Mikulášek (kmenový režisér), které určuje nové umělecké směřování DNz. V sezoně 2014/15 získalo divadlo ceny ve všech kategoriích Cen divadelní kritiky, včetně prestižního ocenění Divadlo roku.
Historie
Založení
Zakladateli divadla byli Helena Philippová, Ivan Vyskočil, Jiří Suchý, Vladimír Vodička. Ti dali svému profesionálnímu divadlu název podle uličky vedoucí z Anenského náměstí, kde divadlo leží, na nábřeží. Jako první představení uvedli 9. prosince 1958 divadelní leporelo s písničkami Kdyby tisíc klarinetů.
Ulice Na zábradlí dostala svůj název podle dnes už neexistujícího kostela sv. Jana Křtitele Na zábradlí (zvaného též Na brodu nebo Na smetišti). Ulice dostala název Na zábradlí až ve 20. letech 20. století, do té doby byla součástí Anenské ulice. Název Na zábradlí naznačuje, že zde byla branka v městském opevnění, které chránilo Staré Město ve směru k Vltavě.[1]
Pantomima
3. března 1959 se k činohernímu souboru divadla připojil Ladislav Fialka se svou pantomimickou skupinou, aby tak vrátil slávu opomíjenému divadelnímu žánru. Činohra a pantomima vedle sebe existovaly až do roku 1991, kdy Ladislav Fialka zemřel.
Absurdní divadlo
Na počátku šedesátých let s příchodem režiséra Jana Grossmana, scénografa Libora Fáry a kulisáka, později dramaturga a dramatika Václava Havla začalo Divadlo Na zábradlí rozvíjet českou podobu absurdního divadla.
V té době se hrály takové hry jako například:
Divadlu se dostalo značného uznání doma i v zahraničí, přesto v roce 1968 museli Jan Grossman a Václav Havel z divadla odejít. V sedmdesátých a osmdesátých letech se Divadlo Na zábradlí stalo útočištěm některých filmových režisérů české nové vlny šedesátých let, kterým byla normalizačními praktikami znemožněna filmová práce. Byl to především Evald Schorm, který od roku 1976 vytvořil v Divadle Na zábradlí řadu vynikajících až kultovních inscenací. Byly to například
- William Shakespeare: Hamlet, Macbeth
- Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Bratři Karamazovi
- Claude Confortés: Maraton.
Po roce 1989
V roce 1989 se do divadla vrátil Jan Grossman jako režisér a pozdější ředitel. Po jeho smrti v roce 1993 bylo jmenováno nové vedení – ředitelka Doubravka Svobodová a umělecký šéf Petr Lébl. Petr Lébl byl jedním z nejtalentovanějších režisérů svébytné imaginace, který provokoval svými interpretačními objevy. Jmenujme například
- Jean Genet: Služky
- Ladislav Stroupežnický: Naši furianti
- Nikolaj Vasiljevič Gogol: Revizor
- Anton Pavlovič Čechov: Racek, Ivanov, Strýček Váňa.
Po tragické smrti Petra Lébla v roce 1999 pokračovalo v linii podoby současného Divadla Na zábradlí umělecké vedení ve složení dramatik a režisér Jan Antonín Pitínský, herec a režisér Jiří Ornest a dramaturgyně Ivana Slámová.
V roce 2003 vystřídalo tento „triumvirát“ umělecké vedení Ivana Slámová a dramatik a režisér Jiří Pokorný, které se pokouší texty klasické dramatické literatury prokládat českými i světovými premiérami současných dramatických autorů evropské, angloamerické i české provenience. Uváděly se například hry
- Jean-Claude Carrière: Terasa
- George Tabori: Balada o vídeňském řízku
- Gabriela Preissová: Gazdina roba
V letech 2005–2007 iniciovali a se statečnou podporou celého divadla realizovali náročný a ojedinělý divadelní projekt Československé jaro, jehož úkolem bylo uvádět ve světových premiérách původní hry českých současných autorů. Po odchodu Jiřího Pokorného z Divadla Na zábradlí ustanovila jeho ředitelka jako svůj poradní orgán uměleckou radu ve složení Igor Chmela, Juraj Nvota, Jiří Ornest a Ivana Slámová.
