Staré pověsti české

První vydání a mnoho dalších zejména do druhé světové války ilustroval Věnceslav Černý, poválečná vydání vycházela s ilustracemi Antonína Procházky, zhruba od roku 1950 vycházela kniha v nakladatelstvích Mladá fronta a SNDK s ilustracemi Mikoláše Alše. S ilustracemi Věnceslava Černého vyšlo znovu například v Československém spisovateli roku 1981, v Albatrosu roku 2000 a 2008 , nebo v Ottově nakladatelství roku 2008.

Rukopis se nedochoval.

Závažné je 3. vydání u Vilímka z roku 1910, protože jde o konečnou autorskou redakci. Přestože stále obsahovala gramatické i věcné chyby, po 17 dalších vydání se již sazba neměnila, jen se zaměňovaly poškozené litery. V jiných vydáních ale již text beze změny nezůstal. V nakladatelství J. Otto vyšly Staré pověsti české roku 1933 jako 47. svazek Sebraných spisů Aloise Jiráska se závažnými chybami patrně zaviněných tiskárnou včetně výpadku některých řádek i dvou celých odstavců. Tyto problémy byly převzaty i do poválečných vydání. Po druhé světové válce bylo Jiráskovo dílo uznáno za vhodný nástroj komunistické ideologie a roku 1949 vydáno v masovém měřítku v rámci tzv. jiráskovská akce. Aby tomuto účelu lépe sloužilo, bylo redigováno Zdeňkem Nejedlým, který do textu neautorizovaně zasahoval. Přizpůsobil ho plynutí času (změny jako „před třemi sty lety“ — „před čtyřmi sty lety“), změně ekonomických vztahů („slove 'popluží'“ — „slula 'popluží'“) a národnostním změnám po poválečném odsunu Němců (např. „ve vsi, zplna již německé“ — „ve vsi, kdysi zplna německé“, „U vesnice Šenfeldu“ — „U vesnice Žižkovo pole“) včetně přídavku velebícího potření Němců („WZDĚLANÝ   MDCCCXLI“ — „WZDĚLANÝ   MDCCCXLI. K němu r. 1945, po počeštění vsi Stadic, vtesán i nápis: VLÁDA VRÁTILA SE DO RUKOU TVÝCH, Ó LIDE ČESKÝ 1945“). Tyto změny byly převzaté do dalších vydání druhé poloviny 20. století, a to i do vydání kritických.[1]

Staré pověsti české byly přeloženy do ruštiny (1899, Старинныя сказания чешскаго народа; 1987, Старинные чешские сказания), do slovenštiny (1951, Staré povesti české), do rumunštiny (1955, Vechi povestiri cehe), do angličtiny (1963, Legends of Old Bohemia; 1992, Old Czech Legends), do mongolštiny (1965, Эртний Чех домог тууж), do němčiny (1975, Böhmens alte Sagen), do bulharštiny (1978, Старинни чешки предания), do maďarštiny (1984, Régi cseh mondák), do polštiny (1989, Stare podania czeskie), do italštiny (1989, Racconti e leggende della Praga d'oro) a do japonštiny (2011, チェコの伝説と歴史).[2][3]

• Na motivy knihy natočil Jiří Trnka v roce 1952 stejnojmenný barevný loutkový celovečerní film podle scénáře Jiřího Brdečky. Sedm vybraných příběhů namluvili herci Růžena Nasková, Václav Vydra, Karel Höger, Zdeněk Štěpánek a Eduard Kohout.[4] Jedním z animátorů byl Břetislav Pojar. Hudbu k filmu složil Václav Trojan. Film získal několik mezinárodních cen. V roce 2015 bylo rozhodnuto o jeho digitalizaci.[5] V roce 1961 pak vyšla i samotná kniha s Trnkovými ilustracemi.
• V roce 2009 podle této předlohy natočen česko-americký historicko-fantastický hraný film Kněžna Libuše.