S příchodem nového uměleckého šéfa Davida Czesanyho v roce 2010 začalo DNz s tematickými sezónami:
- sezona 2010/2011 nesla podtitul „Koho nebe přijme?“
- sezóna 2011/2012 se vztahovala k veřejnému prostoru a městu jako místu pro život a měla podtitul „Čí je to město“
- sezóna 2012/2013 - zaměřená na téma hledání identity člověka - byla prezentována titulem "Nepřizpůsobiví?"
V rámci těchto podtitulů se uskutečňoval dramaturgický výběr, ale i širší dění kolem divadla. V rámci jednotlivých sezon proběhly například tematické večery s pamětníky jednotlivých městských částí Prahy; v Eliadově knihovně s tématy pracovali studenti uměleckých škol v rámci projektu Eliadova knihovna nové generace, v jehož rámci divadlo uvádělo klauzurní práce, autorské projekty či pohádky.
Také se s příchodem Czesanyho proměnil soubor, ansambl se rozšířil o tři nové členy – Ivana Luptáka, Natálii Řehořovou a Ondřeje Veselého.
Současnost
Od sezóny 2013/2014 působí v Divadle Na zábradlí nové umělecké vedení ve složení Petr Štědroň (ředitel), Dora Viceníková (umělecký šéf), Jan Mikulášek (kmenový režisér). Během velmi krátké doby se jim podařilo nejen zcela změnit dosavadní repertoár, ale také rozšířit herecký soubor o několik nových členů. V roce 2014 získalo divadlo pod novým uměleckým vedením ocenění ve všech možných kategoriích Cen divadelní kritiky (včetně ocenění Divadlo roku). V současné době má Divadlo Na zábradlí pod novým vedením za sebou tři sezony:
- 2013/2014 - Tradice v novém!
- 2014/2015 - Za nás!
- 2015/2016 - Držte se!
V sezoně 2016/2017 divadlo prochází rekonstrukcí hlediště a zázemí pro diváky. V prostorách venkovního dvorku vznikne dvoupatrové zastřešené foyer, úprav se dočká i divadelní bar, divácká šatna a divadelní sál. Znovuotevření divadla je plánováno na začátek sezony 2017/2018.
Ocenění
- 2014 Ceny divadelní kritiky - Inscenace roku VELVET HAVEL
- 2014 Ceny divadelní kritiky - Divadlo roku
- 2014 Ceny divadelní kritiky - Ženský herecký výkon MARIE SPURNÁ (Olga Havlová v inscenaci Velvet Havel)
- 2014 Ceny divadelní kritiky - Mužský herecký výkon MILOSLAV KÖNIG (Václav Havel v inscenaci Velvet Havel)
- 2014 Ceny divadelní kritiky - Nejlepší poprvé uvedená česká hra VELVET HAVEL
- 2014 Ceny divadelní kritiky - Nejlepší hudba MILOŠ ORSON ŠTĚDROŇ Velvet Havel
- 2014 Ceny divadelní kritiky - Scénografie roku MAREK CPIN Požitkáři
- 2014 Ceny divadelní kritiky - Talent roku ANNA PETRŽELKOVÁ (režisérka inscenace Báby)
- 2013 Ceny Alfréda Radoka - Inscenace roku ZLATÁ ŠEDESÁTÁ
- 2007 Ceny Alfréda Radoka - Česká hra ZÁZRAK V ČERNÉM DOMĚ
- 2004 Ceny Alfréda Radoka - Divadlo roku
- 2004 Ceny Alfréda Radoka - Inscenace roku Z CIZOTY
Herecký soubor
V sezóně 2016/2017 tvoří herecký soubor:
- Petr Čtvrtníček
- Natália Drabiščáková
- Honza Hájek
- Petr Jeništa
- Dita Kaplanová
- Miloslav König
- Anežka Kubátová
- Ivan Lupták
- Leoš Noha
- Jana Plodková
- Magdaléna Sidonová
- Václav Vašák
- Jiří Vyorálek
- Jakub Žáček
Inscenace
Aktuálně má Divadlo Na zábradlí na repertoáru následující tituly:
- Jan Mikulášek, Dora Viceníková a kolektiv: POSEDLOST (režie: Jan Mikulášek)
- Miloš Orson Štědroň: KRÁSNÉ PSACÍ STROJE! (režie: Jiří Havelka)
- Jan Mikulášek, Dora Viceníková a kolektiv: HAMLETI (režie: Jan Mikulášek)
- Viktor Bodó, Júlia Róbert: ANAMNÉZA (režie: Rastislav Ballek)
- Daniil Charms: BÁBY (režie: Anna Petrželková)
- Jan Mikulášek, Dora Viceníková: POŽITKÁŘI (režie: Jan Mikulášek)
- Albert Camus: CIZINEC (režie: Jan Mikulášek)
- Miloš Orson Štědroň: VELVET HAVEL (režie: Jan Frič)
- Lev Nikolajevič Tolstoj, Armin Petras: ANNA KARENINA (režie: Daniel Špinar)
- Jan Mikulášek, Dora Viceníková: BURŽOAZIE (režie: Jan Mikulášek)
- Patrik Ouředník: EUROPEANA (režie: Jan Mikulášek)
- Pavel Juráček: ZLATÁ ŠEDESÁTÁ aneb DENÍK PAVLA J. (režie: Jan Mikulášek)
- Jiří Voskovec, Jan Werich: KORESPONDENCE V+W (režie: Jan Mikulášek)
K významným inscenacím po derniéře patří například:
- Anton Pavlovič Čechov: Platonov je darebák!
- Per Olov Enquist: Blanche a Marie
- Kelly McAllister: Cesta hořícího muže
- Gemma Rodríguezová: 35,4 Vypadáme jako blbci
- Jean-Luc Lagarce: My, hrdinové
- Friedrich Dürrenmatt: Komplic
- Ingmar Bergman: Sarabanda
- Jiří Pokorný: Milada (nedokončená opera)
- Milan Uhde: Zázrak v černém domě
- Michal Walczak: Pískoviště
- David Greig: Kosmonautův poslední vzkaz ženě, kterou kdysi, v bývalém Sovětském svazu, miloval. Překlad: Jiří Ornest. Dramaturgie: Radka Denemarková, Ivana Slámová. Scéna: Petr Matásek. Kostýmy: Kateřina Štefková. Hudba: Michal Novinski. Režie: Juraj Nvota. Hráli: Petra Špalková, Táňa Pauhofová, Igor Chmela, Martin Finger, David Švehlík, Petr Čtvrtníček, Jiří Ornest, Kristina Maděričová, Magdaléna Sidonová, Leoš Suchařípa / Pavel Liška, Josef Polášek; premiéra: 18. prosince 2003; derniéra: 23. ledna 2006.
- David Greig Pyreneje, Dramaturgie: Ivana Slámová. Scéna: Martin Černý. Kostýmy: Milan Čorba. Hudba: Michal Nejtek. Překlad a režie: Jiří Ornest. Hráli: Igor Chmela, Adéla Kačerová-Kubačáková, Natália Drabiščáková, Josef Polášek, Sylvie Krobová, premiéra: 7. listopadu 2007
Odkazy
Reference
- M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol.: Pražský uličník – Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství – 1. díl (A–N), Libri, Praha, 1997. Heslo „Na zábradlí“
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Divadlo Na zábradlí na Wikimedia Commons
- http://www.nazabradli.cz – domácí stránky Divadla Na zábradlí
- Musilová, Martina: Kdyby tisíc divadelních příběhů, in: Dějiny a současnost 5/2007
- EUTA - heslo v databázi EUTA